TOUTO otázkou se musí zabývat překladatelé Bible, když uvažují o tom, jak přeložit první verš Janova evangelia. V českém Překladu nového světa tento verš zní: „Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Slovo bylo bohem.“ (Jan 1:1) V anglickém Překladu nového světa, který sloužil jako podklad pro českou verzi, je před slovem ‚bůh‘ v závěrečné části tohoto verše použit neurčitý člen („the Word was a god“). Některé jiné překlady Bible na tomto místě říkají, že Slovo bylo „božské“, nebo vyjadřují podobnou myšlenku. (A New Translation of the Bible od Jamese Moffatta; The New English Bible) V mnohých překladech však závěrečná část Jana 1:1 zní: „Slovo bylo Bůh.“ (Ekumenický překlad; Nová Bible kralická)

Řecká gramatika a také kontext svědčí pro to, že „Slovo“ by nemělo být ztotožněno s ‚Bohem‘, o němž se v tomto verši mluví předtím, a že podání v Překladu nového světa je tedy správné. Jelikož však řečtina používaná v prvním století neměla neurčitý člen, někteří lidé stále ještě považují tuto  otázku za otevřenou. Velmi zajímavý je proto překlad Bible do jazyka, kterým se mluvilo v počátečních staletích našeho letopočtu.

Tímto jazykem je sahidský dialekt koptštiny. Koptsky se mluvilo v Egyptě několik set let, a to v době, která přímo navazovala na období Ježíšovy služby na zemi. Sahidština patřila k raným dialektům tohoto jazyka, jež měly psanou podobu. O prvních koptských překladech Bible se v díle The Anchor Bible Dictionary píše: „Jelikož [Septuaginta] a [Nový Zákon] se do koptštiny překládaly během 3. století našeho letopočtu, je koptský překlad založen na [řeckých rukopisech], které jsou podstatně starší než převážná většina dochovaných pramenů.“

Text v sahidštině je zvlášť zajímavý ze dvou důvodů. Za prvé, jak vyplývá z výše uvedeného komentáře, se v tomto textu zrcadlí to, jak bylo Písmo chápáno dříve, než se ve 4. století stala oficiální naukou Trojice. Za druhé, koptská gramatika je v jednom důležitém ohledu relativně blízká gramatice anglické. Nejranější překlady Křesťanských řeckých písem byly pořízeny do syrštiny, latiny a koptštiny. Syrština a latina podobně jako tehdejší řečtina nemají neurčitý člen. Koptština ho však má. Učenec Thomas O. Lambdin v díle Introduction to Sahidic Coptic (Základy sahidské koptštiny) navíc říká: „Způsob, jak koptština používá určitý a neurčitý člen, do značné míry odpovídá jejich používání v angličtině.“

Koptský překlad tedy poskytuje zajímavé svědectví o tom, jak byl v době jeho vzniku pravděpodobně chápán verš Jan 1:1. Co v tomto překladu vidíme? V závěrečné části verše Jan 1:1 je zde u slova ‚bůh‘ použit neurčitý člen. Když se tento text převede ze sahidštiny do dnešní angličtiny, zní tedy stejně jako v anglickém Překladu nového světa. Dávní překladatelé si zjevně uvědomovali, že slova u Jana 1:1 neznamenají, že by Ježíš měl být ztotožněn se Všemohoucím Bohem. „Slovo“ nebylo Všemohoucí Bůh. „Slovo“ bylo bohem.