KONFLIKTY s partnerovými rodiči jsou oblíbeným námětem vtipů, ale v reálném životě to žádná legrace není. Reena z Indie říká: „Tchyně se nám roky pletla do manželství a já jsem si vztek často vylévala na manželovi, protože k ní jsem si to dovolit nemohla. Zdálo se, že můj muž pořád musí řešit dilema, jestli bude dobrým manželem, nebo dobrým synem.“

Proč někteří rodiče zasahují svým dětem do manželství? Jenny citovaná na začátku se zmiňuje o jednom důvodu. Říká: „Možná se těžko smiřují s tím, že se o jejich dceru nebo syna bude starat někdo tak mladý a nezkušený.“ Dilip, Reenin manžel, přidává další postřeh: „Rodiče, kteří své děti s láskou vychovali a obětovali se pro ně, můžou mít pocit, že byli odsunuti na vedlejší kolej. Taky se možná obávají, že jejich syn nebo dcera ještě nemají dostatek zkušeností na to, aby se jim manželství vydařilo.“

Upřímně řečeno, chyba ale nemusí být vždy na straně rodičů. To je vidět například ze zkušenosti Michaela a Leanne z Austrálie. Michael říká: „Leanne pochází z rodiny, která byla hodně semknutá a kde se všechno otevřeně probíralo. Když jsme pak po svatbě stáli před nějakým rozhodnutím, radila se s tátou. Uznávám, že tchán má hodně zkušeností, ale rozčilovalo mě, že šla za ním, a ne za mnou.“

 Je zřejmé, že problémy s partnerovými rodiči mohou do manželství vnést mnoho napětí. Je to tak i u vás? Jak vycházíte s rodiči svého partnera a jaký má on vztah k těm vašim? Uvažujme o dvou problémech, které mohou nastat, a o tom, jak se dají řešit.

Zdá se, že váš partner se od svých rodičů nedokázal odpoutat. „Moje žena měla pocit, že kdybychom nebydleli blízko jejích rodičů, jako dcera by selhala,“ říká Luis ze Španělska. „Když se nám ale narodil syn, byli to moji rodiče, kdo k nám chodil každý den, a manželka z toho byla vynervovaná. Často jsme se kvůli tomu hádali.“

Základ pro řešení:

Bible popisuje manželské uspořádání těmito slovy: „Muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem.“ (1. Mojžíšova 2:24) Být „jedním tělem“ znamená víc než jen žít spolu. Znamená to, že muž a žena vytvoří novou rodinu, která pro ně bude důležitější než ta, z níž vyšli. (1. Korinťanům 11:3) Oba samozřejmě musí nadále ctít své rodiče, a to mnohdy vyžaduje, aby jim věnovali čas. (Efezanům 6:2) Co když ale máte pocit, že váš partner vás kvůli rodičům přehlíží nebo zanedbává?

Co můžete udělat:

Zkuste se na celou situaci podívat objektivně. Je to opravdu tak, že se váš partner nedokázal od rodičů odpoutat? Nebo by mohl být problém v tom, že vy se svými rodiči tak blízký vztah nemáte? Pokud to tak je, jak je váš pohled ovlivněn rodinným prostředím, z něhož pocházíte? A mohla by hrát určitou roli i žárlivost? (Přísloví 14:30; 1. Korinťanům 13:4; Galaťanům 5:26)

K tomu, abyste si na tyto otázky odpověděli, musíte být sami k sobě poctiví. Upřímně se prozkoumat je ale velmi důležité. Pokud jsou totiž konflikty s tchánem nebo tchyní neustálým zdrojem napětí ve vašem manželství, pak ve skutečnosti jádro problému nespočívá ve vztahu s rodiči, ale ve vztahu s vaším partnerem.

Mnoho manželských problémů je způsobeno tím, že zkrátka neexistují dva lidé, kteří mají na všechno stejný názor. Co kdybyste se tedy zkusili podívat na situaci očima svého partnera? (Filipanům 2:4; 4:5) Přesně to udělal Adrián z Mexika. Vysvětluje: „Moje žena vyrůstala v rodině, která ji citově poznamenala. A tak jsem se častému kontaktu s jejími rodiči vyhýbal. Nakonec jsem se s nimi přestal stýkat úplně, a to trvalo celé roky. Moje žena ale chtěla být se svojí rodinou, zvlášť s matkou, často, a tak u nás doma docházelo k neshodám.“

Adrián postupně získal vyrovnanější názor. Říká: „I když jsem věděl, že příliš častý kontakt s rodiči mojí ženě po citové stránce nesvědčí, nemít žádný kontakt by taky nebylo řešením. Do určité míry se mi povedlo vztah s nimi obnovit a teď se ho snažím udržovat.“ *

Tchán nebo tchyně se vám neustále pletou do manželství a dávají rady, o které jste neprosili. Nelja z Kazachstánu vypráví: „Prvních sedm let po svatbě jsme bydleli s manželovou rodinou. Pořád jsme se dohadovali kvůli tomu, jak  vychováváme děti, a taky kvůli tomu, jak vařím a uklízím. Mluvila jsem o tom s manželem i s tchyní, ale bylo to ještě horší.“

Základ pro řešení:

Když člověk vstoupí do manželství, není už podřízen svým rodičům. Bible říká, že „hlavou každého muže je Kristus [a] hlavou ženy je zase muž“, tedy manžel. (1. Korinťanům 11:3) Jak už o tom ale byla zmínka, manžel i manželka by měli rodičům dál projevovat úctu. V Příslovích 23:22 se píše: „Naslouchej svému otci, který způsobil tvé narození, a nepohrdej svou matkou jen proto, že zestárla.“ Co když ale vaši rodiče nebo rodiče vašeho partnera zacházejí příliš daleko a své názory vám vnucují?

Co můžete udělat:

Snažte se do rodičů vcítit a pochopit, proč tak jednají. „Někdy rodiče jenom potřebují vědět, že mají v životě svých dětí pořád důležité místo,“ říká Ryan citovaný v úvodu. V takovém případě asi není jejich úmyslem vměšovat se vám do manželství a situaci můžete řešit uplatněním následující biblické zásady: „Snášejte dále jeden druhého a velkoryse jeden druhému odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému příčinu ke stížnosti.“ (Kolosanům 3:13) Co když je ale jednání rodičů neúnosné a mezi vámi a vaším partnerem kvůli tomu dochází ke konfliktům?

Některé dvojice zjistily, že rodičům musí stanovit určité hranice. To neznamená, že jim máte oficiálně oznámit, co smí a co nesmí. * Často stačí, když jim svým chováním dáte najevo, že na prvním místě je pro vás váš partner. Například Masajuki z Japonska uvedl tento postřeh: „Když vám rodiče něco poradí, nemusíte jim to hned odsouhlasit. Nesmíte zapomenout, že už máte novou rodinu, a tak nejdřív zjistěte, co si o tom myslí váš partner.“

Mnoho konfliktů s tchánem nebo tchyní se dá zmírnit tak, že pochopíte jejich pohnutky a nedovolíte, aby tyto neshody byly příčinou napětí ve vašem manželství. Jenny připouští: „Někdy byly naše rozhovory o rodičích plné emocí. Bylo jasné, že rozebíráním chyb jak jedněch, tak druhých rodičů jsme jeden druhému působili mnoho bolesti. Už jsme se ale naučili nepoužívat jejich chyby k tomu, abychom si navzájem ubližovali, a snažíme se zaměřit na vzniklý problém. Díky tomu máme s manželem mnohem bližší vztah.“