Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak věrohodná jsou evangelia?

Jak věrohodná jsou evangelia?

Jak věrohodná jsou evangelia?

„Evangelia je nyní třeba pokládat za výplod mytologie z doby raného křesťanství.“ (Profesor Burton L. Mack, který se zabýval studiem Nového zákona)

NÁZOR tohoto profesora není ojedinělý. Věrohodnost evangelia Matouše, Marka, Lukáše a Jana, což jsou biblické záznamy o životě a službě Ježíše, zpochybňuje řada zastánců vyšší kritiky. Proč se někteří lidé dívají na evangelia jako na mýty? Měl by jejich názor vést k tomu, že o pravdivosti evangelií budete pochybovat i vy? Prozkoumejme některé doklady.

Věrohodnost evangelií zpochybňována

Až do začátku 18. století našeho letopočtu nebyla věrohodnost evangelií nikdy zásadně zpochybňována. Avšak obzvláště od 19. století začalo mnoho vzdělanců zastávat názor, že evangelia nejsou inspirována Bohem, ale jsou lidským výmyslem. Kromě toho popírali, že jejich pisatelé měli o Ježíšovi přímé informace, a tvrdili, že tito muži nemohli historii zaznamenat věrohodně. Navíc došli k závěru, že podobnosti ve struktuře a obsahu prvních tří evangelií — někdy označovaných jako synoptická, což znamená „ze stejného pohledu“ — dokládají, že pisatelé ve značné míře jeden od druhého opisovali. Zastánci vyšší kritiky také popírají Ježíšovy zázraky a jeho vzkříšení, jak je to v evangeliích popsáno. Někteří dokonce prohlašují, že Ježíš vůbec není historickou postavou.

Tito kritikové dospěli k závěru, že Markovo evangelium muselo být napsáno jako první. Myslí si totiž, že ve srovnání s evangeliem Matouše a Lukáše neobsahuje žádné další zásadní informace. Rovněž se domnívají, že Matouš i Lukáš použili k sestavení svých evangelií Markovu knihu a že zároveň brali v úvahu doplňkový zdroj, totiž dokument, který učenci označují jako Q (z německého quelle neboli „zdroj“). Podle znalce Bible A. F. J. Klijna tato populární hypotéza „degraduje pisatele evangelií na pouhé kompilátory jednotlivých příběhů“. Tento názor v podstatě dělá z pisatelů Bible plagiátory * a tvůrce mýtů. Tato teorie podkopala víru v božskou inspiraci Bible. (2. Timoteovi 3:16)

Byli pisatelé evangelií plagiátoři?

Jsou podobnosti mezi synoptickými evangelii skutečně důkazem, že tito muži opisovali jeden od druhého? Ne. Proč to můžeme říci? Předně, Ježíš svým učedníkům slíbil, že svatý duch ‚jim připomene všechno, co jim Ježíš pověděl‘. (Jan 14:26) Není tedy překvapivé, že pisatelé synoptických evangelií si určité události pamatovali a zaznamenali je. Pravdou je, že někteří pisatelé Bible mohli číst záznamy jiných biblických pisatelů a odvolávat se na ně. To by však svědčilo o důkladném výzkumu, a ne o plagiátorství. (2. Petra 3:15) Dílo The Anchor Bible Dictionary navíc uvádí: „Díky zvyku předávat tradici ústně mohly být Ježíšovy pamětihodné výroky snadno zaznamenány v nezměněné podobě.“

Lukáš uvedl, že s mnoha očitými svědky mluvil a že „přesně vysledoval všechny věci od začátku“. (Lukáš 1:1–4) Vyplývá z toho, že byl plagiátorem nebo tvůrcem mýtů? Právě naopak! Archeolog William Ramsay provedl důkladný rozbor Lukášova evangelia a dospěl k tomuto závěru: „Lukáš je prvotřídní historik: Nejen že se vyjadřoval o skutečnostech důvěryhodně, ale měl také skutečný cit pro dějiny . . . Tento autor by měl patřit mezi ty největší dějepisce.“

Ze svědectví raných církevních otců, včetně teologa Origena, který žil ve třetím století, vyplývá, že první evangelium napsal apoštol Matouš. Origenes uvedl: „První bylo sepsáno Matoušem, tím, kdo byl kdysi publikánem, ale pak apoštolem Ježíše Krista, a kdo je vydal pro židovské konvertity a napsal je v hebrejštině.“ Je logické, že Matouš, který byl apoštolem a očitým svědkem, neměl žádný důvod opisovat spisy Marka, který očitým svědkem nebyl. Jakými fakty jsou ale podložena tvrzení, že Matouš a Lukáš opisovali od Marka a z domnělého dokumentu, který je nazýván Q?

Bylo Markovo evangelium napsáno jako první?

Teorie, že Markovo evangelium bylo napsáno jako první a bylo zdrojovým materiálem pro Matouše a Lukáše, se nezakládá ani na „jednom logicky přesvědčivém argumentu,“ uvádí The Anchor Bible Dictionary. Přesto se mnozí učenci domnívají, že Marek své evangelium napsal dříve než své evangelium napsal Matouš a Lukáš. Tvrdí totiž, že Marek doplňuje ostatní evangelia jen o velmi málo informací. Názor, že Markovo evangelium muselo být napsáno jako první, zastával například Johannes Kuhn, biblický učenec z 19. století. Řekl, že jinak „by si člověk musel představovat, že Marek rozřezal Matoušův a Lukášův svitek na malé kousky, smíchal je v nějaké nádobě a své evangelium pak vytvořil z této směsice“.

Vzhledem k tomu, že Markovo evangelium je nejkratší, není divu, že obsahuje nejméně jedinečného materiálu. To však samo o sobě není důkazem, že muselo být napsáno jako první. Kromě toho není pravda, že Matoušovo a Lukášovo evangelium Marek nijak nedoplňuje. Markova dynamická a živě napsaná zpráva o Ježíšově službě obsahuje více než 180 veršů a fascinujících podrobností, které v Matoušově a Lukášově evangeliu nejsou. Díky tomu je Markovo evangelium opravdu jedinečným záznamem o Ježíšově životě. (Viz  rámeček na straně 13.)

A co dokument Q?

Co lze říci o dokumentu Q, o němž někteří tvrdí, že z něj Matouš a Lukáš čerpali? Profesor náboženství James M. Robinson prohlásil: „Dokument Q je nesporně tím nejdůležitějším křesťanským textem, jaký máme.“ Tento výrok je překvapující, protože dokument Q dnes neexistuje a nikdo v podstatě nemůže prokázat, že vůbec někdy existoval. Ještě pozoruhodnější je to z toho důvodu, že podle znalců musí být v oběhu několik jeho kopií. Navíc z tohoto dokumentu nikdy necitovali církevní otcové.

Zamyslete se nad tímto. Předpokládá se, že existoval dokument Q, který podporoval hypotézu o prvenství Markova evangelia. Není to snad případ, kdy jedna hypotéza vychází z druhé? V případě takových teorií je moudré mít na paměti toto přísloví: „Prosťáček věří každému slovu; kdežto chytrý chápe, že je třeba mít důkaz.“ (Přísloví 14:15, The New English Bible)

Evangelia jsou autentická a věrohodná

Svými spekulacemi a nepodloženými hypotézami zastánci vyšší kritiky odradili mnohé lidi od zkoumání věrohodných zpráv evangelistů o životě a službě Ježíše. Tyto záznamy jasně ukazují, že první křesťané se na události z Ježíšova života, na jeho službu, smrt a vzkříšení nedívali jako na mýtus. Pravdivost těchto skutečností potvrdily stovky očitých svědků. První křesťané, kteří byli ochotni následovat Ježíše i za cenu pronásledování a smrti, si jasně uvědomovali, že být křesťanem by bylo zcela nesmyslné, kdyby Ježíšova služba a vzkříšení byly pouhou smyšlenkou. (1. Korinťanům 15:3–8, 17, 19; 2. Timoteovi 2:2)

O sporech kolem hypotézy o údajném prvenství Markova evangelia a o záhadném zmizelém dokumentu Q se profesor teologie George W. Buchanan vyjádřil: „Soustředění pozornosti na hypotézu o původu textu odvádí pozornost badatelů Bible od studia textu samotného.“ Tato myšlenka je v souladu s radou, kterou apoštol Pavel dal Timoteovi, totiž aby křesťané „nevěnovali pozornost falešným historkám a rodokmenům, jež nikam nevedou, ale spíše vyvolávají otázky ke zkoumání, než aby se rozdělovalo něco od Boha ve spojitosti s vírou“. (1. Timoteovi 1:4)

Evangelia jsou věrohodná. Obsahují spolehlivé zprávy od očitých svědků. Zakládají se na důkladném zkoumání. Poskytují nám mnoho úžasných faktů o životě Ježíše Krista. A stejně jako kdysi Timoteus, i my bychom se měli řídit Pavlovými slovy: „Pokračuj v tom, co ses naučil a o čem ses přesvědčil, abys tomu věřil.“ Máme pádné důvody uznat, že „celé Písmo je inspirováno Bohem“, a to včetně čtyř evangelií. (2. Timoteovi 3:14–17)

[Poznámka pod čarou]

^ 6. odst.  Plagiátorství je nedovolené napodobování nebo přejímání uměleckého či vědeckého díla bez udání autora.

[Rámeček na straně 13]

Kdyby nebylo napsáno Markovo evangelium, nevěděli bychom, že . . .

Ježíš se podíval na farizeje s rozhořčením a byl hluboce zarmoucen necitelností jejich srdce (Marek 3:5)

Jan a Jakub měli příjmení Boanerges (Marek 3:17)

žena trpící krvotokem utratila všechny své prostředky (Marek 5:26)

Herodias vůči Janu Křtiteli chovala zášť a Herodes měl z Jana strach a držel ho v bezpečí (Marek 6:19, 20)

Ježíš své učedníky vybídl, aby si trochu odpočinuli (Marek 6:31)

farizeové si myli ruce až po loket (Marek 7:2–4)

Ježíš bral děti do náruče (Marek 10:16)

Ježíš pocítil lásku k mladému vládci (Marek 10:21)

Petr, Jakub, Jan a Ondřej se Ježíše ptali soukromě (Marek 13:3)

mladý muž tam zanechal svůj lněný oděv (Marek 14:51, 52)

Navíc, pouze Markovo evangelium se zmiňuje o jednom Ježíšově podobenství a dvou zázracích. (Marek 4:26–29; 7:32–37; 8:22–26)

Markovo evangelium obsahuje mnoho podrobností, které pisatel viděl na vlastní oči a které v jiných evangeliích nejsou. Naše ocenění jistě poroste, když si uděláme čas na to, abychom o hodnotě všech těchto významných detailů do hloubky přemýšleli.