1., 2. Proč jsou dnes podvody a lži tak běžné a čeho se mohou týkat? (Viz úvodní obrázek.)

PODVODY a lži jsou v dnešní době na denním pořádku. Nemělo by nás to ale překvapovat. Bible totiž jasně ukazuje, že Satan, panovník tohoto světa, je mistrem podvodu. (1. Tim. 2:14; 1. Jana 5:19) S blížícím se koncem tohoto systému stále víc zuří, protože ví, že mu zbývá už jen „krátké časové období“. (Zjev. 12:12) Můžeme proto očekávat, že i lidé, kteří jsou pod jeho vlivem, budou podvádět a lhát čím dál víc. Zvlášť se budou snažit oklamat ty, kdo uctívají Jehovu.

² Zavádějící informace, nebo dokonce vyložené lži o Jehovových služebnících a o tom, čemu věří, se občas objevují v novinách, v televizi i na internetu. Někteří lidé takovým informacím bez rozmyslu věří a nechají se jimi ovlivnit.

3. Co nám pomůže, abychom se nenechali oklamat?

³ Co nám pomůže, abychom Satanovým lžím neuvěřili? Máme Boží Slovo, které je „prospěšné . . . k urovnávání věcí“. (2. Tim. 3:16) Například z Pavlových dopisů do Tesaloniky vyplývá, že někteří tamější křesťané se nechali oklamat a začali věřit tomu, co nebyla pravda. Pavel je proto vybídl, aby se „nenechali rychle otřást ve svém smýšlení“. (2. Tes. 2:1, 2) Co se z jeho laskavých vybídek můžeme naučit my?

4. Jak byli křesťané v Tesalonice upozorněni na příchod Jehovova dne a jak jsme na něj upozorňováni my?

⁴ V prvním dopise do sboru v Tesalonice Pavel upozornil své bratry na příchod „Jehovova dne“.  Nechtěl, aby byli myšlenkově ve tmě a aby je tento den zastihl nepřipravené. Označil je za „syny světla“ a dodal: „Zůstaňme bdělí a buďme střízliví.“ (Přečti 1. Tesaloničanům 5:1–6.) I my čekáme na Jehovův velký den a víme, že začne zničením Velkého Babylónu, celosvětové říše falešného náboženství. Jsme vděční, že stále víc chápeme, jak Jehova vykoná svůj záměr. A prostřednictvím sboru pravidelně dostáváme aktuální informace, díky kterým můžeme být na Jehovův den dobře připravení. Pokud si tyto opakované vybídky bereme k srdci, posilujeme tím své rozhodnutí dál Bohu sloužit „se svou silou rozumu“. (Řím. 12:1)

5., 6. (a) O čem psal Pavel ve svém druhém dopise Tesaloničanům? (b) Co Bůh prostřednictvím Ježíše brzy udělá a nad čím by se měl každý z nás zamyslet?

⁵ Krátce po svém prvním dopise napsal apoštol Pavel Tesaloničanům druhý dopis. Zmínil se v něm o přicházejícím soužení, ve kterém Ježíš vykoná Boží rozsudek nad těmi, „kdo neznají Boha“ a „kdo neposlouchají dobrou zprávu“. (2. Tes. 1:6–8) Někteří z tesalonického sboru byli znepokojeni informacemi o tom, že Jehovův den má přijít každým okamžikem. (Přečti 2. Tesaloničanům 2:1, 2.) Křesťané tehdy ještě plně nerozuměli tomu, jak Jehova svůj záměr vykoná. Pavel o tom napsal: „Máme totiž částečné poznání a částečně prorokujeme; ale až přijde to, co je úplné, bude odstraněno to, co je částečné.“ (1. Kor. 13:9, 10) Inspirované spisy Pavla a také Petra i jiných pomazaných bratrů mohly tehdejším Božím služebníkům pomoci, aby si zachovali pevnou víru.

⁶ Pavel chtěl nesprávné názory Tesaloničanů urovnat, a proto jim objasnil, že ještě před příchodem Jehovova dne má dojít k velkému odpadnutí od víry a má se objevit „člověk nezákonnosti“. * Teprve potom Ježíš „toho  nezákonného“ v ustanovený čas „přivede vniveč“ spolu se všemi, kdo se jím nechali oklamat. Pavel vysvětlil, proč obdrží takový rozsudek – protože „nepřijali lásku k pravdě“. (2. Tes. 2:3, 8–10) Každý z nás by se měl zamyslet nad následujícími otázkami: Jak velká je moje láska k pravdě? Držím krok se současným porozuměním, které je uveřejňované na stránkách tohoto časopisu i jiných biblických publikací určených Božím služebníkům na celém světě?

7., 8. (a) Co ohrožovalo vztah prvních křesťanů k Jehovovi? (b) Co je zvlášť nebezpečné pro křesťany v dnešní době?

⁷ Odpadlíci a jejich učení samozřejmě nebyli pro křesťany jedinou hrozbou. Pavel napsal Timoteovi, že „láska k penězům je . . . kořenem škodlivých věcí všeho druhu“. K čemu vedla? „Tím, že někteří o tuto lásku usilovali, byli od víry zavedeni na scestí a celí se probodali mnoha bolestmi.“ (1. Tim. 6:10) Vztah křesťanů k Jehovovi ohrožovaly také „skutky těla“. (Gal. 5:19–21)

⁸ Zřejmě je nám ale jasné, proč Pavel tak důrazně varoval právě před takzvanými „falešnými apoštoly“. Mluvili totiž „převrácené věci, aby za sebou odvedli učedníky“. (2. Kor. 11:4, 13; Sk. 20:30) Ježíš později pochválil křesťany z efezského sboru za to, že mezi sebou nesnesou „špatné lidi“ a že zkouší ty, kdo jsou ve skutečnosti falešnými apoštoly a lháři. (Zjev. 2:2) Je zajímavé, že ve druhém dopise dal Pavel Tesaloničanům tuto radu: „Bratři, dáváme vám nařízení ve jménu Pána Ježíše Krista, abyste se odtáhli od každého bratra, jenž chodí nepořádně.“ Pak se konkrétně zmínil o těch, kterým se „nechce pracovat“. (2. Tes. 3:6, 10) Jestliže byli za nepořádné považováni takoví křesťané, oč víc to platilo o těch, kdo sklouzávali k odpadlictví. Trávit s nimi čas bylo zvlášť nebezpečné a křesťané se jim měli vyhýbat. A stejné je to dnes. (Přísl. 13:20)

9. Proč bychom se měli mít na pozoru, když někdo začne spekulovat nebo mluvit kriticky?

⁹ Blíží se velké soužení a konec tohoto systému věcí. Inspirovaná varování z prvního století pro nás proto mají mimořádný význam. Rozhodně nechceme opomíjet účel Jehovovy nezasloužené laskavosti a přijít tak o možnost žít navždy, ať už v nebi nebo na zemi. (2. Kor. 6:1) Mějme se tedy na pozoru před kýmkoli, kdo se sice účastní shromáždění, ale spekuluje o věcech, ke kterým se Bible nevyjadřuje, nebo má kritický postoj. Nenechme se do takových debat vtáhnout. (2. Tes. 3:13–15)

10. Jakých tradic se měli držet křesťané v Tesalonice?

¹⁰ Pavel vybízel křesťany v Tesalonice: „Stůjte . . . pevně, bratři, a držte se nadále tradic.“ (Přečti 2. Tesaloničanům 2:15.) Jaké tradice měl Pavel na mysli? Určitě ne ty, které měly původ ve falešném náboženství a někteří je považovali za stejně důležité jako biblické nauky. Pavel tím myslel učení  Ježíše a spisy, k jejichž napsání Bůh inspiroval jeho samotného i ostatní pisatele. Křesťanům v Korintu Pavel napsal: „Chválím vás, protože mě máte ve všem na mysli a pevně se držíte tradic, právě jak jsem vám je předal.“ (1. Kor. 11:2) Toto učení pocházelo z důvěryhodného zdroje a křesťané se na něj mohli spolehnout.

11. Co se stává s těmi, kdo se nechají oklamat?

¹¹ Když Pavel psal Hebrejcům, varoval je před dvěma způsoby, jak by mohli ztratit víru a odvrátit se od Jehovy. (Přečti Hebrejcům 2:1; 3:12.) Mluvil o tom, že mohou být zavlečeni pryč nebo se odtáhnout. Křesťan, který je zavlečen pryč, je jako loď, kterou proud odvléká od břehu. Ze začátku se od něj může vzdalovat nenápadně, ale vzdálenost mezi břehem a lodí se postupně zvětšuje. Naproti tomu člověk, který se odtahuje, je jako ten, kdo loďku od břehu sám odráží a vzdaluje se vlastním přičiněním. Obě tyto situace vhodně znázorňují to, co se stává s křesťanem, který se nechá oklamat a dovolí, aby jeho důvěra v pravdu zeslábla.

12. Co by dnes mohlo zničit náš vztah k Jehovovi?

¹² Někteří Tesaloničané se zřejmě oklamat nechali. A jak je to dnes? Kolem nás je tolik rozptylujících vlivů! Spoustu času pohlcují koníčky, sociální sítě, čtení a psaní elektronických zpráv nebo sledování aktuálních sportovních výsledků. Jakákoli z těchto činností může odvést naši pozornost a oslabit naši horlivost. S jakými následky? Možná už nebudeme mít dost času na upřímné modlitby, studium Božího Slova, shromáždění a kazatelskou službu. Co můžeme dělat, abychom se „nenechali rychle otřást ve svém smýšlení“?

13. Jaký postoj dnes mají mnozí lidé a co nám pomůže uchovat si pevnou víru?

¹³ Co nám pomůže, abychom se nenechali zviklat? Nesmíme zapomenout na to, že žijeme „v posledních dnech“ a že lidé, kteří tomu nevěří, na nás mohou mít negativní vliv. Apoštol Petr o naší době napsal: „Přijdou posměvači se svým posměchem a budou postupovat podle svých vlastních tužeb a říkat: ‚Kde je ta jeho slíbená přítomnost? Vždyť ode dne, kdy naši praotcové usnuli ve smrti, všechno pokračuje přesně jako od počátku stvoření.‘“ (2. Petra 3:3, 4) Pokud každý den čteme Bibli a pravidelně ji studujeme, připomínáme si tím, v jak závažné době žijeme. Předpověděné odpadlictví se objevilo už dávno a přetrvává až do naší doby. „Člověk nezákonnosti“ nepřestal působit a pořád se staví Božím služebníkům na odpor. Musíme si proto stále uvědomovat, že Jehovův den je blízko. (Sef. 1:7)

14. Jak nám pomáhá to, že jsme horliví ve službě?

¹⁴ Zkušenost ukazuje, že hlavní způsob, jak se udržovat duchovně bdělí a nenechat se otřást ve svém smýšlení, je pravidelně kázat dobrou zprávu o Království. Když tedy Kristus Ježíš, Hlava sboru, dal svým následovníkům pokyn činit učedníky z lidí všech národů, vlastně jim poradil, co mají dělat, aby se nenechali zviklat. (Mat.  28:19, 20) Jestliže chceš podle jeho rady jednat, musíš být ve službě horlivý. Dokážeš si představit, že by tvoji bratři v Tesalonice kázali jen z povinnosti? Vzpomeň si, že jim Pavel řekl: „Nezhášejte oheň ducha. Nezacházejte s prorockými výroky pohrdavě.“ (1. Tes. 5:19, 20) Vždyť proroctví, která studujeme a o kterých mluvíme s druhými, jsou fascinující!

15. Co můžeme zařadit do programu rodinného uctívání?

¹⁵ Členům své rodiny chceme samozřejmě pomáhat, aby se ve službě zlepšovali. Mnoha bratrům a sestrám se osvědčilo zaměřit na službu část rodinného uctívání. Jak je to ve vaší rodině? Můžete například mluvit o tom, jak vykonávat opětovné návštěvy. O čem si s osloveným člověkem popovídáte příště a jaké další téma by ho mohlo zaujmout? Kdy bude nejlepší za ním zajít? Mnozí také věnují nějaký čas z rodinného uctívání přípravě na shromáždění. Můžete si při přípravě promyslet komentáře? Aktivní účast na shromážděních posílí vaši víru a pomůže vám, abyste pevně stáli v pravdě. (Žalm 35:18) Rodinné uctívání je tedy další prostředek, jak se chránit před různými spekulacemi a pochybnostmi.

16. Co pomazané křesťany motivuje, aby se nenechali ničím zviklat?

¹⁶ Jehova žehná svým služebníkům tím, že jim pomáhá biblickým proroctvím stále víc rozumět. Díky tomu nepochybujeme o nádherné budoucnosti, kterou pro nás chystá. Pomazaní mají vyhlídku na život v nebi spolu s Kristem, což je motivuje, aby se ve svém smýšlení nenechali ničím otřást. Vztahují se na ně slova, která Pavel adresoval Tesaloničanům: „Jsme . . . zavázáni vždy děkovat Bohu za vás, bratři milovaní Jehovou, protože vás Bůh vybral . . . tím, že vás posvětil duchem a vaší vírou v pravdu.“ (2. Tes. 2:13)

17. Jaká myšlenka z 2. Tesaloničanům 3:1–5 je pro tebe povzbuzením?

¹⁷ Ani ti, kdo mají vyhlídku na věčný život na zemi, by se neměli nechat ničím zviklat. Pokud k nim patříš, vždy se řiď Pavlovou láskyplnou vybídkou určenou jeho pomazaným spoluvěřícím v Tesalonice. (Přečti 2. Tesaloničanům 3:1–5.) Dopisy Tesaloničanům obsahují důležitá varování před spekulacemi nebo spornými myšlenkami. Vzhledem k tomu, jak blízko je konec tohoto systému věcí, jsme za Pavlova slova velmi vděční.