1. Jaké překážky stály před novodobými křesťany?

BADATELŮM BIBLE * koncem 19. a začátkem 20. století stálo v cestě hodně překážek. Stejně jako křesťané v prvním století i oni kázali nepopulární poselství. Bylo jich málo a v očích lidí nebyli dostatečně vzdělaní. Časem měli navíc čelit hněvu Satana, který měl být svržen na zem. (Zjev. 12:12) A měli kázat „v posledních dnech“, které jsou v Bibli popsané jako „kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat“. (2. Tim. 3:1)

2. Jak nám dnes Jehova pomáhá v kázání dobré zprávy?

² Jehova chce, aby dnes jeho lid kázal v takovém rozsahu jako nikdy dřív. A v uskutečnění jeho záměru mu nemůže nic zabránit. Stejně jako ve starověku vysvobodil Izraelity z Babylónu, vysvobodil i své novodobé služebníky z „Velkého Babylónu“, světové říše falešného náboženství. (Zjev. 18:1–4) Říká nám, jak správně žít. Učí nás, jak mít dobré vztahy s druhými. A školí nás, abychom dokázali vyučovat  ostatní. (Přečti Izajáše 48:16–18.) I když naše dílo vede, neznamená to, že řídí všechny události ve světě tak, aby se nám kázalo snadněji. Je pravda, že některé okolnosti nám kázání dobré zprávy ulehčují. Ale dál se setkáváme s pronásledováním a jinými problémy, které přináší život v Satanově světě. Úkol, který jsme od Jehovy dostali, proto dokážeme plnit jedině s jeho pomocí. (Iz. 41:13; 1. Jana 5:19)

3. Jak se dnes plní Danielovo proroctví?

³ Jehova skrze proroka Daniela předpověděl, že v čase konce získá mnoho lidí „pravé poznání“. (Přečti Daniela 12:4.) Badatelům Bible pomohl, aby pochopili důležité biblické pravdy, které byly dlouhou dobu skryté pod nánosem falešných nauk takzvaných křesťanských církví. Dnes své svědky používá k tomu, aby pomáhali získat „pravé poznání“ lidem po celém světě. Na vlastní oči tak vidíme splňování Danielova proroctví. Pravdu přijalo už skoro 8 000 000 lidí a všude se o ni dělí s druhými. Co patří mezi faktory, které nám umožňují kázat v takovém rozsahu?

4. Do kolika jazyků byla v 19. století přeložena Bible?

⁴ Jedním faktorem, který je pro nás při kázání dobré zprávy výhodou, je široká dostupnost Bible. Duchovní církví po staletí lidi od čtení Bible odrazovali, nebo jim ho přímo zakazovali. Dokonce nechali zabít některé její překladatele. Ale během 19. století biblické společnosti uveřejnily Bibli nebo její část asi ve 400 jazycích. Koncem tohoto století už mělo hodně lidí Bibli doma, ale tomu, co učí, moc nerozuměli.

5. Čeho svědkové Jehovovi dosáhli v oblasti překládání Bible?

⁵ Badatelé Bible věděli, že musí druhým vysvětlovat, co Bible učí. A přesně to také neúnavně dělali. Nejdřív při tom používali dostupné překlady a nabízeli je lidem. V roce 1950 vydali svědkové Jehovovi vlastní překlad. Od té doby přeložili Svaté Písmo – Překlad nového světa, buď celé, nebo jeho část, do 120 jazyků. V roce 2013 uveřejnili anglický revidovaný Překlad nového světa, který se bude snadno překládat do dalších jazyků. A srozumitelný překlad nám ve službě ulehčí vysvětlování biblických pravd.

6., 7. a) Jak často se válčilo během posledních sta let? b) Jak nám relativní mír v mnoha zemích pomohl při kázání?

⁶ Možná si říkáš: Jaký mír? Je snad ve světě nějaký mír? Je pravda, že v průběhu 20. století zemřely ve válkách miliony lidí, hlavně v první a druhé světové válce. Ale zatímco v roce 1942 běsnila druhá světová válka, Nathan Knorr, který tehdy vedl dílo svědků Jehovových, přednesl na sjezdu proslov s názvem „Mír – může být trvalý?“. Vysvětlil proroctví ve Zjevení, 17. kapitole, a použil ho jako důkaz, že po válce nepřijde Armagedon, ale nastane období míru. (Zjev. 17:3, 11)

⁷ Fakt je, že po skončení druhé světové války úplný mír nenastal. Podle jednoho zdroje bylo mezi lety 1946 a 2013 zaznamenáno 331 ozbrojených  konfliktů, kvůli kterým přišly o život miliony lidí. Ale v mnoha zemích panoval během té doby relativní klid. Svědkové Jehovovi ho využili k oznamování dobré zprávy. Výsledek? V roce 1944 bylo na celém světě ani ne 110 000 zvěstovatelů. A teď je jich asi 8 000 000! (Přečti Izajáše 60:22.) Jsme moc rádi, když můžeme kázat dobrou zprávu v klidných podmínkách.

8., 9. K jakému rozvoji dopravy došlo a jak nám to pomohlo v našem díle?

⁸ Kázání dobré zprávy usnadnil také rozvoj dopravy. V roce 1900, 21 let po vydání první Strážné věže, bylo v celých Spojených státech zaregistrováno jen 8 000 automobilů. Kromě toho existovalo jen několik set kilometrů cest, po kterých se dalo jezdit. Dnes je na celém světě zaregistrováno víc než jeden a půl miliardy motorových vozidel a na většině míst jsou dobré silnice. Díky tomu se mohou mnozí z nás dostat do odlehlých končin a vydávat tam svědectví. Ale i když někteří z nás žijí v oblastech, kde to s dopravou není tak jednoduché, a musí chodit dlouhé vzdálenosti pěšky, ze všech sil se snaží kázat všude, kde jsou lidé. (Mat. 28:19, 20)

⁹ Využíváme ale i jiné dopravní prostředky. Nákladními auty, loděmi a vlaky dokážeme dopravit biblické publikace i do těch nejvzdálenějších míst během několika týdnů. Krajští dozorci, členové výborů poboček, misionáři a další využívají letadla, aby se rychle dostali na sjezdy nebo za jinými teokratickými úkoly. Letadlem cestují i členové vedoucího sboru a jiní bratři z ústředí, kteří v různých zemích povzbuzují a školí své spoluvěřící. Rozvoj dopravy tak přispívá k tomu, že je Jehovův lid jednotný. (Žalm 133:1–3)

10. Proč se dá říct, že angličtina je mezinárodní jazyk?

¹⁰ V prvním století mluvilo hodně lidí v Římské říši obecnou řečtinou. Existuje tak rozšířený jazyk i dnes? Mnoho lidí by odpovědělo, že takovým  jazykem je angličtina. Jedna kniha říká: „Asi čtvrtina světové populace mluví plynně anglicky nebo se tímto jazykem dokáže dorozumět.“ (English as a Global Language) Angličtina je nejčastěji vyučovaným cizím jazykem a na mezinárodní úrovni se používá v obchodním, politickém, vědeckém i technickém světě.

11. Jak angličtina pomáhá při šíření biblické pravdy?

¹¹ Všeobecná znalost angličtiny je velkou pomocí při šíření pravdy. Strážná věž a jiné biblické publikace vycházely dlouhou dobu nejdřív v angličtině a až s nějakým zpožděním v dalších jazycích. Angličtina je také oficiálním jazykem, který se používá v ústředí svědků Jehovových. A v tomto jazyce většinou probíhá vyučování ve vzdělávacím středisku Strážné věže v Pattersonu ve státě New York.

12. Do kolika jazyků překládají svědkové Jehovovi biblické publikace a jakou úlohu v tom hrají počítačové technologie?

¹² Naším úkolem je kázat dobrou zprávu o Království lidem ze všech národů. Proto překládáme biblické publikace asi do 700 jazyků. Hodně nám v tom pomáhá pokrok v počítačových technologiích. Například jsme vyvinuli program MEPS (mnohojazyčný elektronický publikační systém). Díky tomu všemu se dobrá zpráva šíří po celém světě a mezi Božím lidem panuje jednota. Jednotní jsme ale hlavně proto, že mluvíme „čistým jazykem“ biblické pravdy. (Přečti Sefanjáše 3:9.)

13., 14. Jak dnes křesťané využívají zákony a různá soudní rozhodnutí?

¹³ V minulém článku jsme se dozvěděli, že první křesťané využívali římské zákony, které platily v celé říši. I dnes křesťané využívají zákony, které platí v jejich zemi. Například ve Spojených státech ústava zaručuje svobodu vyznání, slova a shromažďování. Díky tomu je možné z ústředí svobodně organizovat celosvětové kazatelské dílo. Bratři v této zemi mohou pořádat shromáždění, otevřeně na nich rozebírat Bibli a o tom, co se učí, říkat  druhým. Je pravda, že své právo kázat o Království museli hájit u soudů. (Fil. 1:7) Když neuspěli, odvolávali se k vyšším soudům, které jejich právo opakovaně potvrdily.

¹⁴ I v jiných zemích soudy uznaly, že máme právo svobodně uctívat Boha a veřejně kázat. Některé právní bitvy jsme sice prohráli, ale odvolali jsme se k mezinárodním soudům. Například jsme se často hájili před Evropským soudem pro lidská práva. Do června 2014 jsme u tohoto soudu vyhráli 57 případů. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro všechny členské státy Rady Evropy. I když jsme „předmětem nenávisti všech národů“, soudy v mnoha zemích uznaly, že máme právo svobodně uctívat Jehovu. (Mat. 24:9)

15. a) K jakému pokroku došlo v tiskařském průmyslu? b) Jak tento pokrok ovlivnil produkci našich publikací?

¹⁵ K šíření dobré zprávy po celém světě přispěl i pokrok v tiskařském průmyslu. Po staletí se používala metoda tisku, kterou vynalezl Johannes Gutenberg kolem roku 1450. Ale během posledních dvou století se tiskařský průmysl posunul o velký kus dál. Začaly se vyrábět větší, rychlejší a důmyslnější tiskařské stroje. Zlevnila výroba papíru a vázání knih. Knihtisk byl nahrazený ofsetovým tiskem a tím se urychlil výrobní proces a zvýšila kvalita obrázků. Jaký vliv to má na produkci našich publikací? Zkus si to porovnat: První Strážná věž z července 1879 vyšla v nákladu 6 000 výtisků. Neobsahovala žádné obrázky a byla jenom v jednom jazyce, v angličtině. Dnes, o 136 let později, vychází každé číslo Strážné věže v nákladu přes 50 000 000 výtisků. Je plná krásných barevných obrázků a je k dispozici ve víc než 200 jazycích.

16. Které vynálezy nám pomáhají kázat po celém světě? (Viz úvodní obrázek.)

¹⁶ Které vynálezy z posledních dvou století využíváme při kázání dobré zprávy? Už jsme mluvili o vlacích, autech a letadlech. Ale patří k nim i kola, psací stroje, zařízení pro tisk Braillova písma, telegraf, telefony, fotoaparáty, zařízení pro nahrávání audia a videa, rádio, televize, filmy, počítače a internet. Všechny tyto věci nám různými způsoby pomáhají plnit úkol, který jsme dostali od Jehovy. I když jsme je nevynalezli, používáme je při výrobě Biblí a biblické literatury a při kázání po celém světě. Splňuje se tak proroctví, že Jehovův lid bude „sát mléko národů“. (Přečti Izajáše 60:16.)

17. a) O čem jasně svědčí rozsah kazatelského díla? b) Proč Jehova chce, abychom byli jeho „spolupracovníky“?

¹⁷ Je jasně vidět, že Jehova naše kazatelské dílo vede a žehná mu. Ke splnění svého záměru by naši pomoc nepotřeboval. On ale chce, abychom byli jeho „spolupracovníky“. (1. Kor. 3:9) Umožňuje nám tak, abychom ukázali, že máme rádi jeho i své bližní. (Mar. 12:28–31) K oznamování dobré zprávy proto využívejme každou příležitost. A dávejme Jehovovi najevo svou vděčnost za to, že nás podporuje při té nejdůležitější práci, jaká se dnes na zemi vykonává.