Přejít k článku

Přejít na obsah

Co možná nevíte . . .

Co možná nevíte . . .

Co možná nevíte . . .

Proč byli Židé v Ježíšově době roztroušeni na tak velkém území?

Když Ježíš řekl skupině svých posluchačů, že nemohou přijít tam, kam on odchází, Židé si mezi sebou říkali: „Kam ten člověk zamýšlí jít . . .? Nezamýšlí snad jít k Židům rozptýleným mezi Řeky?“ (Jan 7:32–36) Zanedlouho křesťanští misionáři kázali dobrou zprávu mezi Židy rozptýlenými po celém Středomoří. (Skutky 2:5–11; 9:2; 13:5, 13, 14; 14:1; 16:1–3; 17:1; 18:12, 19; 28:16, 17)

Toto rozptýlení, označované jako diaspora, vzniklo tím, že Židé byli ze své domoviny odvedeni do vyhnanství — když jejich území dobyli nejprve v roce 740 př. n. l. Asyřané a potom v roce 607 př. n. l. Babylóňané. Z těch, kdo žili ve vyhnanství, se později do Izraele vrátil pouze ostatek. (Izajáš 10:21, 22) Zbývající Židé zůstali roztroušeni mimo Izrael.

V pátém století př. n. l. proto existovaly židovské komunity ve všech 127 soudních oblastech Perské říše. (Ester 1:1; 3:8) Židé se snažili obracet druhé na judaismus, a díky tomu nakonec mnozí lidé získali určité vědomosti o Jehovovi a o Zákonu, který od něj Židé dostali. (Matouš 23:15) Během svátku Letnic roku 33 n. l. byli Židé z mnoha zemí přítomni v Jeruzalémě a slyšeli dobrou zprávu o Ježíšovi. Rozptýlení Židů po celé Římské říši tedy přispělo k rychlému šíření křesťanství.

Kolik zlata měl král Šalomoun?

Z Bible se dozvídáme, že tyrský král Chiram poslal Šalomounovi čtyři tuny zlata, královna ze Šeby mu dala podobné množství a Šalomounovo loďstvo přivezlo více než 14 tun zlata z Ofiru. Zpráva říká, že „váha zlata, které přišlo Šalomounovi za jeden rok, dosahovala šesti set šedesáti šesti talentů“, což je více než 22 tun. (1. Královská 9:14, 28; 10:10, 14) Jsou tyto údaje hodnověrné? Jak velké bývaly ve starověku královské zlaté rezervy?

Jeden starověký nápis, který je v odborných kruzích považován za důvěryhodný, uvádí, že egyptský faraon Thutmóse III. (druhé tisíciletí př. n. l.) daroval chrámu Amona-Rea v Karnaku asi 12 tun zlata. V osmém století př. n. l. asyrský král Tiglat-pileser III. obdržel z Tyru jako tribut více než 4 tuny zlata a Sargon II. daroval totéž množství zlata babylónským bohům. Makedonský král Filip II. (359–336 př. n. l.) údajně vytěžil každý rok ze zlatých dolů na hoře Pangaion v Trácii více než 25 tun zlata.

Když Filipův syn Alexandr Veliký (336–323 př. n. l.) dobyl perské město Susy, údajně odtud odvezl asi 1 070 tun zlata a z celé Persie více než 6 000 tun. Vezmeme-li v úvahu tyto zprávy, vidíme, že biblické údaje o množství Šalomounova zlata nejsou nadsazené.