Balzám z Gileadu přináší uzdravení

ZNÁMÁ biblická pasáž popisuje, jak synové Jákoba prodali svého bratra Josefa išmaelským kupcům, kteří mířili do Egypta. Karavana Išmaelitů putovala z Gileadu a na velbloudech převážela do Egypta kromě jiného zboží také balzám. (1. Mojžíšova 37:25) Z této krátké zprávy vyplývá, že balzám z Gileadu byl ve starověku na Blízkém východě velmi žádaný. Lidé si ho cenili především pro jeho léčivé účinky.

V 6. století př. n. l. se však prorok Jeremjáš sklíčeně ptal: „Není v Gileadu žádný balzám?“ (Jeremjáš 8:22) Proč tuto otázku položil? Co to balzám vlastně je? A existuje nějaký léčivý balzám i v dnešní době?

 Balzám v biblických dobách

Výraz „balzám“ označuje aromatickou, obvykle olejovitou a pryskyřičnou látku, kterou vylučují různé byliny a dřeviny. Balzámový olej se ve starověku často používal při výrobě voňavek a kadidla a na Blízkém východě byl pokládán za luxusní zboží. Krátce potom, co Izraelité vyšli z Egypta, byl tento olej uveden jako jedna ze složek oleje pomazání a kadidla, jež se používaly ve svatostánku. (2. Mojžíšova 25:6; 35:8) Balzámový olej také patřil ke štědrým darům, které královna ze Šeby věnovala králi Šalomounovi. (1. Král. 10:2, 10) A než se Ester představila perskému králi Ahasverovi, prošla zkrášlující kúrou a dostávala masáže „šest měsíců balzámovým olejem“. (Ester 1:1; 2:12)

Balzámový olej se sice získával v různých částech Blízkého východu, ale balzám z Gileadu, z kraje ležícího východně od řeky Jordánu, byl spojován výhradně se Zaslíbenou zemí. Patriarcha Jákob považoval tento balzám za jeden z ‚nejznamenitějších plodů země‘ a poslal ho jako dar do Egypta. (1. Mojžíšova 43:11) A prorok Ezekiel uvedl balzám mezi zbožím, které Juda a Izrael vyvážely do Tyru. (Ezekiel 27:17) Balzám byl proslulý svými hojivými účinky. Ve starověké literatuře je mnoho zmínek o jeho léčivých a regeneračních vlastnostech, a to zvláště v souvislosti s hojením ran.

Balzám pro nemocný národ

Proč tedy Jeremjáš položil otázku: „Není v Gileadu žádný balzám?“ Máme-li to pochopit, musíme nejprve zjistit, v jaké situaci se nacházeli příslušníci tehdejšího izraelského národa. Prorok Izajáš už dříve barvitě vylíčil jejich žalostný duchovní stav. Napsal: „Od chodidla nohy až po hlavu na něm není zdravé místo. Zranění a zhmožděniny a čerstvé podlitiny — nebyly vymačkány ani zavázány.“ (Izajáš 1:6) Izraelité však svůj politováníhodný stav neuznali a nechtěli se uzdravit. I nadále zůstávali vzpurní. Jeremjáš tak mohl nad svými současníky pouze naříkat: „Zavrhli samotné Jehovovo slovo, a jakou mají moudrost?“ (Jeremjáš 8:9) Kdyby se Izraelité k Jehovovi vrátili, on by je uzdravil. Otázka „Není v Gileadu žádný balzám?“ je měla vést k zamyšlení.

Dnešní svět je v mnoha ohledech také plný ‚zranění, zhmožděnin a čerstvých podlitin‘. Lidé trpí v důsledku chudoby, nespravedlnosti, sobectví a nelaskavosti, což jsou projevy toho, že ochladla láska k Bohu i k bližnímu. (Matouš 24:12; 2. Timoteovi 3:1–5) Mnozí mají pocit, že kvůli barvě pleti, etnickému původu nebo věku jimi druzí pohrdají. Lidské utrpení je navíc prohlubováno hladem, nemocemi, válkami a smrtí. Podobně jako Jeremjáš se proto řada upřímně věřících lidí ptá, zda je možné, že by neexistoval žádný ‚balzám v Gileadu‘, který by zhojil citové i duchovní rány těch, kdo trpí.

Dobrá zpráva, která uzdravuje

Odpověď na zmíněnou otázku hledali pokorní lidé i v době Ježíše. A dostali ji. Počátkem roku 30 n. l. Ježíš přišel do synagogy v Nazaretu a ze svitku proroka Izajáše přečetl následující slova: „Jehova mě pomazal, abych pověděl dobrou zprávu mírným. Poslal mě, abych ovázal lidi se zlomeným srdcem.“ (Izajáš 61:1) Ježíš pak tato slova vztáhl sám na sebe, čímž ukázal, že právě on je tím Mesiášem, který byl pověřen, aby lidem předával poselství útěchy. (Lukáš 4:16–21)

Během celé své služby Ježíš horlivě kázal dobrou zprávu o Božím Království. (Matouš 4:17) V Kázání na hoře slíbil trpícím lidem, že se jejich situace změní. Řekl: „Šťastní jste vy, kdo nyní pláčete, protože se budete smát.“ (Lukáš 6:21) Tím, že ohlašoval příchod Božího Království — neboli předával poselství naděje —, Ježíš ‚ovazoval lidi se zlomeným srdcem‘.

 Stejnou útěchu přináší ‚dobrá zpráva o království‘ i v dnešní době. (Matouš 6:10; 9:35) Jasně to ukazuje příběh Rogera a Liliane. Když v lednu 1961 poprvé slyšeli o tom, že Bůh slibuje lidem věčný život, zapůsobilo to na ně jako hojivý balzám. „Stačilo jen pomyslet na to, co se dozvídám, a samou radostí jsem tancovala po kuchyni,“ vzpomíná Liliane. Roger, který byl v té době už deset let částečně ochrnutý, dodává: „Ta nádherná naděje na vzkříšení a na to, že skončí veškerá bolest a nemoci, mě naplnila velkou radostí — radostí ze života.“ (Zjevení 21:4)

V roce 1970 těmto manželům zemřel jedenáctiletý syn. Navzdory bolestné ztrátě nepropadli zoufalství. Sami na sobě cítili, že Jehova skutečně „uzdravuje lidi se zlomeným srdcem a ovazuje jejich bolavá místa“. (Žalm 147:3) Naděje byla pro Rogera a Liliane zdrojem útěchy. Už téměř padesát let jim dobrá zpráva o Božím přicházejícím Království přináší pokoj a radost.

Uzdravení, které přijde v budoucnosti

Existuje tedy v dnešní době nějaký „balzám z Gileadu“? V duchovním smyslu určitě. Dobrá zpráva o Království dává útěchu a naději, díky nimž se lidé se zlomeným srdcem mohou uzdravit. Chtěli byste to zažít i vy osobně? Stačí, když s oceněním přijmete povzbudivé poselství z Božího Slova a dovolíte, aby ovlivnilo váš život. Právě to už udělaly miliony lidí.

Hojivý účinek tohoto balzámu je předzvěstí ještě rozsáhlejšího uzdravení, které teprve přijde. Rychle se blíží doba, kdy Jehova Bůh zahájí „léčení národů“ a lidé budou mít vyhlídku na věčný život. Pak už „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ Ano, ‚balzám z Gileadu‘ stále existuje! (Zjevení 22:2; Izajáš 33:24)

[Obrázek na straně 23]

Hojivá síla dobré zprávy o Božím Království i v dnešní době zmírňuje bolest lidí se zlomeným srdcem