1., 2. V jakých ohledech je lidský mozek jedinečný?

LIDSKÝ mozek je jedinečný orgán. Mimo jiné nám umožňuje osvojit si nějaký jazyk. Díky tomu můžeme číst, psát, mluvit, rozumět tomu, co říkají druzí, ale také se modlit a zpívat Jehovovi. Vědci zatím plně nechápou, jak tyto schopnosti získáváme. Jeden profesor lingvistiky uvedl: „Schopnost dětí osvojit si jazyk je jedním z charakteristických znaků [lidí].“

² Naše vyjadřovací schopnosti jsou darem od Jehovy. (Žalm 139:14; Zjev. 4:11) Mozek, který jsme od Boha dostali, je ale jedinečný ještě v jiném ohledu. Protože jsme na rozdíl od zvířat byli stvořeni „k obrazu Božímu“, máme svobodnou vůli. Můžeme se tedy rozhodnout, že dar řeči budeme používat ke chvále Jehovy. (1. Mojž. 1:27)

3. Díky jakému daru od Jehovy můžeme získat moudrost?

³ To, jak konkrétně ho můžeme chválit, nám Jehova ukázal v Bibli. Celá Bible nebo její část jsou k dispozici ve víc než 2 800 jazycích. Když rozjímáme o tom, co v ní čteme, můžeme díky tomu porozumět Jehovovým  myšlenkám. (Žalm 40:5; 92:5; 139:17) A ty mohou každého z nás „učinit . . . moudrým“ a pomoci nám získat věčný život. (Přečti 2. Timoteovi 3:14–17.)

4. Co to znamená rozjímat a jaké otázky si rozebereme?

⁴ Rozjímat znamená se na něco soustředit a do hloubky o tom přemýšlet. (Žalm 77:12; Přísl. 24:1, 2) Největší užitek máme z toho, když rozjímáme o Jehovovi a o Ježíšovi. (Jan 17:3) V tomto článku si rozebereme následující otázky: Co nám pomůže, abychom při čtení dokázali rozjímat? O čem můžeme rozjímat? A co udělat pro to, aby nás rozjímání bavilo a věnovali jsme se mu pravidelně?

5., 6. Co ti pomůže, abys lépe rozuměl tomu, co čteš, a víc si toho zapamatoval?

⁵ Některé věci člověk dělá, aniž by se na ně musel soustředit. Platí to třeba o dýchání, chůzi, jízdě na kole nebo psaní všemi deseti. Do určité míry se to bohužel dá říct i o čtení. Může se stát, že člověk čte a přitom myslí na něco jiného. Je proto důležité, aby ses soustředil na smysl toho, co čteš. A když se dostaneš na konec odstavce nebo než začneš číst další podnadpis, zastav se a přemýšlej o tom, co jsi četl. Ujisti se, že tomu opravdu rozumíš.

⁶ Vědci zjistili, že když si člověk čte nahlas, lépe si dané informace zapamatuje. Náš Stvořitel to samozřejmě ví. Proto dal Jozuovi pokyn, aby si knihu Zákona četl „polohlasem“. (Přečti Jozua 1:8.) Když si i ty budeš číst Bibli polohlasem, je pravděpodobné, že ti to pomůže lépe se soustředit a víc si toho zapamatovat.

7. Kdy je dobré rozjímat o Božím Slově? (Viz úvodní obrázek.)

⁷ Rozjímání vyžaduje koncentraci, a je tedy náročnější než pouhé čtení. A protože jsme nedokonalí, snadno se může stát, že náš mozek „přepne“ na činnost, která je pro něj jednodušší. Je proto nejlepší rozjímat v době, kdy jsi odpočatý a nic tě nestresuje ani nerozptyluje. Žalmista David rád rozjímal v noci. (Žalm 63:6) A Ježíš, přestože měl dokonalou mysl, se často modlil a rozjímal na klidných místech. (Luk. 6:12)

8. a) O čem můžeme rozjímat? b) Jak Jehova vnímá to, když o něm mluvíme?

⁸ Kromě biblických myšlenek můžeš uvažovat i o dalších věcech. Když třeba vidíš něco krásného v přírodě, na chvilku se zastav a zamysli se: Co mi to říká o Jehovovi? Možná se pak k Jehovovi pomodlíš a poděkuješ mu za to, co udělal. A pokud je s tebou ještě někdo, možná se s ním o své pocity podělíš. (Žalm 104:24; Sk. 14:17) Váží si Jehova toho, když o něm s vděčností přemýšlíš a mluvíš? V jeho Slově čteme: „Tehdy ti, kdo mají bázeň před Jehovou, spolu mluvili, každý se svým druhem, a Jehova stále věnoval pozornost a naslouchal.  A začala se před ním psát pamětní kniha pro ty, kdo mají bázeň před Jehovou, a pro ty, kdo myslí na jeho jméno.“ (Mal. 3:16)

9. a) O čem měl Timoteus přemýšlet? b) Jak můžeme Pavlovu radu uplatnit my?

⁹ Apoštol Pavel Timoteovi napsal, aby se zahloubal nad tím, jak jeho řeč, chování a vyučování působí na druhé. (Přečti 1. Timoteovi 4:12–16.) O podobných věcech můžeš uvažovat i ty. Rozjímání je důležité třeba při přípravě na biblické studium. Když budeš přemýšlet o svém zájemci, možná přijdeš na nějakou podnětnou otázku nebo přirovnání, které mu pomohou udělat duchovní pokrok. Úvaha o těchto věcech posílí i tvoji víru a pomůže ti, abys biblická studia vedl lépe a s větším nadšením. Rozjímání je užitečné také k tomu, abys „připravil své srdce“ na kazatelskou službu. (Přečti Ezru 7:10.) Pokud si například přečteš kapitolu z knihy Skutky, dodá ti to odvahu a motivaci. Můžeš také přemýšlet o verších a publikacích, které chceš ten den ve službě použít. (2. Tim. 1:6) Uvažuj i o lidech v obvodu a o tom, co by je mohlo zajímat. Díky takové přípravě dokážeš ve službě účinně využívat moc Božího Slova. (1. Kor. 2:4)

10. O čem dalším můžeme přemýšlet?

¹⁰ Děláš si při přednáškách a na sjezdech poznámky? Zkus si je občas projít a přemýšlej, co ses z Bible a od Boží organizace naučil. Neustálý  přísun aktuálních myšlenek, o kterých můžeš uvažovat, představují časopisy Strážná věž a Probuďte se! a publikace, které vycházejí na sjezdech. Když si čteš Ročenku, může být dobré se na konci každého vyprávění zastavit a popřemýšlet o něm. Jednotlivé příběhy pak na tebe víc zapůsobí. Při čtení publikací si můžeš podtrhávat hlavní myšlenky nebo si na okraj dělat poznámky. To se ti může hodit, až se budeš připravovat na opětovné a pastýřské návštěvy nebo na přednášky. A především, když se při čtení našich publikací občas zastavíš a zamyslíš se, budeš moct uvedené myšlenky opravdu vstřebat a zároveň poděkovat Jehovovi za to, co ses dozvěděl.

11. Hlavně o jaké publikaci bychom měli rozjímat a proč? (Viz také poznámku pod čarou.)

¹¹ Hlavní publikací, o které bychom měli rozjímat, je samozřejmě Boží inspirované Slovo. Kdyby někdy nastala situace, že Bibli mít nebudeš, budeš moct uvažovat o tom, co sis zapamatoval, třeba o svých oblíbených verších nebo písních. * (Sk. 16:25) Určitě ti v tom pomůže Boží duch. (Jan 14:26)

12. Například jak si můžeš rozplánovat čtení Bible?

¹² Některé dny v týdnu můžeš věnovat čas čtení Bible na teokratickou školu. Jiné dny si můžeš číst evangelia a přemýšlet o tom, co Ježíš říkal a dělal. (Řím. 10:17; Hebr. 12:2; 1. Petra 2:21) Ještě větší užitek ze čtení evangelií můžeš mít díky knize Největší člověk, který kdy žil, která popisuje události Ježíšova života v chronologickém pořadí. (Jan 14:6)

13., 14. Proč je tak důležité přemýšlet o duchovních věcech a k čemu nás to bude motivovat?

¹³ Díky rozjímání o duchovních věcech se z nás stávají zralí křesťané. (Hebr. 5:14; 6:1) Člověk, který o Jehovovi a Ježíšovi moc nepřemýšlí, si neudrží pevnou víru. Hrozí mu, že se od pravdy sám vzdálí nebo od ní bude zavlečen pryč. (Hebr. 2:1; 3:12) Ježíš varoval, že pokud nepřijímáme Boží Slovo „znamenitým a dobrým srdcem“, pak na nás nebude mít trvalý vliv. Naopak nás budou ovlivňovat „úzkostné starosti a bohatství a rozkoše tohoto života“. (Luk. 8:14, 15)

¹⁴ Dál proto rozjímejme o Božím Slově. Bude nás to motivovat, abychom ještě víc zrcadlili Jehovovu slávu a napodobovali jeho vlastnosti. (2. Kor. 3:18) Co víc bychom si mohli přát? Mít možnost věčně poznávat našeho milujícího nebeského Otce a napodobovat ho je ta největší čest. (Kaz. 3:11)

15., 16. a) Co nám přináší rozjímání o duchovních věcech? b) Proč je někdy těžké rozjímat, ale proč bychom to neměli vzdávat?

¹⁵ Tím, že uvažujeme o duchovních  věcech, si udržujeme nadšení pro pravdu. Svým nadšením pak můžeme povzbuzovat spolukřesťany a také lidi, se kterými si povídáme ve službě. A když do hloubky přemýšlíme o tom nejvzácnějším Božím daru, tedy o Ježíšově výkupní oběti, prohlubuje se naše vděčnost za to, že s naším Otcem Jehovou můžeme mít blízký vztah. (Řím. 3:24; Jak. 4:8) Mark z Jižní Afriky, který kvůli svému neutrálnímu postoji strávil tři roky ve vězení, řekl: „Rozjímání se dá přirovnat k úžasnému dobrodružství. Čím víc uvažujeme o duchovních myšlenkách, tím víc fascinujících věcí se dozvídáme o našem Bohu Jehovovi. Když jsem někdy trochu skleslý nebo mám strach, co život přinese, vezmu si Bibli, přečtu si nějakou pasáž a přemýšlím o ní. Cítím, jak mě to uklidňuje.“

¹⁶ V dnešním světě na nás působí tolik rozptylujících vlivů, že rozjímat o duchovních věcech někdy není vůbec snadné. Další věrný bratr z Afriky, který se jmenuje Patrick, říká: „Moje mysl je jako poštovní schránka, která se plní spoustou informací. O některé stojím, o jiné ne. Musím je proto každý den třídit. Když obsah svojí mysli procházím, často najdu nějaké ‚zneklidňující myšlenky‘. Musím se pak modlit k Jehovovi, aby mi pomohl se s nimi vypořádat, a já tak mohl s čistou hlavou uvažovat o duchovních věcech. I když to zabere nějaký čas navíc, cítím, že mám k Jehovovi blíž, a dokážu duchovní myšlenky lépe chápat.“ (Žalm 94:19) Je vidět, že když „denně pečlivě [zkoumáme] Písma“ a přemýšlíme o tom, co čteme, přináší nám to mnoho dobrého. (Sk. 17:11)

17. Kdy rád rozjímáš?

¹⁷ Někteří křesťané si čas na čtení, rozjímání a modlitbu dělají tak, že si ráno přivstanou. Jiní využívají polední pauzu. Vhodná doba může být i vpodvečer nebo před spaním. Někteří bratři a sestry si rádi čtou Bibli ráno i večer, než jdou spát. Ať už nám vyhovuje jakákoli doba, je potřeba, abychom Bibli četli „dnem a nocí“, tedy pravidelně. (Jozue 1:8) Čas pro rozjímání bychom měli být ochotní ušetřit na méně podstatných věcech. (Ef. 5:15, 16)

18. Co Boží Slovo říká o těch, kdo o něm každý den rozjímají a snaží se ho uplatňovat?

¹⁸ Boží Slovo opakovaně slibuje, že ti, kdo o něm rozjímají a snaží se ho uplatňovat, z toho budou mít velký užitek. (Přečti Žalm 1:1–3.) Ježíš řekl: „Šťastní jsou ti, kdo slyší Boží slovo a dodržují je!“ (Luk. 11:28) Nejdůležitější ale je, že když budeme o Bibli každý den uvažovat, pomůže nám to jednat tak, abychom Jehovovi dělali čest. On nás pak bohatě odmění. Už dnes budeme šťastní a navíc se budeme moct těšit na věčný život v novém světě. (Jak. 1:25; Zjev. 1:3)