Znovuzrození — K čemu vede?

PROČ Ježíš použil výraz ‚narodit se z ducha‘, když mluvil o křtu svatým duchem? (Jan 3:5) Slova „narození“ nebo „zrození“ v přeneseném smyslu znamenají „začátek“. Příkladem toho může být výraz „zrození národa“. Pojmy „nové zrození“ nebo „znovuzrození“ tedy naznačují, že se jedná o „nový začátek“. Když tedy Bible používá obrazná vyjádření „narození“ a „nové zrození“, zdůrazňuje tím, že ve vztahu mezi Bohem a těmi, kdo jsou pokřtěni svatým duchem, nastává nový začátek, zásadní změna. Jak tato změna probíhá a co je jejím výsledkem?

Když apoštol Pavel vysvětloval, jak Bůh mění postavení těch, kdo mají vládnout v nebi, použil situaci z rodinného života. Napsal tehdejším křesťanům, že obdrží „přijetí za syny“ neboli budou adoptováni a že díky tomu s nimi Bůh bude moci jednat „jako se syny“. (Galaťanům 4:5; Hebrejcům 12:7) Abychom si ukázali, jak nám pojem „přijetí za syny“ pomáhá pochopit, k jaké změně dojde, když je někdo pokřtěn svatým duchem, vraťme se ještě jednou ke znázornění s mužem, který chce koupit pozemek v cizí zemi.

„Přijetí za syny“

Muž z našeho znázornění si nemůže koupit pozemek v cizí zemi, protože není jejím občanem. Jeho postavení se však jednoho dne zásadně změní. Státní autority mu občanství udělí. Co to pro něj znamená? Má nyní stejná práva jako ostatní občané té země, včetně práva na zakoupení pozemku. Jakožto občan má nyní úplně nové možnosti.

Tento příklad ukazuje, k jaké významné změně dochází v postavení lidí, kteří se narodili znovu. Uvažujme o několika podobnostech. Cizinec z našeho znázornění si může koupit pozemek pouze za předpokladu, že splní zákonný požadavek, totiž že bude mít státní občanství dané země. To si však nemůže zajistit sám. Musí mu ho udělit příslušná státní autorita. Podobné je to v případě lidí, kteří budou vládnout v Božím Království neboli nebeské vládě. Podíl na této vládě je také podmíněn určitým požadavkem — musejí se ‚narodit znovu‘. Tento požadavek však nemohou splnit sami, protože nové zrození uděluje Bůh.

 Díky čemu se cizincovo postavení změnilo? Díky tomu, že proběhlo příslušné právní řízení, kterým mu bylo občanství uděleno. Toto řízení samozřejmě nezměnilo jeho povahu. I s novým občanstvím zůstal stále stejným člověkem. Poté, co splnil zákonné požadavky, však získal nový status. Byl to pro něj nový začátek. Stal se občanem té země a získal kromě jiného právo na zakoupení pozemku.

Podobně Jehova změnil postavení určité skupiny nedokonalých lidí tím, že je zákonným postupem adoptoval jako své děti. Apoštol Pavel, který k této skupině patřil, napsal: „Obdrželi jste ducha přijetí za syny, a tímto duchem voláme: ‚Abba, Otče!‘ Duch sám vydává svědectví s naším duchem, že jsme Boží děti.“ (Římanům 8:15, 16) Díky adopci se tito křesťané stali součástí Boží rodiny, neboli „Božími dětmi“, podobně jako se muž z našeho znázornění stal občanem dané země. (1. Jana 3:1; 2. Korinťanům 6:18)

Tím, že Bůh některé lidi adoptoval, se samozřejmě nezměnila jejich povaha. Zůstávají i nadále nedokonalí. (1. Jana 1:8) Jak ale Pavel dále vysvětlil, když splnili zákonné požadavky pro adopci, získali nový status. Současně Bůh těmto adoptivním synům vložil do srdce pevné přesvědčení, že budou žít s Kristem v nebi. (1. Jana 3:2) Toto neomylné přesvědčení vyvolané Božím duchem úplně změnilo jejich náhled na život. (2. Korinťanům 1:21, 22) Je to pro ně jako nový začátek, jako znovuzrození.

O Božích adoptivních synech Bible říká že „budou kněží Boží a Kristovi a budou s ním kralovat těch tisíc let“. (Zjevení 20:6) Společně s Kristem budou vládnout jako králové v Božím Království neboli nebeské vládě. Svým spoluvěřícím apoštol Petr napsal, že mají obdržet ‚neporušitelné a neposkvrněné a nevadnoucí dědictví‘, které je pro ně „vyhrazeno v nebesích“. (1. Petra 1:3, 4) Takové dědictví je skutečně cenné.

Mluvíme-li o nebeské vládě, vzniká však otázka: Jestliže ti, kdo se narodili znovu, budou kralovat v nebi, komu budou vládnout? Tuto otázku si rozebereme v následujícím článku.

[Obrázek na straně 10]

Co řekl Pavel o přijetí za syny?