1., 2. Kdo nám dal svědomí a proč můžeme být vděční, že ho máme?

JEHOVA nás stvořil se svobodnou vůlí – jinými slovy, dal nám právo se rozhodovat. Abychom se dokázali rozhodovat moudře, vybavil nás svědomím, tedy vnitřním citem pro to, co je správné a co nesprávné. Když tento dar využíváme, pomáhá nám to dělat dobré věci a vyhýbat se těm špatným. Naše svědomí je tedy důkazem, že nás Jehova miluje a že si přeje, abychom se rozhodovali správně.

² Někteří lidé se chovají slušně a odmítají nesprávné jednání i přesto, že neznají biblické zásady. (Přečti Římanům 2:14, 15.) Proč to tak je? Protože mají svědomí, které jim zkrátka nedovolí se určitých věcí dopouštět. Představ si, jak by to na světě vypadalo, kdyby nikdo svědomí neměl. Asi by to bylo ještě o dost horší, než to je. Můžeme být Jehovovi opravdu vděční, že dal lidem svědomí.

3. K čemu to vede, když školíme svoje svědomí?

³ Na rozdíl od většiny ostatních lidí se Jehovovi služebníci  snaží své svědomí školit. Chtějí, aby bylo v souladu s biblickými měřítky toho, co je dobré a co špatné. Když svoje svědomí správně školíme, přispívá to k jednotě ve sboru. Školení a používání našeho svědomí ale není pouhá intelektuální činnost. Bible spojuje dobré svědomí s vírou a láskou. Pavel napsal: „Účelem tohoto pověření je skutečně láska z čistého srdce a z dobrého svědomí a z víry bez pokrytectví.“ (1. Tim. 1:5) Když své svědomí školíme a řídíme se jím, posiluje se naše láska k Jehovovi i naše víra. To, jak svědomí využíváme, ukazuje, jaký vztah k Jehovovi máme a jak moc si přejeme dělat mu radost. Odhaluje to, jací vlastně jsme.

4. Jak můžeme školit svoje svědomí?

⁴ Jak můžeme svoje svědomí školit? Velmi důležité je pravidelně a do hloubky studovat Bibli, přemýšlet o tom, co čteme, a také to uplatňovat. To samozřejmě znamená víc než si jenom plnit hlavu informacemi a pravidly. Studium nám má pomáhat, abychom lépe a lépe poznávali Jehovu – jeho osobnost, vlastnosti i to, co má a nemá rád. Svoje svědomí postupně ladíme podle Jehovova pohledu. A to nás motivuje, abychom chtěli být čím dál víc jako on.

5. O čem budeme uvažovat v tomto článku?

⁵ Jak nám ale může dobře školené svědomí pomáhat při rozhodování? Jak můžeme dávat najevo, že respektujeme to, jak se na základě svého svědomí rozhodují naši bratři a sestry? A k jakým dobrým věcem nás může svědomí podněcovat? Mějme tyto otázky na mysli, až budeme uvažovat o třech oblastech, ve kterých může být dobře vyškolené svědomí velkým přínosem. Jsou to 1. péče o zdraví, 2. zábava a 3. kazatelská služba.

6. Jaké rozhodování je někdy spojeno s léčbou?

⁶ Bible nám radí, abychom se vyhýbali činnostem, které by nám mohly uškodit, a abychom to nepřeháněli například s jídlem a pitím. (Přísl. 23:20; 2. Kor. 7:1) Když se těmito radami řídíme, prospíváme tím svému zdraví. Přesto na nás ale doléhají nemoci a stárnutí. V některých zemích si člověk může vybrat mezi klasickou a alternativní medicínou. Do poboček často píšou bratři a sestry, kteří uvažují o určité léčebné metodě. Mnozí se ptají: „Může křesťan takovou léčbu přijmout?“

7. Co nám pomůže se rozhodovat v souvislosti s léčbou?

⁷ Pobočka ani starší ve sboru nemají právo v otázkách zdravotní péče rozhodovat za své spolukřesťany. Platí to i tehdy, když se bratr nebo sestra přímo zeptají, co mají dělat. (Gal. 6:5) Zodpovědní bratři jim samozřejmě mohou připomenout biblické verše, které se dané situace týkají. Musíme například pamatovat na Boží příkaz, abychom se „zdržovali . . . krve“. (Sk. 15:29) Odmítáme proto jakoukoli léčbu, která by vyžadovala, abychom přijali krev nebo některou z jejích čtyř základních složek. Tato zásada navíc může ovlivnit naše svědomí při  rozhodování, jestli přijmeme některou z frakcí, které se z těchto čtyř složek získávají. * Jaké další biblické zásady můžeme vzít v úvahu, když přemýšlíme, jakou léčbu zvolit?

8. Proč je dobré pamatovat na zásadu z Filipanům 4:5?

⁸ V Příslovích 14:15 čteme: „Kdokoli nezkušený uvěří každému slovu, ale chytrý uvažuje o svých krocích.“ Na některé nemoci dnes neexistuje žádná léčba. Musíme tedy být velmi opatrní, pokud jde o nejrůznější „zázračné“ léčebné metody, o jejichž účinnosti ale nejsou věrohodné důkazy. Apoštol Pavel napsal: „Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem.“ (Fil. 4:5) Rozumnost nám také pomůže, abychom se na péči o zdraví nezaměřovali víc než na duchovní věci. Kdyby se náš život začal točit kolem zdraví, mohli by se z nás stát sobci. (Fil. 2:4) Je nám jasné, že v tomto světě dokonale zdraví nebudeme. Proto bychom měli být rozumní a soustředit se na službu Jehovovi. (Přečti Filipanům 1:10.)

9. Jaký vliv na naše rozhodnutí by měla mít slova z Římanům 14:13, 19 a co by mohlo ohrozit jednotu ve sboru?

⁹ Rozumný křesťan druhým nevnucuje svoje názory. V jedné evropské zemi se stalo, že nějací manželé začali mezi bratry nadšeně propagovat určitou dietu a doplňky stravy. Některé přesvědčili, jiné ne. Když se slibované výsledky nedostavily, bylo kolem toho hodně dusno. Ti manželé samozřejmě měli právo se pro tuto dietu a doplňky rozhodnout. Bylo ale rozumné, že jejich propagováním ohrožovali jednotu ve sboru? Křesťané ve starověkém Římě měli rozdílné názory na určitá jídla a svátky. Co jim Pavel poradil? Napsal jim: „Někdo soudí, že jeden den převyšuje druhý; někdo jiný soudí, že jeden den je jako všechny ostatní; ať je každý plně přesvědčen ve své vlastní mysli.“ Zároveň jim vysvětlil, že je důležité, aby jeden pro druhého nebyli kamenem klopýtání. (Přečti Římanům 14:5, 13, 15, 19, 20.)

10. Proč bychom měli respektovat to, jak se druzí rozhodují? (Viz úvodní obrázek.)

¹⁰ Občas možná nerozumíme tomu, proč se náš spolukřesťan v určité osobní záležitosti rozhodl tak či onak. Jak bychom měli reagovat? Rozhodně bychom ho neměli odsuzovat nebo se ho snažit přesvědčit, aby změnil názor. Jeho svědomí možná ještě potřebuje školit, protože je v některých směrech  málo citlivé nebo naopak přecitlivělé. (1. Kor. 8:11, 12) Může to ale být i tak, že jsme to my, kdo potřebuje školit svoje svědomí, aby bylo ještě víc v souladu s biblickými zásadami. V péči o zdraví a podobných oblastech se musíme rozhodovat sami za sebe a být ochotní přijmout zodpovědnost, která s tím souvisí.

11., 12. Na které biblické varování bychom měli pamatovat při výběru zábavy?

¹¹ Jehova nás vytvořil tak, že nám zábava přináší radost a osvěžení. Šalomoun napsal, že je „čas se smát“ a „čas tancovat“. (Kaz. 3:4, Bible21) Ne všechny koníčky nás ale opravdu občerství. A dobré by nebylo ani to, kdybychom zábavě věnovali příliš mnoho času. Jak nám může naše svědomí pomoct, abychom si vybrali zábavu, která se Jehovovi líbí a kterou si opravdu užijeme?

¹² Bible nás varuje před jednáním, které označuje jako „skutky těla“. Je to například „smilstvo, nečistota, nevázané chování, modlářství, provozování spiritismu, nepřátelství, rozepře, žárlivost, výbuchy hněvu, sváry, rozdělení, sekty, závist, pitky, hýření“. Pavel napsal, že „ti, kdo provádějí takové věci, nezdědí Boží království“. (Gal. 5:19–21) Zeptejme se sami sebe: Vede mě moje svědomí k tomu, abych se vyhýbal sportům, pro které je typická agresivita, přehnaná soutěživost, nacionalismus a násilí? Ozve se můj vnitřní hlas, když mám chuť podívat se na film, kde jsou pornografické scény nebo kde se nemravnost, opilství nebo spiritismus vykreslují jako něco neškodného?

13. Jak nám v souvislosti se zábavou mohou pomoct zásady z 1. Timoteovi 4:8 a Přísloví 13:20?

¹³ V Bibli nacházíme i další zásady, které nám v souvislosti se zábavou pomohou školit svoje svědomí. Například v ní čteme, že „tělesné cvičení je . . . prospěšné k nemnohému“. (1. Tim. 4:8) Mnozí lidé se shodují, že pravidelné cvičení prospívá zdraví a je osvěžením pro tělo i mysl. Co když ale chceme cvičit ve skupině? S jakými lidmi tam budeme? Přísloví 13:20 říkají: „Kdo chodí s moudrými, zmoudří, ale ten, kdo jedná s hlupáky, pochodí špatně.“ Je tedy vidět, že při výběru zábavy bychom se měli řídit svým biblicky školeným svědomím.

14. Jak pomohly jedné rodině zásady z Římanům 14:2–4?

¹⁴ Christian a Daniela mají dvě dospívající dcery. Christian vypráví: „Jednou jsme si při rodinném uctívání povídali o tom, jak se dá trávit volný čas. Shodli jsme se, že některá zábava je v pořádku, ale jiná ne. Řešili jsme i to, kdo je dobrá společnost. Dcera nám řekla, že některé děti svědků dělají ve škole o přestávce věci, které podle ní nejsou správné. A že cítí tlak, aby jednala stejně. Vysvětlili jsme jí, že každý má svoje svědomí a že se na základě něj musí sám rozhodnout, co bude dělat a s kým.“ (Přečti Římanům 14:2–4.)

15. Proč je dobré se při plánování řídit zásadou z Matouše 6:33?

¹⁵ Důležité také je, kolik času zábavou trávíš. Má v tvém kalendáři pevné místo shromáždění, služba a osobní  studium? Anebo se tyto činnosti snažíš vměstnat mezi svoje koníčky? Co je pro tebe důležitější? Ježíš řekl: „Neustále tedy hledejte nejprve království a Otcovu spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Mat. 6:33) Vede tě svědomí k tomu, aby ses při svém plánování touto radou řídil?

16. Jak spolu souvisí naše svědomí a kazatelská služba?

¹⁶ Dobře vyškolené svědomí nás nejen varuje před nesprávným jednáním, ale také nás podněcuje ke správným věcem. K nim patří služba dům od domu a neformální vydávání svědectví. I Pavla jeho svědomí motivovalo, aby kázal. Napsal: „Je na mne vložena nutnost. Skutečně, běda mi, kdybych neoznamoval dobrou zprávu!“ (1. Kor. 9:16) Když Pavla napodobujeme, máme čisté svědomí, protože víme, že děláme to, co je správné. A když druhým předáváme dobrou zprávu, působíme tím i na jejich svědomí. Pavel řekl: „Tím, že činíme pravdu zjevnou, doporučujeme se před zrakem Boha každému lidskému svědomí.“ (2. Kor. 4:2)

17. Jak jedna sestra poslechla hlas svého svědomí?

¹⁷ Když bylo Jacqueline šestnáct let, v hodinách biologie rozebírali evoluční teorii. Jacqueline vzpomíná: „Svědomí mi nedovolilo, abych se do diskuze zapojila tak jako normálně. Nemohla jsem přece podporovat evoluci. Nakonec jsem zašla za učitelem a vysvětlila mu svůj názor. Překvapilo mě, jak byl přátelský. Dokonce mi dovolil, abych před třídou řekla něco o stvoření.“ Jacqueline měla velkou radost, že poslechla hlas svého svědomí. Podněcuje svědomí i tebe, abys dělal to, co je správné?

18. Proč je důležité mít dobře vyškolené svědomí?

¹⁸ Určitě chceme, aby náš život víc a víc odpovídal Jehovovým zásadám a měřítkům. Naše svědomí nám v tom může být velkou pomocí. Pokud pravidelně a do hloubky studujeme Boží Slovo, rozjímáme o něm a snažíme se ho uplatňovat, svoje svědomí tím školíme. Díky tomu se na něj pak můžeme opravdu spolehnout.