Největší jezero Střední Ameriky a jeho poklady

NIKARAGUA je sice jen malá země, ale na jejím území se rozkládá největší jezero střední Ameriky — Lago de Nicaragua. Jedná se zřejmě o jediné sladkovodní jezero na světě, ve kterém žijí mořské druhy ryb, například žraloci, mečouni a tarponi. Vědci předpokládají, že jezero bylo původně tichomořským zálivem, který byl vulkanickou činností oddělen od oceánu. Voda postupně ztrácela slanost a ryby se novému prostředí přizpůsobily.

Jezero má délku přibližně 160 kilometrů, v nejširším místě má asi 70 kilometrů a leží něco přes 30 metrů nad hladinou moře. Je v něm kolem 400 ostrovů, z nichž zhruba 300 se nachází u poloostrova Asese, který je nedaleko města Granada na severním konci jezera. Říká se jim Granadské ostrůvky.

Téměř uprostřed jezera leží největší ostrov Ometepe. Je asi 25 kilometrů dlouhý a 13 kilometrů široký a tvoří ho dva vulkány spojené úzkou šíjí. Vyšší z nich je dosud činná sopka Concepción v severní části ostrova. Její dokonale symetrický kužel se tyčí do výšky 1 610 metrů. Druhý vulkán — 1 394 metrů vysoká Madera — aktivní není. Úbočí Madery je hustě porostlé vegetací a uvnitř kráteru se skrývá mlhou zahalené jezírko.

Jezero Nikaragua je pro turisty velkým lákadlem. Chtějí vidět krásy místní tropické přírody a četné pozůstatky starověkých civilizací. Jsou tu však ještě další poklady.

Vesnice na vodě

Granadské ostrůvky oplývají bohatstvím tropických rostlin i živočichů. Většinu těchto ostrůvků sopečného původu pokrývá džungle s množstvím exotických květin a na jejich březích žijí krásní vodní ptáci, například různé druhy volavek, orlovci, anhingy a kormoráni. Na okraji džungle byste mohli vidět hnízda vlhovce aztéckého, velkého ptáka kaštanové barvy. Hnízda jsou zavěšena na větvích vysokých stromů, a když se houpají v lehkém vánku od jezera, vypadá to, že každou chvíli spadnou.

Některé z ostrůvků jsou obydlené. Stojí na nich domy místních rybářů, ale i vily, ve kterých tráví dovolenou bohatí lidé. Našli  byste zde také školy, restaurace, bary, a dokonce hřbitov. Tato skupina ostrovů je v podstatě vesnicí na vodě.

Každé ráno brázdí vody jezera modrobílá loď. Zastavuje u jednotlivých ostrůvků a sváží děti do školy. Kromě toho od jednoho ostrova k druhému jezdí plovoucí obchod — kanoe s nákladem ovoce a zeleniny. Mezi každodenní výjevy patří ženy peroucí prádlo v jezeře a také muži, kteří loví ryby pomocí sítí.

Ani svědkové Jehovovi zde nezahálejí. Objíždějí na lodi místní lidi a předávají jim dobrou zprávu o Božím Království. (Matouš 24:14) Před nějakou dobou svědkové řešili náročnou otázku: Kde by v tomto netypickém prostředí bylo možné se scházet ke studiu Božího Slova, Bible? Aby mohli dostát biblické vybídce, že se křesťané mají shromažďovat, přišli na skvělé řešení — postavit plovoucí sál Království, první v Nikaragui. (Hebrejcům 10:25)

Plovoucí sál Království

V listopadu 2005 se na Granadské ostrůvky přistěhoval manželský pár svědků Jehovových, aby se zde intenzivně věnovali evangelizační činnosti. O několik měsíců později zvali místní lidi na každoroční Slavnost na památku Kristovy smrti a byli příjemně překvapeni, že na ní bylo 76 přítomných. Utvrdilo je to v myšlence, že bude zapotřebí začít v této oblasti pravidelně pořádat křesťanská shromáždění. Nedařilo se jim však najít k tomu vhodné místo, a tak je napadlo postavit plovoucí sál Království, který by se dal vždy přemístit tam, kde to bude potřeba.

Tito podnikaví manželé sice nikdy předtím nenavrhovali ani nestavěli žádné plavidlo, ale přesto se do realizace svého plánu pustili. Spolu se šesti dalšími na něm pracovali celý měsíc. Sál Království měl mít podobu prámu. Základem měla být konstrukce svařená z ocelových trubek, která držela pohromadě dvanáct 150litrových barelů naplněných stlačeným vzduchem, jež plavidlo nadnášely. Na podlahu se rozhodli dát překližku a jako střechu využít nepromokavou plachtu. Každý večer se všichni o úspěch projektu modlili, protože si nebyli  jisti, zda se jejich dílo udrží na hladině. A podařilo se to!

První veřejné shromáždění se v novém sále Království konalo 10. června 2006. Další den bratři sál přetáhli na druhou stranu souostroví, aby se shromáždění mohlo konat i tam. Na těchto dvou shromážděních se sešlo celkem 48 lidí, přestože někteří museli jít více než půl hodiny džunglí. Všichni měli velkou radost, že nyní mají vlastní místo, kde se mohou scházet k uctívání Boha.

Shromáždění v tomto sále Království mají unikátní charakter. Slova řečníka se mísí se šploucháním vody o kameny na břehu a občas také s křikem opic v dálce. Netrvalo dlouho a sál se stal součástí místního koloritu. Když ostrované viděli, jak je vlečen na jiné místo, mávali na pozdrav. Každý týden se v tomto plovoucím sále Království schází dvacet lidí, aby se potěšili z křesťanského společenství a vyslechli si biblické vyučování. Sál se stal skutečným pokladem.

Ostrov Ometepe

Asi 50 kilometrů na jih od Granady leží ostrov Ometepe. Díky své přírodní kráse a úrodné půdě je obýván už velmi dlouhou dobu. Právě zde byly nalezeny nejranější doklady zemědělské činnosti v Nikaragui. Dnes na Ometepe žije zhruba 42 000 lidí. Věnují se lovu ryb a pěstování kukuřice, banánů, kávy a dalších plodin. Také tento ostrov oplývá množstvím divoce žijících zvířat. Vyskytují se tu hejna vřískajících papoušků, mezi stromy poletují bílomodré sojky středoamerické a žijí zde malpy kapucínské, opice oblíbené mnoha lidmi.

Všichni obyvatelé Ometepe mají užitek z vynikající duchovní péče zvěstovatelů dobré zprávy o Božím Království. Počet svědků na Ometepe se z osmi zvěstovatelů pokřtěných v roce 1966 rozrostl na 183 a scházejí se ve čtyřech vzkvétajících sborech. Každý sbor má svůj výhodně umístěný sál Království. Dnes zde na jednoho svědka připadá 230 lidí.

Svědkové Jehovovi na Ometepe zažili během let různé obtíže. Například v roce 1980 jejich nepřátelé vypálili sál Království v Méridě. O čtyři roky později tam už stál další sál, který se používal až do roku 2003, kdy byl k radosti šedesáti členů místního sboru postaven nový.

Ve městě Moyogalpa je sál Království uzpůsoben tak, aby se zde mohla podle potřeby konat i větší shromáždění. Vzadu za sálem stojí druhé pódium, které je kryto protaženou částí střechy. Před ním jsou v řadách za sebou sedadla zastíněná plátěnou střechou. Na sjezdech se zde pravidelně scházejí místní svědkové a také jejich přátelé z této oblasti. Noví učedníci Ježíše Krista pak při těchto shromážděních mohou být pokřtěni v jezeře Nikaragua. (Matouš 28:19)

Podaří se poklady zachovat?

Vždy se zdálo — zřejmě kvůli tomu, jak je jezero Nikaragua rozlehlé —, že nemůže být ničím ohroženo. Dnes ale potřebuje ochranu. Vodu znečišťují látky, které se používají v průmyslové výrobě a zemědělství. Určité nebezpečí představují také usazeniny pocházející z odlesněných míst.

Čas ukáže, zda se místním obyvatelům a vládě podaří situaci zlepšit. Každopádně Stvořitel se postará, aby všechny poklady naší planety, včetně třpytivých jezer, úchvatných ostrovů a bohatství divočiny zůstaly zachovány jako dědictví pro poslušné lidstvo. „Spravedliví budou vlastnit zemi,“ říká Bible, „a budou na ní přebývat navždy.“ (Žalm 37:29)

[Obrázek na straně 26]

Plovoucí sál Království, ve kterém se pořádají křesťanská shromáždění