Přejít k článku

Přejít na obsah

Vedou všechna náboženství ke stejnému Bohu?

Vedou všechna náboženství ke stejnému Bohu?

Vedou všechna náboženství ke stejnému Bohu?

„Mám svou víru a nehodlám ji měnit. Vždyť je to přece jedno, k jakému náboženství člověk patří, protože všechna vedou ke stejnému Bohu.“

SETKALI jste už někdy s takovým názorem? Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že všechna náboženství pomáhají člověku poznat Boha a porozumět smyslu života. Rozšířený je také názor, že na každé víře je něco dobrého a něco špatného a že žádná nemá monopol na pravdu ani se nemůže prezentovat jako jediná správná cesta k Bohu.

V dnešní takzvaně tolerantní, pluralistické společnosti je tento postoj velmi populární. Lidé, kteří ho nezastávají, bývají dokonce pokládáni za úzkoprsé až fanatické. Jak se na to díváte vy? Myslíte si, že všechna náboženství vlastně vedou ke stejnému Bohu? A záleží vůbec na tom, jakého je člověk vyznání?

Existují skutečné rozdíly?

Podle jedné encyklopedie je dnes asi 9 900 různých náboženství, přičemž některá jsou rozšířena po celém světě a mají miliony příslušníků. Podle odhadů asi 70 procent všech lidí patří k některému z pěti hlavních náboženství — k buddhismu, hinduismu, islámu, judaismu nebo křesťanství. Pokud všechna náboženství vedou ke stejnému Bohu, potom i těchto pět by mělo mít mnoho společných nauk, mělo by podobně vykreslovat Boha a vysvětlovat jeho záměr. Co ale ukazují skutečnosti?

Římskokatolický teolog Hans Küng říká, že hlavní náboženství se shodují v některých základních principech týkajících se mezilidských vztahů. Většina vyznání například odmítá vraždu, lež, krádež, incest a učí úctě k rodičům a lásce k dětem. V jiných oblastech, a především v tom, jak popisují Boha, se však hlavní náboženství od sebe zásadně liší.

Například hinduisté uctívají množství bohů, zatímco buddhisté nejsou přesvědčeni, že Bůh je osoba. Islám učí, že existuje jediný Bůh. Tuto nauku zastávají také církve, které se hlásí ke křesťanství. Většina z nich ale zároveň tvrdí, že Bůh je trojjediný. Úplná nauková shoda však mezi křesťanskými církvemi není. Katolíci uctívají Ježíšovu matku Marii, ale protestanté nikoli. Antikoncepce je obecně zapovězena katolíkům, ale ne většině protestantů. A v pohledu na homosexualitu se protestanté nedokážou sjednotit ani mezi sebou.

Je logické předpokládat, že náboženství, která mají tak odlišné nauky, uctívají téhož Boha? Těžko. Naopak, do otázky, kdo je Bůh a co od svých ctitelů vyžaduje, spíše vnášejí zmatek.

Sjednocují, nebo rozdělují?

Jestliže všechna náboženství vedou ke stejnému Bohu, můžeme oprávněně očekávat, že svým vlivem budou přispívat ke sjednocení lidstva. Ukazují fakta, že to tak opravdu je? Z historie vyplývá, že namísto ke sjednocení vedlo náboženství spíše k rozdělení lidí a k bojům. Podívejme se na několik příkladů.

Křesťanstvo, neboli národy patřící ke křesťanskému světu, vedlo od 11. do 13. století křižácké války proti islámským mocnostem. V 17. století se v Evropě odehrávala třicetiletá válka, ve které katolíci bojovali s protestanty. V roce 1947, krátce po vyhlášení nezávislosti indického subkontinentu na Velké Británii, vypukly boje mezi hinduisty a muslimy. Po mnoho let probíhal konflikt v Severním Irsku mezi katolíky a protestanty. Na Blízkém východě se ještě stále nepodařilo vyřešit spory mezi židy a muslimy. Tomuto výčtu ale vévodí druhá světová válka, do které se zapojili příslušníci všech pěti hlavních náboženství, přičemž někdy proti sobě bojovali i lidé stejného vyznání.

Závěr naší úvahy je zřejmý. Světová náboženství nepřinesla pokoj a jednotu ani nedovedla lidi k jednomu Bohu. Naopak lidstvo rozdělila a nabídla matoucí informace o tom, kdo Bůh je a jak ho uctívat. Každý, kdo se chce přiblížit k Bohu, si proto musí pečlivě zvolit cestu, po které se vydá. Právě k tomu nás vybízí Bible — jedna z nejstarších náboženských knih, které lidstvo má.

Vyvolte si, komu budete sloužit

Bible jasně ukazuje, že máme-li najít způsob, jak se přiblížit pravému Bohu, musíme to pečlivě promyslet a udělat uvážlivou volbu. Jozue, služebník Jehovy Boha, řekl starověkému izraelskému národu: „Vyvolte si dnes, komu budete sloužit, zda bohům, jimž sloužili vaši praotcové, kteří byli na druhé straně Řeky, nebo bohům Amorejců, v jejichž zemi bydlíte. Ale pokud jde o mne a mou domácnost, my budeme sloužit Jehovovi.“ K podobnému rozhodnutí vybízel lid o mnoho let později také prorok Elijáš: „Jak dlouho budete kulhat mezi dvěma různými názory? Jestliže je pravým Bohem Jehova, následujte jeho; ale jestliže Baal [kananejský bůh], následujte jeho.“ (Jozue 24:15, 16; 1. Královská 18:21)

Tyto i další biblické verše důrazně poukazují na to, že lidé, kteří chtěli sloužit pravému Bohu, museli udělat vědomé rozhodnutí. Platí to až dodnes. Chceme-li uctívat pravého Boha a sloužit mu, musíme si správně zvolit. Co nám ale pomůže udělat správné rozhodnutí v otázkách, které souvisejí s uctíváním Boha? Podle čeho je možné rozpoznat pravé Boží ctitele?

Pravé Boží ctitele je možné rozpoznat podle jejich ovoce

Když Ježíš mluvil o pravých a falešných ctitelích Boha, řekl svým následovníkům: „Sbírají snad lidé někdy hrozny z trní nebo fíky z bodláčí? Podobně každý dobrý strom nese znamenité ovoce, ale každý prohnilý strom nese bezcenné ovoce; dobrý strom nemůže nést bezcenné ovoce ani prohnilý strom nemůže nést znamenité ovoce. . . . Skutečně tedy poznáte ty lidi podle jejich ovoce.“ Pravé Boží ctitele tedy bude možné rozpoznat podle ovoce neboli skutků. O jaké ovoce se jedná? (Matouš 7:16–20)

Praví Boží ctitelé jsou především sjednoceni láskou. Svým učedníkům Ježíš vysvětlil: „Dávám vám nové přikázání, abyste milovali jeden druhého; právě jako jsem si já zamiloval vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ Láska mezi pravými následovníky Krista musí být natolik výjimečná, že je zřetelně označí jako pravé Boží ctitele. (Jan 13:34, 35)

Je proto nemyslitelné, aby praví křesťané proti sobě válčili. Dá se to říct o členech církví? Jedinou náboženskou skupinou, která ve druhé světové válce za všech okolností rozhodně odmítala jakýmkoli způsobem podporovat válečné úsilí, byli svědkové Jehovovi. Doktor Hanns Lilje, bývalý biskup protestantské církve v Hannoveru, se o svědcích vyjádřil: „Plným právem se mohou označovat za jedinou velkou skupinu odpíračů z důvodu svědomí v době Třetí říše.“ V průběhu tohoto konfliktu se svědkové v mnoha zemích rozhodli raději čelit těžkostem, než aby nějak podpořili válku.

Jaké další ovoce považoval Ježíš za charakteristické pro své následovníky? Modlitbu, kterou známe jako Otčenáš, Ježíš začal slovy: „Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno. Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ Na prvním místě Ježíš uvedl posvěcení Božího osobního jména Jehova. Vyjádřil přání, aby se prostřednictvím Božího Království uskutečnila na zemi Jehovova vůle. Které náboženství je známé tím, že po celém světě oznamuje jméno Jehova a mluví o Božím Království jako o jediné naději lidstva na pokojný svět? Svědkové Jehovovi kážou dobrou zprávu ve 236 státech a územích a rozšiřují biblickou literaturu ve více než 470 jazycích. (Matouš 6:9, 10)

Svědkové Jehovovi se navíc řídí Ježíšovým příkladem v tom, že se nezaplétají do politických a sociálních sporů. „Nejsou částí světa, stejně jako já nejsem částí světa,“ řekl Ježíš o svých učednících. Svědkové také považují celou Bibli za Boží slovo a jsou přesvědčeni, že „celé Písmo je inspirováno Bohem a je prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí, k ukázňování ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl zcela způsobilý, úplně vyzbrojený pro každé dobré dílo“. (Jan 17:14, 17; 2. Timoteovi 3:16, 17)

Pravé náboženství se odlišuje

Toto ovoce — obětavá láska, touha posvětit Boží jméno Jehova, oznamování Božího Království, oddělenost od světa a víra v Bibli — tvoří charakteristické rysy pravých Božích ctitelů. Zároveň je odlišuje od jiných náboženství. Jedna žena, která několikrát mluvila se svědky Jehovovými, došla k závěru: „Znám mnoho náboženství a všechna se navzájem podobají. Vy jediní se úplně odlišujete.“

Je zjevné, že náboženství nevedou ke stejnému Bohu. Jedna náboženská skupina se však od ostatních liší. Jedná se o svědky Jehovovy, kterých je nyní na světě více než sedm milionů. Tím, že se zastávají Božího Slova, Bible, a drží se jeho učení, dosáhli toho, co ještě žádná jiná skupina nebo organizace nedokázala — sjednotit lidi, kteří se liší národností, jazykem, etnickým původem a rasou, k uctívání jediného pravého Boha Jehovy. Rádi vám pomohou poznat pravého Boha a zjistit, co od vás vyžaduje. Zažijete pokoj a jistotu, které přináší uctívání Boha v souladu s jeho vůlí. Není to snad hodnotný cíl?

[Obrázek na straně 14]

Pravoslavný kněz na Ukrajině žehná novým vojákům, 2004

[Podpisek]

GENIA SAVILOV/AFP/Getty Images

[Obrázek na straně 15]

Svědkové Jehovovi pomáhají lidem po celém světě poznat Boha a dozvědět se o jeho Království

[Podpisky obrázku na straně 12]

Strana 12: buddhistka: © Yan Liao/Alamy; hinduistický svatý muž: © imagebroker/Alamy; strana 13: muž čtoucí Korán, Mohamed Amin/Camerapix; žid: Todd Bolen/Bible Places.com