Čistota — Proč je tak důležitá?

Po tisíciletí sužují lidstvo různé epidemie a mory. Dříve se někteří lidé domnívali, že je to znamení Božího hněvu a způsob, jakým Bůh trestá hříšníky. Pečlivá pozorování a intenzivní výzkumy prováděné v průběhu mnoha staletí však ukázaly, že na vině jsou často nepatrná stvoření, která žijí kolem nás.

Vědečtí pracovníci v oblasti medicíny odhalili, že nemoci mohou přenášet například krysy, myši, švábi, mouchy a komáři. Také zjistili, že lidé si infekční nemoci často přivodí tím, že zanedbávají hygienu. Zdá se tedy, že to, zda člověk dbá na čistotu, může mít zásadní vliv na jeho zdraví a život.

Úroveň čistoty se pochopitelně liší, a to v závislosti na zvycích a okolnostech. V oblastech, kde není k dispozici tekoucí voda a dostatečná kanalizace, může být dobrá osobní hygiena opravdu problém. Nicméně, když starověcí Izraelité putovali pustinou, kde byly z hlediska hygieny velmi náročné podmínky, Bůh jim dal k této věci konkrétní pokyny.

Proč Bohu záleží na tom, abychom dbali na čistotu? Co je v otázce čistoty rozumné? A jaká jednoduchá opatření můžete vy a vaše rodina udělat, abyste snížili riziko infekčních nemocí?

MALÝ Max, * který žije v Kamerunu, přichází ze školy domů. Hladový a žíznivý vejde do skromného domku, pomazlí se se psem, který ho radostně vítá, hodí tašku na jídelní stůl, posadí se a netrpělivě čeká, až dostane najíst.

Jeho maminka je v kuchyni, slyší, že Max přišel, a nese mu talíř rýže s fazolemi. Když ale na čistém stole uvidí školní tašku, výraz jejího obličeje se změní. Podívá se na svého syna a řekne jediné slovo: „Maxi!!!“ Ten to okamžitě pochopí, sebere tašku a běží si umýt ruce. Vzápětí se vrací a sedá si ke stolu. „Promiň, mami. Zapomněl jsem,“ zamumlá provinile.

 Pokud jde o zdraví rodiny a čistotu, starostlivá maminka může udělat hodně, ale je nutné, aby s ní ostatní spolupracovali. A jak je vidět z vyprávění o Maxovi, je nezbytné trpělivé usměrňování, protože čistota je výsledkem vytrvalého úsilí a děti potřebují neustálé připomínky.

Maxova maminka si dobře uvědomuje, že jídlo může být různými způsoby kontaminováno. Než začne připravovat jídlo, vždycky si tedy pečlivě umyje ruce a také ho přikrývá, aby se k němu nedostaly mouchy. Díky těmto návykům a díky tomu, že dům udržuje uklizený a čistý, mají doma jen zřídka problémy s krysami, myšmi a šváby.

Důležitým důvodem, proč se Maxova maminka tak pečlivě stará o čistotu, je to, že chce dělat radost Bohu. „Bible říká, že Boží lid musí být svatý, protože Bůh je svatý,“ vysvětluje. (1. Petra 1:16) „Svatost a čistota spolu úzce souvisejí,“ dodává, „takže chci, aby čistota byla vidět doma i na nás. To je samozřejmě možné pouze tehdy, když se o to snažíme všichni.“

Nezbytná je spolupráce celé rodiny

Je to tak, jak řekla Maxova maminka — čistota domácnosti je úkolem všech. V některých rodinách je zvykem, že čas od času společně proberou, co je v tomto ohledu zapotřebí udělat a co by se dalo zlepšit uvnitř i vně domu. Rodinu to sjednocuje a pro každého je to připomínkou, že svým dílem přispívá i k dobru ostatních. Maminka může například starším dětem vysvětlit, proč si musí mýt ruce před jídlem, po použití toalety a poté, co berou do ruky peníze. Starší děti zase mohou dohlížet na to, aby čistotu brali vážně i jejich mladší sourozenci.

Každý si může vzít na starost něco. Rodina se možná rozhodne, že dům bude uklízet pravidelně každý týden a že jednou nebo dvakrát do roka bude dělat velký úklid. Je třeba také dbát na čistotu kolem domu. Ochránce životního prostředí Stewart L. Udall se o Spojených státech jednou vyjádřil takto: „Žijeme v zemi, z níž se vytrácí krása, v níž roste ošklivost, zmenšuje se volné prostranství a životní prostředí je nepříznivě  ovlivňováno znečištěním, hlukem a vandalismem.“

Máte podobný pocit, když se rozhlédnete po svém okolí? V minulosti býval ve městech místní vyvolavač a v některých městech střední Afriky plní svou úlohu i dnes. Zvoněním na zvonec poutá pozornost obyvatel a silným hlasem jim připomíná, aby dbali na čistotu města, vyváželi žumpu, zastřihávali stromky, vytrhávali plevel a starali se o odvoz odpadků.

Likvidace odpadků je celosvětový problém a noční můra mnoha vlád. V některých městech místní úřad nezvládá odvoz odpadků zajišťovat, a ty se pak hromadí na ulicích. Někdy jsou o pomoc požádáni obyvatelé. Praví křesťané, jako spořádaní občané, jsou mezi prvními, kdo na takové výzvy reagují a kdo bez reptání dodržují zákony. (Římanům 13:3, 5–7) Jsou ochotni udělat v tomto ohledu něco navíc. Záleží jim na čistém životním prostředí a jsou iniciativní, když mají přiložit ruku k dílu. Nepotřebují, aby je k udržování pořádku vyzýval místní vyvolavač. Vědí, že čistota je výsledkem dobré výchovy a odpovědného jednání. Každý musí začít u sebe a ve své rodině. Jednoduchá hygienická opatření a udržování čistoty okolo domu přispívají k lepšímu zdraví a hezkému okolí.

Osobní čistotou přinášíme čest našemu Bohu

Čistý a důstojný osobní vzhled patří k našemu uctívání a často se stává, že upoutá pozornost druhých lidí. Například po sjezdu svědků Jehovových v Toulouse ve Francii šla skupina patnácti mladých mužů a žen do restaurace. Starší manželé, kteří seděli u vedlejšího stolu, čekali to nejhorší — hlučnou zábavu a nepříjemnosti. Silně na ně však zapůsobilo, že se tito pěkně oblečení mladí lidé chovali slušně a že si přátelsky povídali. Když byla skupina na odchodu, manželé se pochvalně vyjádřili o jejich chování a jednomu z mladých mužů řekli, že něco takového je v dnešní době vzácností.

Návštěvníci odboček, tiskáren a dalších budov svědků Jehovových si často všimnou, jak je všude čisto. Od dobrovolníků, kteří v těchto místech pracují a žijí, se vyžaduje, aby chodili čistě oblečeni a pravidelně se myli a sprchovali. Deodoranty a parfémy nejsou náhražkou dobré osobní hygieny. Když tito dobrovolníci, kteří jsou celodobými služebníky, po práci a o víkendech káží lidem ve svém okolí, jejich čistý vzhled vrhá příznivé světlo na poselství, které oznamují.

„Staňte se . . . napodobiteli Boha“

Křesťané jsou vybízeni, aby se ‚stali napodobiteli Boha‘. (Efezanům 5:1) Prorok Izajáš zaznamenal vidění, ve kterém andělé prohlašovali o Stvořiteli: „Svatý, svatý, svatý“. (Izajáš 6:3) Tento popis zdůrazňuje, že Bůh je ztělesněním nejvyššího stupně čistoty. Bůh proto vyžaduje, aby všichni jeho služebníci byli svatí neboli čistí. „Budete svatí, protože já jsem svatý,“ říká jim. (1. Petra 1:16)

V Bibli je napsáno, aby se křesťané ‚oblékali slušně‘. (1. Timoteovi 2:9, Ekumenický překlad) Stojí za povšimnutí, že v knize Zjevení je ‚světlé, čisté, jemné plátno‘ znázorněním spravedlivých skutků těch, které Bůh považuje za svaté. (Zjevení 19:8) Naproti tomu hřích je v Písmu často připodobněn ke skvrně nebo špíně. (Přísloví 15:26; Izajáš 1:16; Jakub 1:27)

Dnes musí miliony lidí žít v oblastech, kde vůbec není jednoduché zůstávat tělesně, morálně a duchovně čistý. Konečné řešení tohoto problému přijde v době, kdy Bůh ‚učiní všechny věci nové‘. (Zjevení 21:5) Až se tento slib splní, budou špína a nečistota všeho druhu navždy odstraněny.

[Poznámka pod čarou]

 [Rámeček na straně 10]

Čistota je Božím požadavkem

V době, kdy Izraelité putovali pustinou, dostali konkrétní pokyny k tomu, jak zacházet s výkaly. Například se od nich vyžadovalo, aby potřebu konali vně tábora a výkaly zahrabali. (5. Mojžíšova 23:12–14) Jelikož tábor byl veliký, museli vynaložit určitou námahu, ale pomáhalo jim to chránit se před takovými nemocemi, jako jsou tyfus a cholera.

Dostali také příkaz, aby umyli nebo zničili jakoukoli věc, která přišla do kontaktu s mrtvým zvířetem. I když důvod pro tento požadavek možná nechápali, díky tomu, že ho dodržovali, se vyhnuli případné nákaze a onemocnění. (3. Mojžíšova 11:32–38)

Než šli kněží plnit své povinnosti do svatostánku, museli si umýt ruce a nohy. Naplnit měděnou nádrž, která k tomu sloužila, určitě nebylo snadné, ale mytí bylo striktním požadavkem. (2. Mojžíšova 30:17–21)

[Rámeček na straně 11]

Doporučení jednoho lékaře

Voda je pro život nezbytná, ale kontaminovaná voda může být příčinou různých nemocí a smrti. Doktor J. Mbangue Lobe, vedoucí lékař zdravotnického zařízení v přístavu Douala v Kamerunu, uvedl v interview několik praktických doporučení.

„Když si nejste jisti, že voda je nezávadná, převařte ji.“ Zároveň varoval: „Používat chlorové nebo jiné dezinfekční přípravky je sice správné, ale může to být nebezpečné, pokud se s nimi nezachází podle návodu. Před každým jídlem a po použití toalety si myjte ruce mýdlem. Mýdlo nestojí moc, a tak si ho mohou dovolit i chudí lidé. Oblečení perte často, a pokud máte kožní problémy nebo choroby, perte ho v teplé vodě.“

„Udržovat čistotu uvnitř domu i kolem něj musí všichni členové rodiny,“ pokračuje tento lékař. „Často se zanedbává úklid toalet a suchých záchodů, které se rychle stávají domovem švábů a much.“ A přidává ještě důležité varování týkající se dětí: „Pozor na koupání v potocích! Jsou plné nebezpečných mikrobů. Myjte se doma, než jdete večer spát. Dobře si čistěte zuby a spěte pod moskytiérou.“ V zásadě lze říci, že vyhnout se zdravotním problémům znamená přemýšlet dopředu a odpovídajícím způsobem jednat.

[Obrázek na straně 10]

Praním oblečení předcházíte kožním problémům a chorobám

[Obrázek na straně 10]

Křesťané iniciativně uklízejí své okolí

[Obrázek na straně 10]

Pokud jde o čistotu, starostlivá maminka může udělat hodně