Co možná nevíte . . .

Po které silnici apoštol Pavel poprvé cestoval do Říma?

▪ Ve Skutcích 28:13–16 je napsáno, že loď, na které Pavel přicestoval do Itálie, ho dovezla do Puteoli. Tento přístav v Neapolském zálivu se dnes nazývá Pozzuoli. Odtud Pavel pokračoval v cestě po nejvýznamnější římské silnici Via Appia.

Tato silnice byla pojmenována po římském státníkovi Appiu Claudiu Caecovi, který v roce 312 př. n. l. začal s její stavbou. Byla 5 až 6 metrů široká, vydlážděná velkými lávovými kameny a končila 583 kilometrů jihovýchodně od Říma. Spojovala hlavní město s přístavem Brundisium (nyní Brindisi), který byl branou na východ. U silnice byly zastávky, vzdálené od sebe asi 25 kilometrů, na kterých mohl pocestný doplnit zásoby, přespat nebo vyměnit koně či povoz.

Pavel šel pravděpodobně pěšky. Po Via Appia urazil 212 kilometrů. Tento úsek silnice vedl přes Pontinské bažiny, což podle jednoho římského básníka, který tudy také cestoval, bylo zapáchající místo, kde se to hemžilo komáry. Na sever od těchto bažin bylo Appiovo tržiště, odkud do Říma zbývalo asi 60 kilometrů. Zhruba o 10 kilometrů blíž k městu byla další zastávka, Tři krčmy. Na obou zastávkách čekali na Pavla křesťané, kteří mu z Říma vyšli naproti. „Jakmile je Pavel zahlédl, poděkoval Bohu a sebral odvahu.“ (Skutky 28:15)

O jaké psací tabulce je zmínka v Lukášovi 1:63?

▪ V Lukášově evangeliu čteme, že přátelé se ptali Zecharjáše, jaké jméno má být dáno jeho novorozenému synovi. Zecharjáš „požádal o tabulku a napsal: ‚Jeho jméno je Jan.‘“ (Lukáš 1:63) Řeckým výrazem, který je zde přeložen jako ‚tabulka‘, se podle jednoho výkladového díla označovala „malá, obvykle dřevěná psací tabulka pokrytá voskem“. Z destiček, které se přikládaly k sobě a svazovaly, byla vydlabána tenká vrstva dřeva a nahrazena hladkou vrstvou včelího vosku. Na tento povrch si člověk mohl pomocí rydla dělat zápisky. Záznam pak mohl smazat a tabulku s vyhlazeným povrchem použít znovu.

V knize Reading and Writing in the Time of Jesus je řečeno: „O hojném používání tabulek svědčí fresky z Pompejí, sochařská díla z různých částí Římské říše a konkrétní exempláře, které byly nalezeny na mnoha místech od Egypta až po Hadriánův val [v severní Británii].“ Takové tabulky možná mívali po ruce například obchodníci, vládní úředníci a zřejmě i někteří křesťané v prvním století.

[Obrázek na straně 11]

Via Appia

[Obrázek na straně 11]

Vosková tabulka, na kterou psal jeden žák ve 2. století n. l.

[Podpisek]

Se svolením British Library