Co možná nevíte . . .

Kdy astrologové navštívili Ježíše?

Z Matoušova evangelia se dozvídáme, že Ježíše navštívili „astrologové z východních končin“ a přinesli mu dary. (Matouš 2:1–12, poznámka pod čarou) Kolik astrologů neboli mágů navštívilo malého Ježíše, není známo. Neexistuje žádný pevný základ pro tradiční názor, že byli tři, a v biblické zprávě nejsou uvedena jejich jména.

V New International Version Study Bible je v komentáři k Matoušovi 2:11 uvedeno: „Na rozdíl od tradice mágové nenavštívili Ježíše té noci, kdy se narodil a ležel v jeslích, zatímco pastýři u něj tehdy byli. Mágové přišli za ,dítětem‘ až o několik měsíců později, kdy už bylo v ‚domě‘.“ Důkazem toho je skutečnost, že Herodes, když chtěl nechat malé dítě zabít, přikázal, aby v Betlémě a v jeho oblastech byli povražděni všichni chlapci do věku dvou let. Na tuto věkovou skupinu se zaměřil na základě výpočtu, „podle času, který pečlivě zjistil od astrologů“. (Matouš 2:16)

Kdyby astrologové navštívili Ježíše té noci, kdy se narodil, a kdyby mu tehdy přinesli zlato a jiné cenné dary, Marie by pravděpodobně neobětovala pouze dva ptáky, když Ježíše o čtyřicet dní později představila v jeruzalémském chrámu. (Lukáš 2:22–24) Toto opatření Zákona bylo určeno pro chudé lidi, kteří neměli tolik peněz, aby obětovali mladého berana. (3. Mojžíšova 12:6–8) Cenné dary přišly možná právě včas, aby se daly použít k pokrytí výdajů v době, kdy byla Ježíšova rodina v Egyptě. (Matouš 2:13–15)

Proč Ježíšovi trvalo čtyři dny, než přišel k Lazarově hrobce?

V podstatě se zdá, že to tak Ježíš zařídil. Proč to můžeme říci? Podívejme se na zprávu zaznamenanou v 11. kapitole Janova evangelia.

Když Lazar, obyvatel Betanie a Ježíšův přítel, vážně onemocněl, jeho sestry poslaly Ježíšovi vzkaz. (Verše 1–3) Ježíš byl v té době na místě, které leží přibližně dva dny cesty od Betanie. (Jan 10:40) Je zřejmé, že Lazar zemřel asi v té době, kdy se zpráva o jeho nemoci dostala k Ježíšovi. Co Ježíš udělal? ‚Zůstal dva dny na místě, kde byl‘, a teprve potom odešel do Betanie. (Verše 6 a 7) Protože tedy čekal dva dny a pak byl dva dny na cestě, přišel k hrobce až za čtyři dny po Lazarově smrti. (Verš 17)

Ježíš předtím provedl vzkříšení dvakrát — jednoho člověka vzkřísil hned po jeho smrti a druhého pravděpodobně také v den jeho smrti, ale o něco později. (Lukáš 7:11–17; 8:49–55) Mohl vzkřísit někoho, kdo byl mrtvý čtyři dny a jehož tělo se už začalo rozkládat? (Verš 39) Podle informace v jedné biblické příručce se Židé domnívali, že nemůže být žádná naděje „pro člověka, který byl čtyři dny mrtvý; v té době se jeho tělo znatelně rozkládalo a duše, která se údajně tři dny vznášela nad tělem, se už vzdálila“.

Jestliže někteří z těch, kdo se shromáždili u hrobu, měli pochybnosti, stali se svědky toho, že Ježíš má moc nad smrtí. Ježíš se postavil před otevřenou hrobku a zvolal: „Lazare, pojď ven!“ Potom „člověk, který byl mrtev, vyšel“. (Verše 43, 44) Rozšířená falešná představa, že duše po smrti žije dál, není skutečnou nadějí pro mrtvé. Touto nadějí je vzkříšení. (Ezekiel 18:4; Jan 11:25)