JE VAŠE dítě v pubertě? Pokud ano, jste svědky jednoho z nejzajímavějších období v jeho životě. V této době ale zároveň můžete zažít největší nápor na vaše nervy. Vystihují následující řádky i vaše pocity?

• Když byl váš syn mladší, byl k vám připoutaný jako loď ke sloupku v přístavišti. Ale teď, když je v pubertě, provazem energicky škube a nemůže se dočkat, až vypluje. A vy máte pocit, že na palubě nejste vítáni.

• Když byla vaše dcera malá, se vším se vám svěřovala. Ale teď v dospívání si založila jakýsi klub se svými kamarádkami a vám připadá, že členství v něm vám nebylo nabídnuto.

Pokud to tak vypadá i u vás doma, nemusíte okamžitě dojít k závěru, že se z vašeho dítěte stává nenapravitelný rebel. Co se tedy děje? Odpověď na tuto otázku najdeme, když budeme uvažovat o klíčové úloze dospívání v životě vašeho dítěte.

Od narození je život dítěte plný věcí, které dělá poprvé — udělá první krůčky, řekne první slůvko, poprvé jde do školy a tak dále a tak dále. Rodiče mají z každého takového milníku velkou radost. Je totiž dokladem toho, že jejich dítě roste.

A milníkem je i období dospívání, přestože jeho příchod někteří rodiče nevítají zrovna nadšeně. Jejich obavy jsou pochopitelné. Vždyť který rodič je rád, když se z jeho poslušného dítěte stává náladový puberťák? Přesto je dospívání důležitým obdobím života. Proč?

Bible říká, že časem „muž opustí svého otce a svou matku“. (1. Mojžíšova 2:24) Jedním z hlavních účelů dospívání je připravit vašeho syna nebo dceru na tento den plný smíšených pocitů. V té době by na tom vaše dítě mělo být tak, aby mohlo podobně jako apoštol Pavel říct: „Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.“ (1. Korinťanům 13:11, Ekumenický překlad)

A přesně to váš syn nebo dcera dělá během dospívání — zbavuje se dětských rysů  a učí se jednat jako zodpovědný dospělý, který se o sebe umí postarat a je dostatečně zralý na to, aby mohl odejít z domova. Jedna příručka toto období výstižně popisuje jako „jedno velké loučení“.

Když si teď ale představíte, že se jednou váš „chlapeček“ nebo „holčička“ stanou samostatnými, může to ve vás vyvolávat pochybnosti. Možná si říkáte:

• „Když můj syn není schopný uklízet si ve svém pokoji, jak to asi dopadne, až bude mít vlastní byt?“

• „Když se moje dcera nedokáže vrátit domů v určenou dobu, jak si jednou dokáže udržet práci?“

Máte-li takové obavy, nezapomeňte, že k samostatnosti nevedou nějaké dveře, kterými by vaše dítě jednoduše prošlo, ale vede k ní cesta, po které musí jít, a trvá roky, než dojde k jejímu cíli. Teď však na vlastní oči vidíte, že „se srdcem chlapce“ nebo dívky ‚je svázána pošetilost‘. (Přísloví 22:15)

Pokud ale budete své dítě správně vést, pravděpodobně vyjde z puberty jako zodpovědný mladý člověk, který bude schopný rozlišovat „mezi správným a nesprávným“. (Hebrejcům 5:14)

Jak můžete své dítě na dospělost dobře připravit? Veďte ho k tomu, aby se naučilo používat svůj rozum a bylo schopné samo se moudře rozhodovat. (Římanům 12:1, 2) Pomohou vám v tom následující biblické zásady.

Filipanům 4:5: „Ať se vaše rozumnost stane známou.“ Představte si například tuto situaci: Váš syn nebo dcera se vás zeptá, jestli se může vrátit domů později. Vy to okamžitě zamítnete. Postěžuje si: „Jednáš se mnou jako s dítětem.“ Než odpovíte něco jako „vždyť se jako dítě taky chováš“, uvažujte o tomto: Dospívající většinou vyžadují víc volnosti, než jakou dokážou zvládnout, ale rodiče zase mají sklon poskytovat jí méně, než by mohli. Co kdybyste třeba čas od času udělali nějaký ústupek? Proč byste se alespoň nepokusili podívat se na věc z jejich pohledu?

Kolosanům 3:21: „Otcové, nepopouzejte své děti, aby nepodléhaly sklíčenosti.“ Někteří rodiče se snaží mít pod kontrolou naprosto všechno, co jejich dítě dělá. Proto ho téměř doslova drží pod zámkem. Sami mu vybírají kamarády a tajně poslouchají, když telefonuje. Ale takový přístup mívá spíš opačný účinek. Pokud se dítě cítí jako ve vězení, jeho reakcí možná bude snaha se osvobodit. Pokud budete jeho přátele stále kritizovat, bude pro něj přátelství s nimi ještě lákavější. A pokud budete tajně poslouchat jeho rozhovory, povede to k tomu, že se svými kamarády bude komunikovat za vašimi zády. Čím větší kontrolu nad ním budete chtít získat, tím menší ji nakonec budete mít. A navíc, jestliže se váš dospívající syn nebo dcera nenaučí rozhodovat samostatně, zatímco ještě žije pod vaší střechou, jak to zvládne, až z domova odejde?

 Efezanům 6:4: „Nedrážděte své děti, ale dál je vychovávejte v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ Výraz „myšlenkové usměrňování“ zahrnuje víc než jen předávání informací. Znamená to působit na mravní cítění dítěte tak, aby to ovlivnilo jeho jednání. A to je zvlášť důležité v období dospívání. Jeden otec říká: „Čím starší děti jsou, tím víc je zapotřebí přístup k nim upravovat a vést je k přemýšlení.“ (2. Timoteovi 3:14)

Galaťanům 6:7: „Cokoli člověk rozsévá, to také sklidí.“ Malé dítě můžete vychovávat pomocí trestů, například ho můžete poslat do jeho pokoje nebo mu zakázat jeho oblíbenou činnost. Ale dospívajícím je lepší pomáhat, aby přemýšleli o následcích svého jednání. (Přísloví 6:27)

Jako rodiče si pravděpodobně přejete, aby dospívání vašeho dítěte bylo jako vzletová dráha, kde nabere rychlost a elegantně se vznese směrem k dospělosti. Takový rozjezd však jen zřídka proběhne hladce. Přesto máte v době, kdy vaše dítě dospívá, úžasnou příležitost vychovat ho „podle cesty, která je pro něho“. (Přísloví 22:6) Biblické zásady jsou vynikajícím základem, na kterém můžete vybudovat šťastnou rodinu.