Co zajímá naše čtenáře

Byla potopa v Noemových dnech celosvětová?

K potopě v Noemových dnech došlo před více než 4 000 lety. Dnes tedy není nikdo, kdo ji přežil a mohl by nám o tom vyprávět. O této katastrofě však existuje psaný záznam, ve kterém je uvedeno, že v té době voda pokrývala nejvyšší hory.

Historická zpráva říká: „Potopa na zemi pokračovala čtyřicet dnů . . . A vody tak velmi zaplavily zemi, že všechny vysoké hory, které byly pod celými nebesy, byly překryty. Vody je zaplavily až o patnáct loket [asi 6,5 metru] a hory byly překryty.“ (1. Mojžíšova 7:17–20)

Někteří lidé si možná říkají, zda příběh o tom, že celá země byla zaplavena vodou, není mýtus nebo minimálně nadsázka. Vůbec ne. Až dodnes je země do určité míry stále pokryta vodou. Mořská voda tvoří asi 71 procent zemského povrchu. Vody potopy jsou tedy stále zde. A kdyby se rozpustily ledovce a ledová pokrývka polárních oblastí, zvedla by se mořská hladina tak, že města jako New York a Tokio by byla úplně pod vodou.

Geologové, kteří zkoumají krajinu na severozápadě Spojených států, se domnívají, že v této oblasti došlo kdysi až ke stu katastrofických záplav. V jednom takovém případě voda údajně dosahovala výšky 600 metrů, hnala se rychlostí 105 kilometrů za hodinu a její hmotnost byla více než dva biliony tun. Na základě podobných výzkumů jiní vědci docházejí k závěru, že k celosvětové potopě pravděpodobně došlo.

Pro ty, kdo věří, že Bible je Boží Slovo, je však celosvětová potopa více než jen pravděpodobnou událostí. Považují ji za skutečnost. Ježíš řekl Bohu: „Tvé slovo je pravda.“ (Jan 17:17) Apoštol Pavel napsal, že Boží vůlí je, aby „lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Timoteovi 2:3, 4) Jak by Pavel mohl následovníky Ježíše Krista učit pravdám o Bohu a jeho záměru, pokud by Boží Slovo obsahovalo mýty?

Ježíš věřil nejenom tomu, že k potopě opravdu došlo, ale také tomu, že byla celosvětová. V obsáhlém proroctví o své přítomnosti a závěru systému věcí mluvil o událostech, které se budou podobat těm, k nimž docházelo v Noemově době. (Matouš 24:37–39) Také apoštol Petr se zmínil o vodách potopy v Noemových dnech. Napsal: „Těmito prostředky tehdejší svět utrpěl zničení, když byl zatopen vodou.“ (2. Petra 3:6)

Pokud by Noe byl mytickou postavou a celosvětová potopa jen vymyšleným příběhem, varování Petra a Ježíše určené lidem, kteří budou žít v posledních dnech, by nemělo smysl. Místo toho, aby sloužilo jako výstraha, spíše by zmátlo ty, kdo chtějí biblickému varování porozumět, a ohrozilo by jejich vyhlídku na to, že přežijí soužení, které bude větší než potopa v Noemových dnech. (2. Petra 3:1–7)

Když Bůh mluvil o tom, že svému lidu bude nadále projevovat milosrdenství, řekl: „Právě jako jsem přísahal, že Noemovy vody se již jistě nepřelijí přes zemi, tak jsem přísahal, že se vůči tobě nerozhořčím ani tě přísně nenapomenu.“ Je jisté, že potopa, kterou zažil Noe, zaplavila celou zemi, a stejně tak je jisté, že Bůh projeví milující laskavost těm, kdo v něj důvěřují. (Izajáš 54:9)