Noe a potopa — Skutečnost, ne mýtus
Noe a potopa — Skutečnost, ne mýtus
TOUŽÍTE po lepším světě — po světě, ve kterém vládne pokoj a neexistují války, kriminalita ani útlak? Pokud ano, může vás potěšit historická zpráva, kterou asi dobře znáte. Je to zpráva o Noemovi, spravedlivém muži, který postavil archu a zachránil sebe i svou rodinu při celosvětové potopě, v níž byli zničeni špatní lidé.
Jen málo příběhů je tak rozšířených. Zprávu o tom, co Noe zažil, najdeme v biblické knize 1. Mojžíšova, v 6. až 9. kapitole a objevuje se také v Koránu a v legendách mnoha národů na celém světě. Opravdu k potopě došlo, nebo je to jen alegorický příběh, který má lidi podnítit k tomu, aby dělali, co je správné? O této otázce diskutují teologové a vědci po staletí. Avšak Bible, Boží Slovo, se vyjadřuje naprosto jasně — tato zpráva je skutečností, ne mýtem. Uvažujme o následujících faktech.
Zpráva v 1. Mojžíšově uvádí přesný rok, měsíc a den, kdy potopa začala, kdy a kde archa spočinula a kdy se vody na zemi vysušily. Přesně popisuje, jaký měla archa tvar, rozměry a vnitřní uspořádání a také jaký materiál byl použit. Naproti tomu v bajkách téměř žádné konkrétní údaje nejsou.
Skutečnost, že Noe žil, potvrzují dvě rodopisné zprávy v Bibli. (1. Paralipomenon 1:4; Lukáš 3:36) Jak Ezra, tak Lukáš, kteří tyto rodokmeny sestavovali, byli pečliví badatelé. Lukáš uvedl Noema v rodokmenu Ježíše Krista.
O potopě se zmiňovali také proroci Izajáš a Ezekiel a apoštolové Pavel a Petr. (Izajáš 54:9; Ezekiel 14:14, 20; Hebrejcům 11:7; 1. Petra 3:19, 20; 2. Petra 2:5)
Ježíš Kristus o potopě řekl: „Právě jak se to dělo za Noemových dnů, tak to také bude za dnů Syna člověka: Jedli, pili, muži se ženili, ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a přišla potopa a všechny je zahubila.“ (Lukáš 17:26, 27) Pokud by k potopě nikdy nedošlo, pak by Ježíšův výrok o tom, co se bude dít za „dnů Syna člověka“, neměl smysl.
Apoštol Petr předpověděl, že přijdou „posměvači“, kteří budou závažnost biblického poselství snižovat. Napsal: „Podle jejich přání uniká . . . jejich pozornosti ta skutečnost, že . . . svět [v Noemově době] utrpěl zničení, když byl zatopen vodou.“ Měla by „ta skutečnost“ uniknout i naší pozornosti? Určitě ne! Petr pokračoval: „Nynější nebesa a země [jsou] schraňovány k ohni a jsou zachovány ke dni soudu a zničení bezbožných lidí.“ (2. Petra 3:3–7)
Opět tedy dojde k tomu, že Bůh zničí špatné lidi a spravedlivé zachrání. Pokud budeme napodobovat Noemův příklad, můžeme být mezi těmi, kdo budou žít v lepším světě.