Co zajímá naše čtenáře

Proč používat Boží jméno, když neznáme jeho přesnou výslovnost?

Nikdo dnes s jistotou neví, jak se ve starověké hebrejštině Boží jméno vyslovovalo. Významné však je, že v Bibli se toto jméno objevuje přibližně 7 000krát. Když byl Ježíš na zemi, Boží jméno používal a svým učedníkům řekl, aby se o posvěcení Božího jména modlili. (Matouš 6:9; Jan 17:6) Z toho jasně vidíme, že pro křesťany je používání Božího jména velmi důležité. Proč dnes ale s jistotou nevíme, jak se toto jméno vyslovovalo? Má to dvě hlavní příčiny.

Za prvé, asi před dvěma tisíci lety vznikla mezi Židy pověrečná tradice, že vyslovovat Boží jméno je nesprávné. Když na něj čtenář v biblickém textu narazil, nahradil ho slovem „Pán“. Tak se to dělalo po mnoho staletí, takže původní výslovnost Božího jména nakonec upadla v zapomnění.

Za druhé, ve starověku se hebrejská slova psala bez samohlásek, podobně jako některé zkratky v češtině a jiných jazycích. Samohlásky čtenář doplňoval zpaměti. Kvůli tomu, aby výslovnost hebrejských slov nebyla úplně zapomenuta, byl časem vytvořen systém samohláskových značek. Tyto značky se přidaly ke každému slovu v hebrejské Bibli. V případě Božího jména však byly vepsány značky pro slovo „Pán“, aby čtenář věděl, že má Boží jméno nahradit. V některých případech nebyly samohláskové značky k Božímu jménu doplněny vůbec.

Z Božího jména tedy v textu zůstaly pouze čtyři souhlásky označované jako tetragrammaton. Jeden slovník říká, že tato čtyři hebrejská písmena přepisovaná JHVH představují biblické jméno Boha. Po dodání samohláskových značek se z JHVH stalo Jehova, což je nejběžnější podoba Božího jména v češtině.

Někteří vědci však doporučují podobu „Jahve“. Je to bližší původní výslovnosti? To nikdo nedokáže spolehlivě říci. Jiní odborníci dokonce uvádějí řadu důvodů, proč „Jahve“ nepoužívat. Je samozřejmé, že když se biblická jména vyslovují v moderních jazycích, zní jinak než v původní hebrejštině. Přesto proti tomu nikdo nic nenamítá. Tato jména se totiž stala součástí daného jazyka a každý je zná. Stejné je to se jménem Jehova.

Křesťané v prvním století byli nazýváni ‚lidem pro Boží jméno‘. O Božím jménu kázali a povzbuzovali druhé, aby ho vzývali. (Skutky 2:21; 15:14; Římanům 10:13–15) Bůh tedy považuje za důležité, abychom jeho jméno používali, ať už mluvíme jakýmkoli jazykem, abychom chápali jeho význam a abychom žili v souladu s tím, co toto jméno představuje.

[Praporek na straně 31]

Významné je, že v Bibli se Boží jméno objevuje přibližně 7 000krát