Co možná nevíte . . .

Je malomocenství, o němž se píše v Bibli, totéž jako nemoc, která je pod tímto názvem známa dnes?

Lékařský výraz „malomocenství“, tak jak je používán dnes, se vztahuje na bakteriální infekci u lidí. Bakterii (Mycobacterium leprae), která tuto nemoc vyvolává, popsal jako první doktor G. A. Hansen v roce 1873. Vědci odhalili, že mimo tělo může tato bakterie přežít v nosních sekretech až devět dní. Také zjistili, že zdrojem infekce mohou být kontaminované oděvy a že větší riziko nákazy je u lidí, kteří jsou s malomocnými v blízkém kontaktu. Podle údajů Světové zdravotnické organizace bylo v roce 2007 evidováno více než 220 000 nových případů této nemoci.

Není pochyb o tom, že v biblických dobách postihovalo malomocenství lidi na Blízkém východě, a proto mojžíšský Zákon vyžadoval, aby člověk postižený touto nemocí byl dán do karantény. (3. Mojžíšova 13:4, 5) Hebrejské slovo ca·raʹʽath překládané jako malomocenství se však netýkalo jen onemocnění lidí. Nákazou ca·raʹʽath byly postiženy také oděvy a domy. Tento druh malomocenství se objevoval na vlněném nebo lněném oblečení nebo na čemkoli vyrobeném z kůže. V některých případech mohla být nákaza odstraněna vypráním, ale pokud „nažloutle zelená nebo narudlá rána“ přetrvávala, oděv či kůže měly být spáleny. (3. Mojžíšova 13:47–52) V případě domů se toto postižení projevovalo „nažloutle zelenými nebo narudlými prohlubeninami“ ve stěně. Postižené kameny a malta měly být odstraněny a vyvezeny daleko od míst, kde žili lidé. Jestliže se malomocenství objevilo v domě znovu, měl být zbourán a materiál vyvezen. (3. Mojžíšova 14:33–45) Existuje názor, že malomocenství oděvů a domů možná bylo tím, co dnes známe jako plíseň. Nelze to však tvrdit s jistotou.

Proč Pavlovo kázání v Efezu způsobilo vřavu mezi stříbrotepci?

Stříbrotepci v Efezu bohatli na tom, že vyráběli „stříbrné Artemidiny chrámečky“. Artemis byla patronkou Efezu a bohyní lovu, plodnosti a rození dětí. (Skutky 19:24) Její socha, která údajně spadla „z nebe“, byla umístěna v Artemidině chrámu v Efezu. (Skutky 19:35) Tento chrám byl považován za jeden ze sedmi divů starověkého světa. V období března a dubna přicházely do Efezu zástupy poutníků, aby se účastnili každoročních svátků k poctě Artemidy. S přílivem návštěvníků se zvýšila poptávka po náboženských předmětech. Sloužily jako suvenýry a amulety nebo se předkládaly této bohyni jako oběť. Poutníci si je také kupovali domů, aby je při uctívání Artemidy používali v rodinném kruhu. Některé starověké nápisy z Efezu se zmiňují o výrobě zlatých a stříbrných Artemidiných sošek a na jiných je konkrétně uveden cech zpracovatelů stříbra.

Pavel vyučoval, že sochy ‚udělané rukama nejsou bohové‘. (Skutky 19:26) Stříbrotepci tedy viděli, že jejich živnost je ohrožena, a na protest proti Pavlovu kázání podnítili nepokoje. Demetrios, jeden ze stříbrotepců, jejich obavy vyjádřil slovy: „Existuje nebezpečí, že toto naše zaměstnání nejen získá špatnou pověst, ale že i chrám velké bohyně Artemidy bude považován za nic, a dokonce bude přivedena vniveč její velkolepost, kterou uctívá celá oblast Asie a obydlená země.“ (Skutky 19:27)