1. Proč si Jehova zaslouží, abychom mu děkovali?

OD JEHOVY máme „každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování“, a proto si rozhodně zaslouží, abychom mu děkovali. (Jak. 1:17) Je naším milujícím pastýřem a něžně se stará o všechny naše tělesné a duchovní potřeby. (Žalm 23:1–3) „Je pro nás útočištěm a silou“, zvlášť když máme nějaké trápení. (Žalm 46:1) Cítíme to podobně jako žalmista, který napsal: „Vzdávejte díky Jehovovi, neboť je dobrý; vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas.“ (Žalm 106:1)

2., 3. a) Proč bychom měli o vděčnosti přemýšlet? b) Nad kterými otázkami se v tomto článku zamyslíme?

² Proč bychom měli o vděčnosti přemýšlet? Bylo předpovězeno, že v posledních dnech budou lidé čím dál víc nevděční. (2. Tim. 3:2) Mnozí považují dary od Jehovy za samozřejmost. Na miliony lidí působí svět obchodu a reklamy, a tak místo aby byli spokojení s tím, co mají, snaží se  získat víc a víc. Tento trend by mohl ovlivnit i nás. Mohli bychom si podobně jako Izraelité přestat vážit drahocenného vztahu s Jehovou a dobrých věcí, které od něj dostáváme. (Žalm 106:7, 11–13)

³ Zamysleme se také nad tím, co se může stát, když procházíme nějakým náročným obdobím. Naše problémy by nás mohly natolik pohltit, že bychom požehnání od Jehovy přestali vnímat. (Žalm 116:3) Co bychom tedy měli dělat, abychom zůstali vděční? A co nám může pomoci, abychom byli pozitivní, i když se dostaneme do těžké životní situace? Uvidíme.

4. Co nám pomůže zůstat vděční?

⁴ Pokud máme Jehovovi zůstat vděční, něco to od nás vyžaduje. Nejprve se musíme snažit zjistit, jakými způsoby nám osobně Jehova žehná. Potom musíme rozjímat o tom, jak je z těchto požehnání vidět, že nás hluboce miluje. Budeme pak mít stejné pocity jako žalmista, který nevycházel z údivu, kolik úžasných věcí pro něj Jehova udělal. (Přečti Žalm 40:5; 107:43.)

5. Co se o vděčnosti můžeme naučit od apoštola Pavla?

⁵ O vděčnosti se toho můžeme hodně naučit od apoštola Pavla. Určitě o požehnáních od Jehovy dost přemýšlel, protože mu za ně častokrát ze srdce děkoval. Dobře si uvědomoval, že byl kdysi „rouhač a pronásledovatel a nestoudný muž“. Byl vděčný za to, že i přes jeho hříšnou minulost mu Bůh a Kristus projevili milosrdenství a svěřili mu službu. (Přečti 1. Timoteovi 1:12–14.) Také si velmi vážil svých spolukřesťanů a často Jehovovi děkoval za jejich krásné vlastnosti a věrnou službu. (Fil. 1:3–5, 7; 1. Tes. 1:2, 3) A když se ocitl v náročné situaci, bez váhání Jehovovi děkoval za pomoc, kterou v pravý čas dostal od svých duchovních bratrů. (Sk. 28:15; 2. Kor. 7:5–7) Není se tedy čemu divit, že Pavel své spolukřesťany povzbuzoval: „Buďte vděční. . . . S vděčností v srdci zpívejte Bohu žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně.“ (Kol. 3:15–17, Bible21)

6. Především za co jsi Jehovovi vděčný?

⁶ Jak můžeme apoštola Pavla napodobit? I my bychom měli rozjímat o tom, co pro nás osobně Jehova udělal. (Žalm 116:12) Kdyby se tě někdo zeptal, za co jsi Jehovovi vděčný, co bys odpověděl? Zmínil bys drahocenný vztah, který s ním můžeš mít? Nebo to, že ti Jehova na základě Kristovy výkupní oběti odpouští hříchy? Vyjmenoval bys bratry a sestry, kteří při tobě stáli v těžkých chvílích? Samozřejmě bys nezapomněl ani na svého milovaného manželského partnera a své drahé děti. Když budeš o takových nádherných darech od svého láskyplného Otce rozjímat, zaplaví tě pocity vděčnosti a budeš mu chtít každý den děkovat. (Přečti Žalm 92:1, 2.)

7. a) Proč bychom měli Jehovovi v modlitbách děkovat? b) Jaký ti to přinese užitek, když budeš Jehovovi děkovat?

⁷ Když o všech dobrých věcech od Jehovy budeme rozjímat, budeme mu za  ně chtít děkovat. (Žalm 95:2; 100:4, 5) Někteří lidé považují modlitby pouze za způsob, jak Boha o něco žádat. My ale víme, že Jehova je rád, když mu děkujeme. V Bibli je mnoho upřímných modliteb, ve kterých Boží služebníci, jako například Hana a Ezekjáš, vyjadřovali svou vděčnost. (1. Sam. 2:1–10; Iz. 38:9–20) Tyto věrné služebníky napodobuj a děkuj Jehovovi za to, co máš. (1. Tes. 5:17, 18) V mnoha směrech ti to přinese užitek. Zlepší ti to náladu, budeš Jehovu víc milovat a ještě víc se k němu přiblížíš. (Jak. 4:8)

8. Co by mohlo způsobit, že si přestaneme vážit všeho, co pro nás Jehova dělá?

⁸ Proč bychom si měli dávat pozor, abychom si nepřestali vážit dobrých věcí, které od Jehovy máme? Protože jsme zdědili sklon být nevděční. Naši prarodiče Adam a Eva žili v nádherném ráji. Bylo postaráno o všechny jejich potřeby a mohli se navždy radovat ze života. (1. Mojž. 1:28) Těchto požehnání si ale nevážili a chamtivě toužili mít víc. Výsledkem bylo, že o všechno přišli. (1. Mojž. 3:6, 7, 17–19) Žijeme v nevděčném světě, a tak bychom si mohli přestat vážit všeho, co pro nás Jehova dělá. Mohlo by se stát, že bychom začali považovat za samozřejmost přátelství s ním a to, že patříme k celosvětové rodině bratrů a sester. Mohly by nás pohltit věci v tomto světě, který brzy pomine. (1. Jana 2:15–17) Abychom se do takové pasti nechytili, měli bychom o požehnáních od Jehovy do hloubky přemýšlet a pravidelně mu děkovat za to, že patříme k jeho lidu. (Přečti Žalm 27:4.)

9. Proč bychom měli v bolestných zkouškách rozjímat o požehnáních od Jehovy?

⁹ Vděčnost nám může pomoci vyrovnávat se s bolestnými zkouškami. Možná se nečekaně dostaneme do situace, která náš život obrátí vzhůru nohama. Může se stát, že je nám nevěrný manželský partner, vážně onemocníme, zemře nám někdo blízký nebo nás postihne přírodní katastrofa. V takových chvílích nás utěší a posílí, když budeme  rozjímat o požehnáních od Jehovy. Podívejme se, jak se s takovými problémy vyrovnávali někteří bratři a sestry.

10. Co Irině pomohlo, aby Jehovovi dál věrně sloužila?

¹⁰ Irina *, pravidelná průkopnice ze Spojených států, měla za manžela sborového staršího. Byl jí ale nevěrný a rodinu opustil. Co jí pomohlo, aby Jehovovi dál věrně sloužila? Říká: „Jsem Jehovovi vděčná, že se o mě osobně zajímá. Každý den si připomínám, co všechno od něj mám. Díky tomu si uvědomuju, jak je úžasné, že mě náš starostlivý nebeský Otec zná a miluje. Vím, že mě nikdy neopustí.“ I když Irina zažila mnoho těžkých situací, radost jí pomáhá to všechno zvládat a povzbuzovat druhé.

11. Co Kjung-suk pomáhá vyrovnat se s vážnou nemocí?

¹¹ Kjung-suk z Asie sloužila se svým manželem víc než 20 let jako průkopnice. Pak jí ale lékaři oznámili, že má rakovinu plic v pokročilém stadiu a že jí zbývají tři až šest měsíců života. I když s manželem překonali mnoho problémů, malých i velkých, vždycky si byli jistí, že jsou zdraví. Kjung-suk říká: „To, že jsem onemocněla, mě hodně zasáhlo. Měla jsem pocit, že jsem o všechno přišla, a hrozně jsem se bála.“ Jak se s tím vyrovnává? „Každý večer před spaním jdu na střechu našeho domu a nahlas děkuju Jehovovi za pět věcí, které mi ten den dal a za které jsem mu vděčná. Jsem pak klidnější a toužím Jehovovi říct, jak moc ho mám ráda.“ Co díky těmto večerním modlitbám pochopila? Říká: „Uvědomila jsem si, že Jehova nás v náročných situacích podporuje a že máme v životě mnohem víc požehnání než zkoušek.“

12. Co Jasonovi pomohlo najít útěchu po smrti manželky?

¹² Jason, který slouží v jedné africké odbočce, je přes 30 let v celodobé službě. Vypráví: „Před sedmi lety mi zemřela manželka a ta bolest byla nesnesitelná. Když jsem se v myšlenkách vracel k tomu, co při boji s rakovinou prožívala, citově mě to vyčerpávalo.“ Co Jasonovi pomohlo? Říká: „Jednou jsem si vybavil, jak jsme s manželkou prožili něco hezkého, a za tuto vzpomínku jsem Jehovovi poděkoval. Ulevilo se mi a od té doby jsem začal Jehovovi za pěkné vzpomínky děkovat pravidelně. Vděčnost obrovsky změnila můj pohled na celou situaci. Pořád mě ta ztráta hodně bolí, ale díky tomu, že Jehovovi děkuju za to, že jsem měl krásné manželství a mohl jsem sloužit s někým, kdo ho hluboce miloval, jsem optimističtější.“

13. Co pomohlo Sheryl, aby se vyrovnala se ztrátou téměř celé rodiny?

¹³ Když koncem roku 2013 zasáhl střední část Filipín supertajfun Haiyan, třináctiletá Sheryl přišla v podstatě o všechno. Říká: „Nemám už domov a nezbyl mi skoro nikdo z rodiny.“ Bouře připravila o život její rodiče a tři sourozence. Co jí pomohlo se s touto tragédií vyrovnat a nezahořknout? Je vděčná za požehnání, která od Jehovy má. „Viděla jsem, co všechno bratři a sestry udělali pro to, aby utěšili a povzbudili ty, kdo to potřebovali. Věděla jsem, že  se za mě modlí svědkové po celém světě.“ Dodává: „Jsem moc vděčná, že můj Bůh je Jehova. Vždycky se o nás postará.“ Když si tedy uvědomujeme, jaká požehnání od Jehovy máme, je to účinný lék proti tomu, aby nás nepohltil smutek. Vděčnost nám pomáhá, abychom navzdory těžkým životním situacím šli dál. (Ef. 5:20; přečti Filipanům 4:6, 7)

14. Co krásného nás čeká? (Viz úvodní obrázek.)

¹⁴ V průběhu celé historie se Jehovův lid z požehnání radoval. Například když byli Izraelité u Rudého moře vysvobozeni z ruky faraona a jeho vojska, radostně zpívali písně, ve kterých Jehovu chválili a děkovali mu. (2. Mojž. 15:1–21) Dnes je jedním z nejcennějších požehnání od Jehovy jistá naděje, že nás osvobodí od všeho, co nám působí bolest a tíseň. (Žalm 37:9–11; Iz. 25:8; 33:24) Jen si představ, jaké to bude, až Jehova rozdrtí všechny své nepřátele a přivede nás do pokojného a spravedlivého nového světa. Ten den budeme Jehovovi ze srdce děkovat! (Zjev. 20:1–3; 21:3, 4)

15. Co jsme rozhodnutí dělat v roce 2015?

¹⁵ Těšíme se na to, že v roce 2015 nám Jehova bude v duchovním ohledu bohatě žehnat. Samozřejmě zažijeme i nějaké zkoušky. Ať nás ale potká cokoli, víme, že nás Jehova neopustí. (5. Mojž. 31:8; Žalm 9:9, 10) Bude nám dál dávat všechno, co potřebujeme, abychom mu mohli věrně sloužit. Proto buďme rozhodnutí mít stejný postoj jako Habakuk, který řekl: „I kdyby ani fíkovník nerozkvetl a kdyby z révových keřů nebyl žádný výnos; kdyby se dílo olivovníku vskutku nevydařilo a ani terasy by vskutku nevydaly žádnou potravu; i kdyby byl brav vskutku oddělen od ohrady a v ohrazeních nebyl žádný dobytek; pokud jde o mne, já přesto budu jásat v Jehovovi; budu mít radost v Bohu své záchrany.“ (Hab. 3:17, 18) Celý rok tedy s radostí rozjímejme o požehnáních od Jehovy a jednejme podle vybídky v ročním textu na rok 2015: „Vzdávejte díky Jehovovi, neboť je dobrý.“ (Žalm 106:1)