1., 2. Které výročí by mělo zvlášť zajímat všechny křesťany a proč?

KDYŽ slyšíš slovo „výročí“, co tě napadne? Lidem, kteří jsou v manželství, se asi vybaví výročí svatby. Někdo jiný si možná vzpomene na datum významné události v dějinách své země, například vyhlášení samostatnosti. Víš, které výročí jeden národ slaví už víc než 3 500 let?

² Je to Pasach. Židé si při něm připomínají vysvobození svých předků z otroctví v Egyptě. Pasach by měl být důležitý i pro tebe. Bezprostředně se totiž dotýká tvého života. Možná tě ale napadne: „Vím, že Židé slaví Pasach, ale já k nim nepatřím. Proč bych se o něj měl zajímat?“ Na tuto otázku odpovídá následující výrok apoštola Pavla: „Kristus, náš pasach, byl vskutku obětován.“ (1. Kor. 5:7) Co nám pomůže pochopit hluboký význam těchto slov? O židovském Pasachu a o tom, jak tato slavnost souvisí s pokynem, který platí pro všechny křesťany, se potřebujeme dozvědět něco víc.

3., 4. Co předcházelo prvnímu Pasachu?

³ O událostech, které prvnímu Pasachu předcházely, mají určité povědomí stovky milionů lidí po celém světě. Možná o nich slyšeli nebo četli v Bibli. Také mohli vidět nějaký film, který byl podle nich natočený. Víš, co se tehdy stalo?

⁴ Po mnoha letech, kdy byli Izraelité v otroctví v Egyptě, Jehova poslal Mojžíše a jeho bratra Árona k faraonovi. Měli ho požádat, aby Boží lid propustil. Povýšený vládce to však odmítl, a Jehova proto postihl egyptskou zemi ničivými ranami.  Teprve po desáté ráně, při které zemřeli všichni egyptští prvorození, faraon nechal Izraelity odejít. (2. Mojž. 1:11; 3:9, 10; 5:1, 2; 11:1, 5)

5. Jak se Izraelité měli připravit na vysvobození? (Viz úvodní obrázek.)

⁵ Než byli roku 1513 př. n. l. Izraelité vysvobozeni, museli postupovat podle konkrétních pokynů. Byl měsíc abib, později nazývaný nisan, období jarní rovnodennosti. * Bůh Izraelitům řekl, aby desátý den toho měsíce začali s přípravami na událost, která měla proběhnout 14. nisanu po západu slunce. Hebrejské dny totiž západem slunce začínaly. Každá domácnost měla 14. nisanu zabít berana nebo kozla a jeho krví potřít dveřní rám svého domu. (2. Mojž. 12:3–7, 22, 23) Celá rodina potom měla společně jíst pečeného beránka s nekvašeným chlebem a určitými bylinami. Boží anděl pak prošel zemí a pobil egyptské prvorozené. Poslušní Izraelité však byli ochráněni a mohli odejít. (2. Mojž. 12:8–13, 29–32)

6. Jak měli Izraelité pohlížet na Pasach?

⁶ Den svého vysvobození z Egypta si Izraelité měli od té doby připomínat. Bůh jim řekl: „Tento den vám bude sloužit jako památka, a budete ho slavit jako svátek Jehovovi po všechny své generace. Měli byste jej slavit jako ustanovení na neurčitý čas.“ Po oslavě konané 14. nisanu následoval sedmidenní Svátek nekvašených chlebů. Názvem Pasach se ale někdy označovalo všech těchto osm dní. (2. Mojž. 12:14–17; Luk. 22:1; Jan 18:28; 19:14) Pasach byl jedním ze svátků, které měli Izraelité slavit každý rok. (2. Par. 8:13)

7. Co Ježíš udělal, když naposledy slavil Pasach?

⁷ Stejně jako pro ostatní Židy, i pro Ježíše a jeho apoštoly platil Mojžíšův zákon, a tak si vysvobození z Egypta každý rok připomínali. (Mat. 26:17–19) Když se k Pasachu sešli naposledy, Ježíš zavedl novou slavnost, kterou od té doby měli jeho následovníci každý rok slavit. Říká se jí Pánova večeře. Který den se ale měla konat?

8. Jaká otázka vzniká v souvislosti s oslavou Pasachu a Pánovy večeře?

⁸ Vzhledem k tomu, že Ježíš zavedl Pánovu večeři hned po Pasachu, je logické, že se měla slavit právě v den, na který Pasach připadá. Možná sis ale všiml, že datum židovského Pasachu, které bývá uvedené v některých kalendářích, se od data Památné slavnosti o jeden nebo víc dnů liší. Čím to je? Zčásti to souvisí s pokynem, který Bůh dal Izraelitům. Mojžíš jim řekl, že „celý sbor izraelského shromáždění“ porazí beránka, a pak dodal, ve kterou dobu to 14. nisanu mají udělat. (Přečti 2. Mojžíšovu 12:5, 6.)

9. Kdy měl být podle 2. Mojžíšovy 12:6 zabit beránek? (Viz také rámeček  „Mezi dvěma večery“.)

⁹ Jedna obsáhlá publikace poukazuje na to, že podle 2. Mojžíšovy 12:6 měl být beránek poražen „mezi dvěma večery“. (The Pentateuch and Haftorahs) Toto slovní spojení se objevuje i v některých překladech Bible. Jiné překlady v tomto verši používají výrazy „za soumraku“, „navečer“ nebo „kolem západu  slunce“. Beránek tedy měl být zabit v době, kdy už slunce zapadlo, ale ještě nebyla úplná tma, to znamená na začátku 14. nisanu.

10. Kdy se podle některých Židů porážel beránek Pasach, ale jaký rozpor pak vzniká?

¹⁰ V pozdějších dobách, kdy už neexistoval chrám, došli někteří Židé k závěru, že porazit všechny beránky, se kterými kdysi lidé před Pasachem přicházeli do chrámu, muselo trvat dlouhé hodiny. Slova ze 2. Mojžíšovy 12:6 si proto vyložili tak, že se vztahují na konec 14. nisanu. Mysleli si, že jde o dobu od chvíle, kdy slunce po poledni začíná klesat k obzoru, až do západu slunce. Pokud by to tak ale bylo, který den by beránka jedli? Profesor Jonathan Klawans, odborník na starověký judaismus, uvedl: „Nový den začíná západem slunce, takže oběť je sice přinesena 14. dne, ale začátek Pasachu i samotné jídlo připadají na 15. den, přestože tato časová posloupnost není ve Druhé Mojžíšově konkrétně uvedena.“ (Kurziva od nás.) Také napsal, že rabínská literatura nepopisuje, jak probíhal Pasach v době před zničením chrámu v roce 70 n. l.

11. (a) Co všechno se odehrálo v den Pasachu roku 33 n. l.? (b) Proč byl 15. nisan roku 33 n. l. označen jako „velký“ sabat? (Viz poznámku pod čarou.)

¹¹ Který den Ježíš slavil Pasach roku 33 n. l.? Je zřejmé, že události měly následující průběh. Třináctého nisanu, když se přiblížil den, „ve kterém se musí obětovat oběť pasach“, Kristus řekl Petrovi a Janovi: „Jděte a přichystejte nám k jídlu pasach.“ (Luk. 22:7, 8) Večer po západu slunce 14. nisanu, který tehdy připadl na čtvrtek, „přišla ta hodina“, kdy se Pasach měl jíst. Ježíš jedl beránka se svými apoštoly a pak zavedl Pánovu večeři. (Luk. 22:14, 15) Tu noc byl zatčen a souzen. Krátce před polednem 14. nisanu byl přibit na kůl a odpoledne zemřel. (Jan 19:14) „Kristus, náš pasach, byl . . . obětován“ tentýž den židovského kalendáře, kdy byl zabit beránek Pasach. (1. Kor. 5:7; 11:23; Mat. 26:2) A ještě než 14. nisan skončil, byl Ježíš pohřben. * (3. Mojž. 23:5–7; Luk. 23:54)

12., 13. Jak se měly do oslavy Pasachu zapojit děti?

¹² Vraťme se ale k událostem v Egyptě. Mojžíš řekl, že pro Boží lid je slavnost Pasach ustanovení „na neurčitý čas“. Podle jeho slov se při každoroční oslavě Pasachu děti měly ptát, co slavnost znamená. (Přečti 2. Mojžíšovu 12:24–27; 5. Mojž. 6:20–23) Pasach tedy sloužil jako památný den, který měl význam i pro děti. (2. Mojž. 12:14)

¹³ Z generace na generaci měli Izraelité předávat svým dětem důležité poučení. Patřilo k němu například to, že Jehova je schopný své služebníky ochránit. Děti se mohly dozvědět, že není nějakým nepochopitelným božstvem. Je to skutečný, živý Bůh, kterému záleží na jeho lidu a jedná v jeho prospěch. Jasně to dokázal tím, že „když Egypťany postihl ranou“, izraelské prvorozené zachoval naživu.

14. Jaké poučení z prvního Pasachu by měli křesťanští rodiče předávat svým dětem?

¹⁴ Pokud jsi křesťanský rodič, neočekává se od tebe, že budeš svým dětem každý rok vysvětlovat význam prvního Pasachu. Předáváš jim ale poučení, které z něj vyplývá, totiž že Bůh chrání svůj lid? Mohou na tobě vidět, že jsi o tom sám pevně přesvědčený? (Žalm 27:11; Iz. 12:2) A jak jim toto důležité poučení předáváš? Ve formě suché přednášky, nebo živého a příjemného rozhovoru? Ze všech sil se snaž členům své rodiny pomáhat, aby Jehovovi ještě víc důvěřovali.

15., 16. Co důležitého se o Jehovovi dozvídáme ze zprávy o Pasachu a o vysvobození Izraelitů z Egypta?

¹⁵ Ze zprávy o Pasachu se však učíme mnohem víc než jen to, že Jehova je schopný ochránit svůj lid. Jehova Izraelity také osvobodil a „vyvedl z Egypta“. Uvažuj, co všechno k tomu patřilo. Bůh je vedl prostřednictvím oblačného a ohnivého sloupu. Způsobil, že se před nimi rozestoupilo Rudé moře a oni mohli přejít na druhou stranu. Potom byli svědky toho, jak se vodní stěny zřítily na egyptskou armádu. Zachránění Izraelité chválili Jehovu písní: „Chci zpívat Jehovovi . . . Koně a jeho jezdce vhodil do moře. Má síla a má moc je Jah, neboť slouží k mé záchraně.“ (2. Mojž. 13:14, 21, 22; 15:1, 2; Žalm 136:11–15)

¹⁶ Pomáháš svým dětem, aby bezvýhradně důvěřovaly, že Jehova je schopný nás zachránit? Vidí z tvých slov a jednání, že tomu věříš ty sám? Do rodinného uctívání můžeš zařadit rozhovor o 12. až 15. kapitole 2. Mojžíšovy a zdůraznit při tom, jak Jehova svůj lid zachránil. Tuto myšlenku můžeš vyzdvihnout,  také když si budete povídat o Skutcích 7:30–36 nebo o Danielovi 3:16–18 a 26–28. Bez ohledu na náš věk bychom všichni měli být přesvědčení o tom, že když Jehova zachránil svůj lid v době Mojžíše, dokáže v budoucnosti zachránit i nás. (Přečti 1. Tesaloničanům 1:9, 10.)

17., 18. Co by nám měla připomínat krev beránka použitá při první oslavě Pasachu?

¹⁷ Praví křesťané židovský Pasach neslaví. Tato výroční událost byla součástí Mojžíšova zákona, jehož platnost už skončila. (Řím. 10:4; Kol. 2:13–16) S vděčností si připomínáme něco jiného – smrt Božího Syna. Určité rysy slavnosti Pasach, která byla zavedena v Egyptě, však mají význam i pro nás.

¹⁸ Krev beránka na dveřním rámu byla prostředkem k záchraně života. V naší době Bohu žádné zvířecí oběti nepřinášíme, ani v den Pasachu, ani jindy. Existuje totiž lepší oběť, která může náš život ochránit natrvalo. Prostředkem k záchraně života pomazaných křesťanů, tedy „sboru prvorozených, kteří byli zapsáni v nebesích“, je Ježíšova krev. (Hebr. 12:23, 24) Na jeho krvi závisí i záchrana křesťanů, kteří doufají ve věčný život na zemi. Také oni by měli stále pamatovat na myšlenku, kterou zapsal Pavel: „[Kristovým] prostřednictvím máme propuštění výkupným skrze krev onoho, ano, odpuštění svých přečinů, podle bohatství jeho nezasloužené laskavosti.“ (Ef. 1:7)

19. Proč způsob, jak Ježíš zemřel, posiluje naši důvěru v biblická proroctví?

¹⁹ Když Izraelité poráželi beránka při Pasachu, neměli mu zlomit žádnou kost. (2. Mojž. 12:46; 4. Mojž. 9:11, 12) Jak to bylo v případě „Božího Beránka“, který opatřil výkupné nám? (Jan 1:29) Byl přibit na kůl mezi dvěma zločinci. Židé pak požádali Piláta, aby dal všem třem zlámat kosti. To by urychlilo jejich smrt, takže by na kůlech nezůstali až do 15. nisanu, kdy byl velký sabat. Vojáci zlomili nohy oběma zločincům, ale když „přišli k Ježíšovi, jelikož viděli, že je již mrtev, nezlámali mu nohy“. (Jan 19:31–34) Beránek Pasach byl v tomto smyslu předobrazem oběti, kterou Ježíš přinesl 14. nisanu roku 33 n. l. (Hebr. 10:1) Také se tím splnila slova ze Žalmu 34:20, což posiluje naši důvěru v biblická proroctví.

20. Například v čem se liší Pánova večeře od Pasachu?

²⁰ Mezi Pasachem a Pánovou večeří jsou však i rozdíly. Určité rysy Památné slavnosti totiž v Pasachu nemají svůj předobraz. Uveďme si příklad. Izraelité měli jíst maso beránka, ale neměli pít jeho krev. Ježíš však svým učedníkům řekl, že ti, kdo s ním budou vládnout „v Božím království“, mají jíst chléb a pít víno, které představovaly jeho tělo a krev. O Památné slavnosti na připomínku Ježíšovy smrti podrobněji pojednává následující článek. (Mar. 14:22–25)

21. Proč bychom měli Pasach dobře znát?

²¹ Není pochyb o tom, že Pasach byl významnou událostí v dějinách Božího lidu. I když byl svátkem židovským, nikoli křesťanským, měli bychom ho dobře znát a vzít si z něj poučení. Zpráva o něm je totiž součástí celého Písma, které „je inspirováno Bohem“. (2. Tim. 3:16)