Využijte co nejlépe svou zvídavost

„Člověk je bytost, která se ptá. Ptát se začínáme už od svého narození . . . Dalo by se dokonce říci, že dějiny lidstva jsou dějinami otázek a odpovědí, které jsme my lidé formulovali.“ (Octavio Paz, mexický básník)

 CO PODNÍTÍ šéfkuchaře, aby vymyslel nějaký nový recept? Co pohání badatele, aby se vydal prozkoumat vzdálená místa? Co vede dítě k tomu, aby se pořád na něco vyptávalo? Většinou je to zvídavost.

A co vy? Jste zvídaví? Uchvacují vás nové myšlenky? Fascinuje vás hledání odpovědí na otázky, které vás zaujaly? Například: Kde se vzal život? Proč jsme zde? Existuje Bůh? Mnohé zvídavé lidi napadají takové otázky už od dětství. Odmala pátrají po tom, proč se různé věci dějí. Když je nějaká myšlenka nadchne, chtějí se o ní dozvědět co nejvíc. Zvídavost tedy může být velmi užitečná. Může však způsobit i těžkosti, a dokonce mít tragické následky.

Je na místě obezřetnost a vyrovnanost

Mnozí z nás asi někdy slyšeli průpovídku „přílišná zvědavost škodí“. Nemístná zvídavost opravdu může být nebezpečná. Například dítě může ze zvědavosti sáhnout na rozpálená kamna a velmi si ublížit. Na druhé straně zvídavá povaha nás může podněcovat, abychom prohlubovali své vědomosti a snažili se proniknout pod povrch věcí. Bylo by však moudré zajímat se o všechno, co vzbudí naši zvědavost?

Je zřejmé, že některé poznatky jsou nežádoucí, protože mohou člověku uškodit. Kdybychom se ze zvědavosti zajímali o pornografii, okultismus nebo názory různých kultů či extrémistických skupin, mohlo by to snadno ohrozit naše duševní i tělesné zdraví. Pokud jde o takové oblasti, bylo by moudré napodobovat hebrejského žalmistu, který se modlil: „Dej, aby mé oči přešly a neviděly, co je bezcenné.“ (Žalm 119:37)

Některé informace sice samy o sobě nemusí být škodlivé, ale v podstatě jsou bezcenné a zbytečné. K čemu je například dobré znát kdejakou podrobnost ze soukromí filmových hvězd nebo jiných slavných osobností, zjišťovat statistiky každého sportovního týmu a hráče nebo chtít vědět všechno o posledních technických vymoženostech či nejnovějších modelech aut? Být v takových oblastech „odborníky“ není pro většinu lidí vůbec užitečné.

Podnětný příklad

Přesto platí, že zvídavost je prospěšná. Názorným příkladem je německý přírodovědec a badatel Alexandr von Humboldt, který žil v devatenáctém století. Je po něm pojmenován Humboldtův proud podél západního pobřeží Jižní Ameriky.

Humboldt se jednou vyjádřil: „Od nejranějšího mládí ve mně planula neodolatelná touha cestovat do vzdálených zemí, které doposud navštívilo jen málo Evropanů.“ Tato touha se v něm probudila ve věku, kdy, jak řekl, je člověk „úplně posedlý tím, co fascinuje jeho mysl“. Ve 29 letech se Humboldt  vydal na expedici do Střední a Jižní Ameriky. Cestoval pět let a z informací, které za tu dobu shromáždil, pak sestavil třicetisvazkové dílo.

Jeho pozornost upoutávalo všechno — teplota vody v oceánu, ryby, které v něm žily, i rostliny, které viděl na svých cestách. Slézal hory, prozkoumával řeky a plavil se po oceánech. Humboldt svým výzkumem položil základ několika novodobých vědních oborů. Na začátku toho všeho byla jeho neobyčejná zvídavost, a tato neukojitelná žízeň po vědění ho neopustila po celý život. Americký esejista Ralph Waldo Emerson o něm řekl: „Humboldt byl jedním z oněch fenomenálních lidí, . . . kteří se čas od času objeví, jako by nám chtěli ukázat možnosti lidské mysli, sílu a šíři našeho intelektu.“

Oblast, kterou stojí za to prozkoumat

Jen málokdo z nás má podmínky k tomu, aby mohl prozkoumávat neprobádaná území nebo přispívat k rozvoji zavedených vědních oborů. Existuje však jedna oblast poznávání, které můžeme věnovat své myšlenkové síly a sklidit daleko větší užitek, než kdybychom dělali cokoli jiného. Na tuto snahu poukázal Ježíš Kristus, když se modlil ke svému nebeskému Otci. Řekl: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3)

Poznání o pravém Bohu, který má jméno Jehova, a o jeho Synu Ježíši Kristu může zvídavou mysl obohatit víc než jakékoli jiné informace. Vzpomeňte si na otázky, o kterých byla zmínka v úvodu tohoto článku. Otázky ohledně původu a smyslu života však nejsou ty jediné, které člověka zajímají. Proč je na světě tolik utrpení? Zničí lidé životní prostředí, nebo dokonce celou naši planetu? A co Bůh udělá, aby lidstvo neskončilo tak špatně? Nalézt odpovědi na tyto otázky znamená víc než jen uspokojit svou zvídavost. Jak řekl Ježíš, „znamená [to] věčný život“. Proč si tím můžeme být jisti?

Bible je Boží inspirované Slovo. Křesťanský apoštol Pavel o něm napsal: „Celé Písmo je inspirováno Bohem a je prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl zcela způsobilý, úplně vyzbrojený pro každé dobré dílo.“ (2. Timoteovi 3:16, 17)

Jen si to představte! Z Bible můžeme načerpat poznatky, které nás vyzbrojí, abychom byli schopni dělat všechno, co je dobré. Mohou nám pomoci, abychom se na věci dívali z Božího hlediska. A víme, že Boží vědomosti a jeho moudrost jsou nesrovnatelné. Prorok Izajáš pod inspirací zaznamenal tato výstižná Boží slova: „‚Vaše myšlenky totiž nejsou mými myšlenkami ani mé cesty nejsou vašimi cestami,‘ je Jehovův výrok. ‚Vždyť jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než vaše cesty a mé myšlenky než vaše myšlenky.‘“ (Izajáš 55:8, 9)

Chtěli byste poznat Boží vznešené cesty a myšlenky? Podněcuje vás zvídavost k tomu, abyste prozkoumali, co je o Božím jednání a uvažování napsáno v jeho Slově? Jste dychtiví dozvědět se, co Bůh udělá, aby ukončil veškeré utrpení, a co krásného připravuje pro lidi, kteří ho poslouchají? V Bibli můžete číst lákavé pozvání: „Ochutnejte a vizte, že Jehova je dobrý; šťastný je zdatný muž, který ho činí svým útočištěm.“ (Žalm 34:8)

Fascinující pravdy z Božího Slova mohou na upřímné srdce zapůsobit podobně jako světlo na člověka, který nikdy předtím neviděl. Apoštol Pavel procítěně zvolal: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzkoumatelné jsou jeho soudy a jak nevysledovatelné jsou jeho cesty!“ (Římanům 11:33) Pravda je, že k tomu, abychom plně pochopili bohatství Božího poznání a moudrosti, budeme potřebovat věčnost.  Máme před sebou vzrušující vyhlídku, že se nikdy nebudeme nudit. Budeme totiž stále mít co objevovat.

Rozdmýchávejte ji

Většina z nás se pochopitelně nikdy nestane slavnými objeviteli nebo vynálezci. A během průměrně dlouhého lidského života možná nepronikneme do všeho, čemu bychom rádi rozuměli. Přesto nenechte svou zvídavost pohasnout. Rozdmýchávejte tu touhu po poznání, kterou do člověka vložil jeho milující Stvořitel.

Využívejte tento podivuhodný Boží dar co nejlépe. Snažte se přesně porozumět Božímu inspirovanému Slovu, Bibli. Pokud to budete dělat, budete mít už dnes smysluplný a radostný život a můžete se těšit na to, že svou touhu po poznání budete moci uspokojovat věčně. Bible říká, že Bůh „každou věc učinil krásnou v její čas. Dokonce neurčitý čas vložil do jejich srdce, aby lidstvo nikdy nezjistilo dílo, které pravý Bůh učinil od začátku do konce.“ (Kazatel 3:11)

[Rámeček a obrázky na straně 21]

Víte, že . . .

• staletí před tím, než se díky Kolumbovi a Magalhãesovi ukázalo, jaký tvar má naše planeta, bylo v Bibli uvedeno, že Země není plochá, ale kulatá? (Izajáš 40:22)

• dávno před tím, než astronauti poprvé spatřili Zemi v prázdném prostoru, bylo v Bibli řečeno, že je zavěšena na ničem? (Job 26:7)

• nejméně 2 500 let před tím, než anglický lékař William Harvey popsal krevní oběh v lidském těle, Bible označila srdce jako zdroj neboli pramen života? (Přísloví 4:23)

• asi před 3 000 lety byl v Bibli jednoduchým jazykem popsán koloběh vody v přírodě jako součást ekosystému, který umožňuje život na zemi? (Kazatel 1:7)

Není snad úžasné, že o těchto vědeckých skutečnostech se Bible zmiňovala dávno před tím, než je lidé pochopili nebo objevili? Bible je opravdu pokladnicí životně důležitých informací, které jen čekají na to, až je objevíte.

[Obrázek na straně 19]

Alexander von Humboldt