„Dobře znám bolesti, jimiž trpí“
Poznejte Boží přitažlivou osobnost
„Dobře znám bolesti, jimiž trpí“
„SVATÝ, svatý, svatý je Jehova.“ (Izajáš 6:3) Z těchto inspirovaných slov vyplývá, že Jehova Bůh je ryzí a čistý v té největší možné míře. Možná vás tedy napadne: Znamená to, že je také chladný a nepřístupný? Mohl by se tento svatý Bůh opravdu zajímat o mě, hříšného a nedokonalého člověka? Zamysleme se nad povzbuzujícími slovy, která Bůh řekl Mojžíšovi a která jsou zaznamenána ve 2. Mojžíšově 3:1–10.
Když jednou Mojžíš pásl ovce, naskytla se mu velmi neobvyklá podívaná. Viděl trnitý keř, který hořel, ale „nebyl [ohněm] stráven“. (verš 2) Chtěl zjistit, jak je to možné, a tak to šel zblízka prozkoumat. Prostřednictvím anděla k němu zprostřed ohně promluvil Jehova a upozornil ho: „Nepřibližuj se sem. Zuj si z nohou sandály, protože místo, kde stojíš, je svatá zemská půda.“ (verš 5) Kvůli tomu, že hořící keř představoval přítomnost Boha, byla svatá dokonce i samotná půda.
Svatý Bůh měl pro rozhovor s Mojžíšem konkrétní důvod. Řekl mu: „Bezesporu jsem viděl trápení svého lidu, který je v Egyptě, a slyšel jsem jejich křik kvůli těm, kdo je pohánějí do práce, protože dobře znám bolesti, jimiž trpí.“ (verš 7) Bůh před utrpením svého lidu nezavíral oči ani nebyl hluchý k jejich prosbám o pomoc. Jejich trápení vnímal, jako by bylo jeho vlastní. Všimněte si, že Bůh řekl: „Dobře znám bolesti, jimiž trpí.“ V jednom výkladovém díle bylo o vyjádření „dobře znám“ uvedeno: „V tomto výrazu se snoubí osobní něžný zájem a soucit.“ Z toho, co Jehova řekl Mojžíšovi, vidíme, že je starostlivý a že se o lidi velmi zajímá.
Co Bůh udělal? Nezůstal jen u toho, že by svému lidu soucitně naslouchal a litoval ho. To, co viděl, ho podnítilo k jednání. Rozhodl se svůj lid z Egypta osvobodit a přivést ho „do země, která oplývá mlékem a medem“. (verš 8) Proto pověřil Mojžíše: „Vyvedeš můj lid . . . z Egypta.“ (verš 10) Mojžíš se tohoto úkolu ujal a v roce 1513 př. n. l. Izrael z Egypta skutečně vyvedl.
Jehova se nezměnil. Ti, kdo ho v dnešní době uctívají, si mohou být jisti tím, že vidí jejich trápení a slyší jejich volání o pomoc. Dobře zná bolesti, jimiž trpí. Ale nezůstává jen u toho, že má se svými věrnými služebníky soucit. Něžný Bůh jedná v jejich prospěch, ‚protože o ně pečuje‘. (1. Petra 5:7)
Soucit, který Bůh projevuje, je pro nás velkým povzbuzením. S Boží pomocí můžeme být i přes svou nedokonalost do určité míry svatí a získat jeho schválení. (1. Petra 1:15, 16) Jedna křesťanka, která bojovala s depresí a sklíčeností, načerpala z Mojžíšova zážitku u hořícího keře útěchu. Říká: „Když Jehova může prohlásit za svatou i nečistou zem, tak snad existuje nějaká naděje i pro mě. Tato myšlenka mi hodně pomohla.“
Podněcuje vás to, abyste se o svatém Bohu Jehovovi dozvěděli víc? Mít k němu blízký vztah je možné, protože „dobře zná naše utváření, pamatuje, že jsme prach“. (Žalm 103:14)