„Není daleko od nikoho z nás“
Poznejte Boží přitažlivou osobnost
„Není daleko od nikoho z nás“
VE SROVNÁNÍ s nezměrným vesmírem je člověk skutečně nevýznamný. Napadlo vás někdy, zda je vůbec možné, aby obyčejní lidé měli blízký vztah k Všemohoucímu Bohu? Možné by to bylo pouze za předpokladu, že Bůh, jehož jméno je Jehova, by si to přál. A je to jeho přání? Povzbudivou odpověď najdeme ve slovech, která apoštol Pavel řekl vzdělaným Atéňanům a která jsou zaznamenána ve Skutcích 17:24–27. Všimněte si čtyř hledisek, o kterých se Pavel v souvislosti s Jehovou zmínil.
Za prvé, Pavel řekl, že Bůh „udělal svět a všechno v něm“. (Verš 24) Krása a rozmanitost, díky kterým je život tak příjemný, jsou dokladem toho, že Bůh to všechno vytvářel s láskou a osobním zájmem o lidi. (Římanům 1:20) Bylo by tedy absurdní předpokládat, že svému stvoření, které miluje, by chtěl být nedostupný.
Za druhé, Jehova „dává všem lidem život, dech a všechno“. (Verš 25) Jehova je tím, kdo udržuje život. (Žalm 36:9) Vzduch, voda a potrava, které jsou pro život nezbytné, jsou dary od našeho Stvořitele. (Jakub 1:17) Je snad rozumné si myslet, že takový štědrý Bůh by se od nás izoloval a odepřel nám možnost poznávat ho a přibližovat se k němu?
Za třetí, Bůh „udělal z jednoho člověka každý lidský národ“. (Verš 26) Jehova není stranický a nemá žádné předsudky. (Skutky 10:34) Mohlo by to vůbec být jinak? Vždyť stvořil „jednoho člověka“, Adama, z něhož pocházejí všechny rasy a národy. A Boží „vůlí je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni“. (1. Timoteovi 2:4) Možnost přiblížit se k němu má tedy každý člověk bez ohledu na barvu pleti, národnost nebo etnický původ.
Nakonec Pavel vyjádřil nanejvýš povzbudivou skutečnost — Jehova „není daleko od nikoho z nás“. (Verš 27) Přestože je vysoce vyvýšený, je vždy přístupný těm, kdo si upřímně přejí mít k němu blízký vztah. Jeho Slovo nás ujišťuje, že není daleko, ale že je „blízko všech, kdo ho vzývají“. (Žalm 145:18)
Z Pavlových slov je jasné, že Bůh chce, abychom se k němu přiblížili. Tuto možnost však mají pouze ti, kdo jsou ochotni Boha ‚hledat‘ a „nahmatat“ ho neboli se ho dopátrat. (Verš 27) Jedna encyklopedie pro překladatele Bible říká, že „obě slovesa vyjadřují dosažitelnou možnost . . . nebo uskutečnitelné přání“. Můžeme si to znázornit na příkladu. V temné místnosti, kterou známe, se snažíme nahmatat vypínač nebo kliku u dveří, protože víme, že se nám to určitě podaří. A podobně, když upřímně hledáme Boha a snažíme se ho dopátrat, můžeme si být jisti, že naše úsilí bude odměněno. Pavel nás ujišťuje, že Boha ‚skutečně najdeme‘. (Verš 27)
Toužíte mít k Bohu blízký vztah? Pokud s důvěrou, že se vám to podaří, začnete ‚hledat Boha‘ a budete se snažit dopátrat se ho, nebudete zklamáni. Není těžké Jehovu najít, protože „není daleko od nikoho z nás“.