1., 2. (a) Jaké povinnosti měli izraelští pastýři? (b) V čem se úloha rodičů podobá práci pastýřů?

PASTÝŘI ve starověkém Izraeli neměli jednoduchý život. Museli snášet horko i zimu a také chránit své stádo před dravými zvířaty a zloději. Pravidelně ovce kontrolovali a starali se o všechny, které byly nemocné nebo zraněné. Zvláštní pozornost věnovali jehňatům, protože byla zranitelnější a slabší než dospělé ovce. (1. Mojž. 33:13)

² Křesťanští rodiče potřebují podobné vlastnosti jako pastýři. Mají totiž závažný úkol – vychovávat své děti podle Jehovových měřítek. (Ef. 6:4) To rozhodně není jednoduché. Ve světě ovládaném Satanem jsou totiž děti vystavené přívalu názorů, které jsou v rozporu s Biblí. A navíc zdědily hříšné sklony. (2. Tim. 2:22; 1. Jana 2:16) Co ti pomůže, abys svoje děti dobře vychoval? Budeme uvažovat o třech věcech: musíš je dobře znát, učit je a vést po správné cestě.

3. Jak mohou rodiče uplatňovat zásadu z Přísloví 27:23?

³ Dobrý pastýř si každé ovce pozorně všímá, protože chce mít jistotu, že je zdravá. Bible říká: „Rozhodně bys měl znát vzhled svého bravu.“ (Přísl. 27:23) Z této zásady vyplývá, že jako rodič bys měl dobře znát své děti. Je potřeba, aby sis všímal nejen toho, jak se chovají, ale abys také věděl, co si myslí a jaké mají pocity. Jak to zjistit? Nejlepší je často si s nimi povídat.

4., 5. (a) Co mohou rodiče zkusit, aby své děti rozpovídali? (Viz úvodní obrázek.) (b) Co se v tomto ohledu osvědčilo tobě?

⁴ Rodiče zjišťují, že povídat si s dětmi je náročnější, když jsou v pubertě. V tomto období si totiž svoje názory a pocity často nechávají pro sebe. Pokud to platí i o tvých dětech, co s tím? Místo abys je nutil do dlouhých a vážných rozhovorů, povídej si s nimi při běžných činnostech. (5. Mojž. 6:6, 7) Dělejte něco společně. Jděte se projít nebo nakupovat. Zasportujte si nebo dělejte nějaké práce kolem domu. Dospívající syn nebo dcera může být v takové situaci víc v pohodě a je pravděpodobnější, že se rozpovídá.

⁵ Co když to ale nepomůže? Zkus to jinak. Místo aby ses dcery zeptal, jak se celý den měla, řekni jí, jak ses měl ty. Možná ti pak i ona řekne, co během dne zažila. A když chceš vědět, co si o něčem myslí, zkus to zjistit nepřímo. Třeba se zeptej, jaký názor na to má nějaká její kamarádka. Pak se zeptej, co by jí k tomu řekla.

6. Z čeho děti poznají, že si na ně uděláš čas a že si je chceš vyslechnout?

⁶ Jestli ale chceš, aby se ti děti svěřovaly, musí na tobě být vidět, že si na ně rád uděláš čas a opravdu si je chceš vyslechnout. Pokud rodiče pořád působí dojmem, že čas nemají, je pravděpodobné, že děti si svoje problémy nechají pro sebe. A to, že si je rád vyslechneš, se nepozná z toho, že jim budeš říkat: „Když budeš něco mít, klidně přijď.“ Dospívající děti potřebují vědět, že když se ti svěří, nebudeš jejich pocity zlehčovat ani jim neuděláš scénu. Devatenáctiletá Kayla říká: „S tátou můžu mluvit úplně o všem. Neskáče mi do řeči ani mě nekritizuje. Prostě jenom poslouchá. To, co mi pak poradí, vždycky funguje.“

7. Na co by rodiče měli pamatovat, když s dětmi mluví o nějakém citlivém námětu?

⁷ Když probíráte nějaký citlivý námět, například známost, nemluv jenom o tom, na co si dávat pozor a co nedělat. Mohlo by se pak totiž stát, že svému dítěti vlastně vůbec nevysvětlíš, co by mělo dělat. Je to podobné, jako bys na jídelním lístku v restauraci našel jenom varování před otravou z jídla. Asi by ses zvedl a šel se najíst jinam. Podobně by mohlo reagovat tvoje dítě, kdyby u tebe hledalo radu, ale ty bys mu naservíroval jenom sérii varování. (Přečti Kolosanům 3:21.) Buď v takové situaci rozumný. Mladá sestra Emily říká: „Když se mnou rodiče mluví o chození s klukama, nevyvolávají dojem, že je to něco špatného. Zdůrazňují, že je to radost, když se dva lidé poznávají a chtějí se vzít. Díky tomu nemám problém se jim svěřovat. Až budu s někým chodit, určitě to před nimi nebudu tajit.“

8., 9. (a) K čemu dobrému to vede, když rodiče svým dětem trpělivě naslouchají? (b) Jak se to daří tobě?

 ⁸ Když s tebou tvoje dítě chce mluvit, buď trpělivý a laskavý. Díky tomu uvidí, že si ho opravdu chceš vyslechnout. (Přečti Jakuba 1:19.) Svobodná matka Katia vzpomíná: „Dřív jsem byla hrozně netrpělivá. Když mi dcera něco říkala, ani jsem ji nenechala domluvit. Buď jsem byla unavená, nebo jsem zkrátka chtěla mít klid. Když jsem ale svůj přístup změnila, dcera udělala totéž. Teď spolu vycházíme daleko líp.“

⁹ Podobnou zkušenost má se svou dospívající dcerou i Ronald. Vypráví: „Když mi řekla, že se zamilovala do jednoho kluka ve škole, tak jsem v první chvíli myslel, že ji přerazím. Došlo mi ale, že Jehova je ke svým služebníkům trpělivý a jedná rozumně. Řekl jsem si, že než jí začnu vysvětlovat, proč je to špatně, bude lepší ji nechat, ať se mi svěří. Jsem moc rád, že jsem to udělal. Poprvé jsem pochopil, co vlastně cítí. Když skončila, bylo pro mě mnohem jednodušší mluvit s ní laskavě. Překvapilo mě, jak ochotně moje rady přijala. Slíbila, že se bude snažit chovat jinak.“ Když si budeš s dětmi často povídat, bude pro ně jednodušší se ti svěřovat se svými názory a pocity. Díky tomu budeš mít víc příležitostí jim pomáhat, aby dělaly správná rozhodnutí. *

10., 11. Co můžeš dělat, aby tvoje děti neopustily Jehovu?

¹⁰ Dobrý pastýř ví, že by se mu kterákoli ovce mohla zaběhnout. Možná uvidí lákavý trs trávy a zamíří k němu. O kousek dál pak uvidí další, vydá se tam a najednou je od stáda pryč. Podobně i dítě by se mohlo nenápadně vzdálit od Jehovy, možná kvůli špatné společnosti nebo pochybné zábavě. (Přísl. 13:20) Jak tomu můžeš zabránit?

¹¹ Když si u svého dítěte všimneš, že by se mělo v něčem zlepšit, rychle s tím něco udělej. Také mu pomáhej  dál rozvíjet dobré vlastnosti, které už má. (2. Petra 1:5–8) Výbornou příležitostí, kdy svoje děti učit, je pravidelné rodinné uctívání. V Naší službě Království z října 2008 se píše: „Hlavy rodin mají před Jehovou odpovědnost, aby jejich rodina měla smysluplný, pravidelný program rodinného studia Bible, a je důležité, aby se této odpovědnosti ujímaly.“ Využíváš naplno rodinné uctívání, abys svoje děti učil o Jehovovi? Když děti uvidí, jak je pro tebe důležité, aby byly duchovně silné, spolehni se, že si tvého úsilí budou vážit. (Mat. 5:3; Fil. 1:10)

12. (a) Jaký užitek mají mladí lidé z pravidelného rodinného uctívání? (Viz také rámeček „ Rodinné uctívání jim hodně dává“.) (b) Co dává rodinné uctívání tobě?

¹² Z rodinného uctívání má užitek například dospívající Carissa. Říká: „Moc se mi líbí, že jsme spolu a povídáme si. Posiluje to naše vztahy a jsou to příjemné chvíle, na které rádi vzpomínáme. Táta je fakt důsledný a bere rodinné uctívání vážně. Díky tomu to beru vážně i já. Je to pro mě další důvod, proč ho respektovat jako hlavu rodiny a řídit se jeho duchovním vedením.“ Mladá sestra Brittney říká: „Díky rodinnému uctívání jsem se s rodiči víc sblížila. Vidím, že jim na mně záleží a že opravdu chtějí, abych se jim svěřovala se svými problémy. Rodinné uctívání nám pomáhá, abysme jako rodina drželi pohromadě.“ Když tedy svoje děti učíš o Jehovovi, a to hlavně při rodinném uctívání, ukazuješ, že jsi opravdu dobrým pastýřem. *

13. Co dětem pomůže, aby chtěly sloužit Jehovovi?

¹³ Dobrý pastýř má hůl, kterou používá k tomu, aby svoje stádo vedl a bránil. Jedním z jeho hlavních cílů je vést ovečky k „dobré pastvě“. (Ezek. 34:13, 14) Jako rodič máš podobný cíl. Svoje děti chceš vést k tomu, aby sloužily Jehovovi. Přeješ si, aby cítily totéž, co žalmista, který napsal: „Je mi potěšením činit tvou vůli, můj Bože, a tvůj zákon je v mém nitru.“ (Žalm 40:8) Když si i tvoje děti budou vážit toho, že mohou sloužit Jehovovi, budou mu chtít zasvětit svůj život a dát se pokřtít. Samozřejmě ale musí být dost velké, aby chápaly, co takový krok znamená.

14., 15. (a) Co by mělo být cílem rodičů? (b) Co může být skutečnou příčinou toho, že dospívající děti pochybují o biblických pravdách?

¹⁴ Možná máš ale pocit, že tvoje děti nedělají duchovní pokroky. Nebo dokonce pochybují, jestli to, čemu věří svědkové Jehovovi, je pravda. Dá se s tím něco dělat? Buď vytrvalý a dál je pomocí logických argumentů veď k tomu, aby měly Jehovu ze srdce rády. Uč je vážit si všeho, co Jehova dělá. (Zjev. 4:11) Na základě toho se nakonec mohou samy rozhodnout, jestli mu budou sloužit.

¹⁵ Když tvoje děti pochybují o tom, co říká Bible, musíš být trpělivý a dál je vést po té správné cestě. Pomáhej jim pochopit, že sloužit Jehovovi je to nejlepší, co mohou dělat, a že díky tomu budou opravdu šťastné. Také se snaž zjistit, co je skutečnou příčinou jejich pochybností. Když například tvůj syn říká, že s některými biblickými naukami  nesouhlasí, možná je problém v tom, že je nedokáže obhájit před svými spolužáky. A když tvoje dcera naznačuje, že Boží přikázání jsou zbytečně přísná, možná se jenom cítí osamělá a vadí jí, že ji druzí neberou.

16., 17. Jak mohou rodiče pomáhat svým dětem, aby si k Jehovovi vytvořily vztah?

¹⁶ Důvody, proč děti pochybují o biblických pravdách, bývají různé. Ale s tvojí pomocí je mohou překonat. Mnoha rodičům se například osvědčilo, když se dětí zeptali: „Myslíš, že je těžké být křesťanem? Jaké to má podle tebe výhody? Uvažoval jsi taky o těch výhodách, které to přinese v budoucnosti? Jaké jsou podle tebe nevýhody? Řekl bys, že je víc výhod, nebo nevýhod?“ Takové otázky bys samozřejmě měl položit laskavě, vlastními slovy a se zájmem. Děti by si neměly připadat jako u výslechu. Při takovém rozhovoru byste si mohli popovídat o Markovi 10:29 a 30. Svému dítěti můžeš navrhnout, ať si výhody a nevýhody sepíše do dvou sloupců. Díky tomu oba zjistíte, v čem je problém, a budete moct hledat řešení. Nezapomeň také, že když knihy Co Bible říká a Boží láska studujeme se zájemci, tím spíš bychom je měli probrat se svými dětmi. Jak je to u vás doma?

¹⁷ Časem se děti budou muset samy rozhodnout, jestli budou Jehovovi sloužit. Nemysli si, že budou automaticky věřit tomu, čemu věříš ty. Musí si k Jehovovi vytvořit svůj vlastní vztah. (Přísl. 3:1, 2) Co když se to ale tvému dítěti moc nedaří? Vrať se s ním k základním naukám. Pomoz mu přemýšlet o takových otázkách jako: „Proč můžu věřit, že opravdu existuje Bůh? Z čeho je vidět, že Jehovovi záleží na mně osobně? Proč se můžu spolehnout na to, že Boží přikázání jsou k mému dobru?“ Buď dobrým pastýřem a svoje děti trpělivě veď po té správné cestě. Pomáhej jim, aby se přesvědčily, že sloužit Jehovovi je ten nejlepší způsob života. * (Řím. 12:2)

18. Jak by rodiče měli napodobovat toho nejlepšího pastýře?

¹⁸ Všichni praví křesťané chtějí napodobovat nejlepšího pastýře, Jehovu. (Ef. 5:1; 1. Petra 2:25) Ale zvlášť vy, rodiče, musíte pamatovat na myšlenku z Přísloví 27:23 a dobře znát své milované děti. Dělejte všechno, co je ve vašich silách, abyste jim pomohli zamilovat si Jehovu a získat požehnání, která pro ně chystá.