Přejít k článku

Přejít na obsah

Schvaluje Bůh polygamii?

Schvaluje Bůh polygamii?

Co zajímá naše čtenáře

Schvaluje Bůh polygamii?

Neschvaluje, protože normou, kterou Bůh stanovil v Edenu při uzavření prvního manželství, byla monogamie. Ježíš Kristus později řekl, že tato norma platí i pro jeho následovníky. (1. Mojžíšova 2:18–24; Matouš 19:4–6)

Neměli snad Abraham, Jákob, David a Šalomoun, kteří žili v předkřesťanské době, více manželek? Ano. V jakém světle ale Bible vykresluje toto uspořádání? Ukazuje, že v rodině Abrahama a Jákoba kvůli tomu vznikaly třenice a spory. (1. Mojžíšova 16:1–4; 29:18–30:24) Boží Zákon později obsahoval tento pokyn pro krále: „Neměl [by si] množit počet manželek, aby jeho srdce neodbočilo.“ (5. Mojžíšova 17:15, 17) Šalomoun toto nařízení nerespektoval a nakonec měl 700 manželek. Je smutné, že kvůli špatnému vlivu těchto mnoha žen se jeho srdce od Jehovy skutečně odvrátilo. (1. Královská 11:1–4) Je tedy jasné, že Bible vykresluje polygamii v negativním světle.

Někdo si možná říká, proč se Bůh rozhodl polygamii u svého lidu tak dlouho tolerovat. Uvažujme o následujícím příkladu: Rozhodli jste se někdy ponechat si dočasně nějaký nevyhovující kus nábytku, protože by bylo nepraktické nebo nevhodné vyměnit ho hned? Boží cesty a myšlenky jsou pochopitelně vyšší než naše. (Izajáš 55:8, 9) Přesto si i my můžeme všimnout několika důvodů, proč bylo praktické, že Bůh nějaký čas polygamii toleroval.

Vzpomeňte si, že v Edenu Jehova Bůh slíbil „semeno“, které nakonec zničí Satana. Abrahamovi bylo později řečeno, že se z něj stane velký národ a že předpověděné Semeno vyjde z jeho rodové linie. (1. Mojžíšova 3:15; 22:18) Satan však byl rozhodnutý příchodu Semene zabránit. Jeho cílem bylo zničit starověký izraelský národ. Často Izraelity sváděl ke hříchu, aby ztratili Boží přízeň a ochranu.

Jehova pomáhal svému národu tím, že opakovaně posílal proroky, aby lid varovali, když se odvracel od jeho spravedlivých norem. Jehova však věděl dopředu, že Izraelité často nebudou poslouchat ani nejzákladnější příkazy, jako například ten, který se týkal modlářství. (2. Mojžíšova 32:9) Jestliže národu dělalo problém poslechnout takový základní příkaz, jak by se mu dařilo respektovat zákaz polygamie? Bůh dokonale chápe lidskou povahu, a proto viděl, že ještě není čas tento zvyk zakázat — zvyk, který byl v té době již dávno zavedený. Kdyby to Jehova udělal, Satan by získal snadný prostředek, jak Izrael svádět ke hříchu.

Fakt, že Bůh dočasně toleroval polygamii, přinášel i další výhody. Díky tomu se národ rychle rozrostl. To, že národ byl početný, pomohlo zajistit jeho přežití až do doby Mesiáše. Polygamie také mohla být do určité míry ochranou pro některé ženy, protože jim v nebezpečných dobách zajišťovala domov.

Mějte však na paměti, že Jehova polygamii nezavedl. Po nějakou dobu ji sice toleroval, ale zároveň stanovil přísná pravidla, která měla zabránit jejímu zneužívání. (2. Mojžíšova 21:10, 11; 5. Mojžíšova 21:15–17) Když se Jehova rozhodl, že svým ctitelům už nedovolí v tomto zvyku pokračovat, použil svého vlastního Syna, aby obnovil normu pro manželství, která byla dána v Edenu. Ježíš proto svým následovníkům polygamii zakázal. (Marek 10:8) Tím se ještě jasněji ukázala tato pravda: Mojžíšův Zákon byl ve své době dobrý, ale „Kristův zákon“ je ještě lepší. (Galaťanům 6:2)