Poznejte Boží osobnost

„Budeš jednat ve věrné oddanosti“

2. SAMUELOVA 22:26

JEN máloco nás dokáže zranit víc než to, když nás zklame nebo zradí někdo, komu jsme důvěřovali. Je smutné, že k takovým zklamáním dnes dochází velmi často. (2. Timoteovi 3:1–5) Existuje však někdo, na jehož věrné přátelství se můžeme vždy spolehnout? Uvažujme o zkušenosti Davida, krále starověkého Izraele.

David několikrát zažil zradu v té nejhorší podobě. První izraelský král Saul ho ze žárlivosti nespravedlivě pronásledoval, a David musel žít jako psanec. Jeho manželka Mikal ho přestala oddaně podporovat a „začala jím ve svém srdci pohrdat“. (2. Samuelova 6:16) Davida zradil také jeho rádce Achitofel, když se připojil ke vzpouře proti němu. A kdo byl vůdcem tohoto spiknutí? Absalom, Davidův vlastní syn! Přestal snad David po těchto opakovaných zklamáních důvěřovat druhým? Došel snad k závěru, že neexistuje nikdo, kdo by byl za všech okolností věrně oddaný?

Odpověď nacházíme v Davidových slovech zapsaných ve 2. Samuelově 22:26. Tento muž s neochvějnou vírou se v poetické písni vyjádřil o Jehovovi Bohu takto: „S někým věrně oddaným budeš jednat ve věrné oddanosti.“ David si byl jistý, že bez ohledu na to, jakého zklamání se může dočkat od lidí, Jehova bude věrně stát při něm.

Podívejme se na Davidova slova podrobněji. Hebrejský výraz přeložený jako „jednat ve věrné oddanosti“ je možné vyjádřit i slovy „jednat s milující laskavostí“. Pravá věrná oddanost vychází z lásky. Jehova se láskyplně přimyká k těm, kdo jsou mu věrně oddaní. *

Povšimněme si také, že věrná oddanost je víc než jen cit; je to vlastnost, která se projevuje skutky. To, že věrná oddanost Jehovu podněcuje k tomu, aby jednal, David věděl z vlastní zkušenosti. I v těch nejtěžších chvílích Davidova života Jehova zasahoval v jeho prospěch — věrného krále ochraňoval a vedl. David s vděčností připisoval Jehovovi zásluhu za to, že byl osvobozen „z dlaně všech [svých] nepřátel“. (2. Samuelova 22:1)

Co Davidova slova znamenají pro nás? Jehova je stálý, nezměnil se. (Jakub 1:17) Zůstává věrný svým měřítkům a vždy plní své sliby. V jiném ze svých žalmů David napsal: „Jehova . . . neopustí své věrně oddané.“ (Žalm 37:28)

Jsme-li věrně oddaní, Jehova si toho váží. Vybízí nás, abychom ho věrně poslouchali a napodobovali ho tím, že budeme projevovat věrnou oddanost druhým. (Efezanům 4:24; 5:1) Pokud tak jednáme, můžeme si být jistí, že nás Jehova nikdy neopustí. Nehledě na to, jak moc nás mohou zklamat někteří lidé, můžeme se spolehnout, že on bude věrně jednat v náš prospěch a pomůže nám zvládnout jakoukoli zkoušku, která nás možná postihne. Líbí se vám osobnost Jehovy, ‚věrně oddaného‘ Boha? (Zjevení 16:5) Chtěli byste si k němu vytvořit bližší vztah?

[Poznámka pod čarou]