Milovali Boží Slovo

DŮLEŽITÁ poselství bývají často přeložena do mnoha jazyků, aby se zajistilo, že jim porozumí co největší počet lidí. Takové důležité poselství se nachází v Božím Slově, Bibli. Tato kniha sice vznikla už před dlouhou dobou, ale to, co obsahuje, bylo „napsáno pro naše poučení“ a poskytuje nám útěchu a naději do budoucnosti. (Římanům 15:4)

Je tedy logické, že Bible, v níž se nachází to nejdůležitější poselství, jaké kdy bylo napsáno, bude dostupná v mnoha jazycích. V průběhu dějin lidé vyvíjeli velké úsilí přeložit Bibli, někdy i navzdory závažnému onemocnění, vládnímu zákazu, nebo dokonce pod hrozbou smrti. Co je k tomu vedlo? Boží Slovo totiž milovali. Nahlédněme krátce do pozoruhodné historie překládání Bible.

„Pro Angličany je Kristův zákon nejsrozumitelnější v angličtině“

Když se kolem roku 1330 narodil Jan Viklef, církevní bohoslužby v Anglii probíhaly v latině. Prostí lidé však v každodenním životě používali angličtinu. Anglicky mluvili s druhými, a dokonce se v tomto jazyce i modlili k Bohu.

Viklef byl katolický kněz a latinsky mluvil plynně. Přesto měl pocit, že používat latinu při vyučování Písma není správné, protože ji považoval za elitářský jazyk. Napsal: „Poznání Božího zákona by se mělo předávat v jazyce, který je pro posluchače nejsnadněji pochopitelný. Jde totiž o slovo Boha.“ Viklef a jeho spolupracovníci proto  vytvořili tým s cílem, že přeloží Bibli do angličtiny. Trvalo jim to asi 20 let.

Překládání nebylo katolickou církví přijato příznivě. Kniha The Mysteries of the Vatican (Vatikánská tajemství) vysvětluje, proč se proti tomu církev stavěla: „Laikové tak dostali možnost porovnat jednoduchost prvotního křesťanství se současným katolictvím . . . Obrovský rozdíl mezi učením zakladatele křesťanství a jednáním jeho samozvaného zástupce [papeže] byl poprvé jasně patrný.“

Papež Řehoř XI. vydal pět ediktů proti Viklefovi. Ten se však nedal zastrašit. Odpověděl: „Pro Angličany je Kristův zákon nejsrozumitelnější v angličtině. Mojžíš slyšel Boží zákon ve svém vlastním jazyce, a stejně tak Kristovi apoštolové.“ Kolem roku 1382, krátce před svou smrtí, Viklef se svými spolupracovníky vydal první anglický překlad celé Bible. Asi o deset let později jeden z jeho spolupracovníků publikoval tento překlad v revidované a čtivější verzi.

V té době nebyl ještě vynalezen knihtisk, a tak bylo nutné překlad pracně opisovat, přičemž zhotovení jednoho rukopisu mohlo trvat až deset měsíců. Nicméně představa, že překlad Bible se rozšíří mezi lidi, byla pro církev natolik děsivá, že arcibiskup pohrozil exkomunikací každému, kdo tento překlad bude číst. Více než 40 let po Viklefově smrti kněží na nařízení papežské rady vykopali jeho tělo, kosti spálili a popel hodili do řeky Swift. Přesto se ale lidé, kteří upřímně hledali pravdu, snažili Viklefovu Bibli získat. Profesor William M. Blackburn uvádí: „Vzniklo bezpočet opisů Viklefovy Bible, kolovaly mezi lidmi a byly předávány dalším generacím.“

Bible pro chlapce za pluhem

O dvě století později byla angličtina Viklefovy doby již zastaralá. Jednoho mladého kazatele v blízkosti Bristolu trápilo, že Bibli rozumí tak málo lidí. Při jedné příležitosti tento kazatel, který se jmenoval William Tyndale, zaslechl výrok jistého vzdělaného muže, že je lepší být bez Božího zákona než bez zákona papežova. Tyndale na to reagoval slovy, že nechá-li ho Bůh naživu, za nemnoho let dokáže, aby dokonce i chlapec za pluhem znal Písmo lépe než tento vzdělaný muž.

Viklef svůj překlad založil na latinské Vulgátě a ručně jej opisoval. Tyndale, který z Anglie odjel do Německa, začal v roce 1524 překládat Písmo přímo z původní hebrejštiny a řečtiny. Pak překlad nechal v jedné tiskárně v Kolíně nad Rýnem vytisknout. Tyndalovi nepřátelé se o tom záhy dozvěděli a přesvědčili městskou radu v Kolíně, aby nařídila všechny výtisky zabavit.

Tyndale utekl do německého města Worms, kde pokračoval v práci. Zanedlouho  byly výtisky jeho překladu Řeckých písem tajně dopraveny lodí do Anglie. Během šesti měsíců se jich prodalo tolik, že bylo svoláno mimořádné zasedání biskupů a bylo nařízeno tyto Bible spálit.

Londýnský biskup chtěl zabránit tomu, aby lidé četli Bibli a šířilo se Tyndalovo údajné kacířství. Proto pověřil sira Thomase Mora, aby na Tyndalovy spisy zaútočil. Mora zvláště dráždilo to, že Tyndale používal slovo „sbor“ místo „církev“ a „starší“ místo „kněz“. Zpochybňovalo to autoritu papeže a také oprávněnost rozlišování křesťanů na duchovní a laiky. Thomas More odsoudil rovněž to, že Tyndale překládal řecké slovo a·gaʹpe jako „láska“, a ne „dobročinnost“. „I tato myšlenka byla pro církev nebezpečná,“ říká kniha If God Spare My Life (Nechá-li mne Bůh naživu), „protože takové zjevné snižování významu dobročinnosti mohlo omezit její příjmy v podobě lukrativních darů, odpustků a odkázaného majetku, o kterých bylo věřícím vštěpováno, že jim otevřou cestu do nebe.“

Thomas More prosazoval upalování „heretiků“, což vedlo k tomu, že Tyndale byl v říjnu 1536 uškrcen a následně upálen. Sám Thomas More později ztratil královu přízeň a byl popraven stětím. V roce 1935 byl však římskokatolickou církví kanonizován a v roce 2000 ho papež Jan Pavel II. prohlásil za patrona politiků.

Tyndalovi se takového uznání od církve nedostalo. Nicméně jeho přítel Miles Coverdale ještě před Tyndalovou smrtí spojil jednotlivé části jeho překladu v jeden celek. Vznikla úplná Bible — první anglický překlad z původních jazyků. Každý chlapec za pluhem nyní mohl číst Boží Slovo. A co překlady Bible do jiných jazyků?

„Prakticky neuskutečnitelný projekt“

Britský misionář Robert Morrison odjel v roce 1807 i přes námitky své rodiny a přátel do Číny, protože velmi toužil, aby byla v čínštině vydána úplná Bible. Přeložit ji do tohoto jazyka však rozhodně nebylo lehké. Charles Grant, tehdejší ředitel Východoindické společnosti, prohlásil: „Byl to prakticky neuskutečnitelný projekt.“

Morrison po příjezdu zjistil, že učit cizince čínštinu mají Čínané zakázáno pod trestem smrti. Chtěl ochránit sebe a ty, kteří souhlasili, že ho tento jazyk naučí, a proto po určitou dobu vůbec nevycházel z domu. Jedna zpráva říká, že Morrison „po dvou letech studia mluvil mandarínskou čínštinou a přinejmenším jedním dialektem,  a kromě toho byl schopen [v tomto jazyce] číst a psát“. Mezitím císař vydal výnos, kterým pod trestem smrti zakázal tisk křesťanských knih. Navzdory této hrozbě Morrison dokončil 25. listopadu 1819 překlad celé Bible.

Do roku 1836 bylo vytištěno v čínštině 2 000 úplných Biblí, 10 000 výtisků Řeckých písem a 31 000 jednotlivých částí Písma. Láska k Božímu Slovu způsobila, že to, co se zdálo ‚prakticky neuskutečnitelným projektem‘, se stalo skutečností.

Bible v polštáři

Dva týdny po sňatku v únoru 1812 se americký misionář Adoniram Judson a jeho manželka Ann vydali na dlouhou cestu a nakonec se roku 1813 usadili v Barmě. * Okamžitě se začali učit barmštinu, jeden z nejobtížnějších jazyků na světě. Po několika letech studia Judson napsal: „Učíme se jazyk, kterým mluví lidé na opačné straně zeměkoule, jejichž způsob myšlení je odlišný od našeho, . . . nemáme žádný slovník ani tlumočníka.“

Jazykové problémy však Judsona nezastavily. Překlad Křesťanských řeckých písem do barmštiny dokončil v červnu 1823. Barma později vstoupila do války. Judson byl kvůli podezření z vyzvědačství uvržen do vězení, spoután třemi páry železných okovů a přivázán k dlouhé kládě, aby se nemohl pohybovat. V knize o Judsonově životě, kterou v roce 1853 napsal Francis Wayland, se říká: „Jednou z prvních věcí, o kterou se pan Judson zajímal, jakmile byla možnost, aby ho paní Judsonová navštívila a mluvila s ním anglicky, byl rukopis překladu Nového zákona.“ Z obavy, že by vlhkost a plíseň mohly rukopis zakopaný pod domem zničit, Ann jej zašila do polštáře a přinesla manželovi do vězení. Navzdory obtížným podmínkám se rukopis zachoval.

Po řadě měsíců byl Judson z vězení propuštěn. Jeho radost však netrvala dlouho. O něco později v témže roce Ann onemocněla nebezpečnou horečkou a po několika týdnech zemřela. Za pouhých šest měsíců nato podlehla nevyléčitelné nemoci i jeho sotva dvouletá dcera Maria. Judson byl zlomen žalem, ale přesto v práci pokračoval. V roce 1835 dokončil překlad celé Bible.

Milujete Boží Slovo i vy?

Láska k Božímu Slovu, kterou projevili tito překladatelé, není nic nového. Jeden žalmista ve starověkém Izraeli Jehovovi Bohu zpíval: „Jak já miluji tvůj zákon! Po celý den se jím zabývám.“ (Žalm 119:97) Bible není jen působivé literární dílo. Obsahuje důležité poselství. Projevujete lásku k Božímu Slovu tím, že jej pravidelně čtete? Můžete si být jisti, že pokud to děláte a snažíte se uplatňovat to, co jste poznali, budete šťastní. (Jakub 1:25)

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 8]

„Pro Angličany je Kristův zákon nejsrozumitelnější v angličtině.“ JAN VIKLEF

[Obrázky na straně 9]

William Tyndale a stránka z jeho překladu Bible

[Podpisek]

Tyndale: kniha The Evolution of the English Bible

[Obrázky na straně 10]

Robert Morrison a jeho překlad Bible do čínštiny

[Pospisky]

Uloženo v asijském oddělení Library of Congress

Robert Morrison, rytina: W. Holl, The National Portrait Gallery Volume IV, vydáno asi 1820 (litografie), George Chinnery (1774–1852) (after)/Private Collection/Ken Welsh/The Bridgeman Art Library International

[Obrázky na straně 11]

Adoniram Judson a jeho překlad Bible do barmštiny

[Podpisek]

Judson: rytina: John C. Buttre/Dictionary of American Portraits/Dover

[Podpisky obrázku na straně 8]

Viklef: kniha The History of Protestantism (Vol. I); Bible: s laskavým svolením American Bible Society Library, New York