Co zajímá naše čtenáře

Stojí za každým zázračným uzdravením Bůh?

Jehova Bůh nesporně má moc léčit. Není také pochyb o tom, že tuto moc může předat svým ctitelům. Například v době apoštolů patřila schopnost zázračně uzdravovat mezi zvláštní dary svatého ducha. Apoštol Pavel napsal: „Projev ducha je každému dán k prospěšnému účelu. Jednomu je například dána prostřednictvím ducha řeč moudrosti, . . . jinému dary uzdravování tím jedním duchem, . . . jinému prorokování, . . . jinému různé jazyky.“ (1. Korinťanům 12:4–11)

V tomtéž dopise však Pavel Korinťanům také napsal, že zázračné dary Božího svatého ducha jednou skončí. Čteme zde: „Jsou-li dary prorokování, budou odstraněny; jsou-li jazyky, přestanou; je-li poznání, bude odstraněno.“ (1. Korinťanům 13:8)

Ježíš Kristus a jeho apoštolové tedy zázračné uzdravování skutečně prováděli. Dary ducha včetně schopnosti uzdravovat sloužily v době zakládání křesťanského sboru k oslavě Boha a byly znamením, že Jehova nově vzniklý sbor schvaluje a že mu žehná. Jakmile však křesťanství bylo pevně založeno, dokladem Božího schválení již neměly být zvláštní dary ducha, ale projevy neochvějné víry, naděje a lásky. (Jan 13:35; 1. Korinťanům 13:13) Zázračné uzdravování jakožto znamení Boží přízně tedy asi v roce 100 n. l. skončilo. *

Může vás však napadnout otázka: „Jak to, že i dnes se někdy objeví zprávy o zázračných uzdraveních?“ Jedny noviny kupříkladu psaly o muži, který údajně trpěl rakovinou. Měl nádory v hlavě, na ledvinách, a dokonce v kostech. Jeho budoucnost vypadala beznadějně až do dne, kdy k němu „promluvil“ Bůh. Zpráva uváděla, že o několik dnů později byly nádory pryč.

Když se s takovým příběhem setkáme, je namístě se zamyslet: Zakládá se ta zpráva na skutečnostech? Je možné to tvrzení podepřít nějakými konkrétními lékařskými doklady? A i když se zdá, že k uzdravení skutečně došlo, vyplývá z Bible, že Bůh stojí za všemi takovými případy, které vypadají jako zázračné uzdravení?

Zvláště důležitá je odpověď na poslední otázku. Ježíš své následovníky varoval: „Buďte ve střehu před falešnými proroky . . . Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu neprováděli mnoho mocných skutků [zázraků]?‘ A přece jim pak vyznám: Nikdy jsem vás neznal! Jděte ode mne, vy, kdo se dopouštíte nezákonnosti.“ (Matouš 7:15, 21–23)

Je vidět, že k takzvanému zázračnému uzdravování nemusí docházet jen z Boží moci. Nechceme-li být oklamáni lidmi, kteří tvrdí, že provádějí zázraky v Božím jménu, musíme získat přesné poznání Boha, používat Bohem danou schopnost přemýšlet a naučit se rozpoznat, kteří lidé činí jeho vůli. (Matouš 7:16–19; Jan 17:3; Římanům 12:1, 2)

[Poznámka pod čarou]