Co zajímá naše čtenáře

Uznávají svědkové Jehovovi Starý zákon?

Svědkové Jehovovi jsou přesvědčeni, že celá Bible je Boží Slovo. Jak Starý, tak Nový zákon považují za jeho neoddělitelné části. Dávají však přednost výstižnějším označením „Hebrejská písma“ a „Křesťanská řecká písma“, protože Starý zákon byl napsán hlavně v hebrejštině a Nový zákon v řečtině.

Někteří z těch, kdo se hlásí ke křesťanství, však mají vůči Starému zákonu výhrady. Říkají, že Starý zákon popisuje hněvivého Boha, který schvaloval války, vraždy a jiné činy, které lze jen těžko spojit s osobností nanejvýš láskyplného, zásadového Boha, kterého popisuje Nový zákon. Jiní lidé namítají, že Starý zákon pojednává hlavně o židovském náboženství, a proto není pro křesťany důležitý. Vezmeme-li však v úvahu Boží příkaz z 5. Mojžíšovy 12:32, že k Božímu slovu nesmíme nic přidat ani z něj nic ubrat, lze tyto námitky považovat za oprávněný důvod k tomu, abychom odmítli tři čtvrtiny celé Bible?

Asi v roce 50 n. l. Pavel navštívil řeckou Tesaloniku. Bible říká, že s tamními obyvateli „rozmlouval z Písem, vysvětloval a dokazoval pomocí odkazů, že bylo nutné, aby Kristus trpěl a vstal z mrtvých“. (Skutky 17:1–3) Někteří z jeho posluchačů se stali křesťany. Pavel je později pochválil: „Když jste obdrželi Boží slovo, které jste slyšeli od nás, nepřijali jste je jako lidské slovo, ale právě jako to, čím po pravdě je, jako Boží slovo.“ (1. Tesaloničanům 2:13) V době, kdy Pavel Tesaloniku navštívil, však byla ze všech 27 knih Křesťanských řeckých písem napsána zřejmě jenom jedna, a to evangelium Matouše. Když se tedy Pavel odvolával na ‚Písma‘, zjevně musel citovat texty z Hebrejských písem.

Skutečností je, že Křesťanská řecká písma obsahují 320 přímých citací z Hebrejských písem a několik set nepřímých. Proč pisatelé Křesťanských řeckých písem tak často čerpali z Hebrejských písem? „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a prostřednictvím útěchy z Písem.“ (Římanům 15:4) Z toho jasně vyplývá, že přijímáme-li celou Bibli jako Boží Slovo, máme z toho velký užitek.

Hebrejská písma tvoří základ, na kterém stojí Křesťanská řecká písma. Řecká písma jsou jejich logickým pokračováním a vznikla díky tomu, že Bůh své záměry odhaloval postupně. Řecká písma tedy v žádném případě nesnižují hodnotu Hebrejských písem. Herbert H. Farmer, profesor teologie na univerzitě v Cambridge, říká, že evangeliím „porozumíme jen tehdy, když vezmeme v úvahu historii smluvního lidu, kterou obsahuje Starý zákon“.

Boží Slovo nemusí být revidováno. Ale „stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí více a více, dokud nebude pevně založen den“. (Přísloví 4:18) Tím, že Bůh k biblickému kánonu přidal Křesťanská řecká písma, objasnil další fakta o tom, jak se splní jeho záměr. Hodnotu Hebrejských písem tím nijak nesnížil. Ta jsou součástí ‚Jehovova výroku, který trvá navždy‘. (1. Petra 1:24, 25)