Co zajímá naše čtenáře

Proč se svědkové Jehovovi nepodílejí na společném uctívání s jinými náboženstvími?

▪ Dílo World Christian Encyclopedia uvádí, že „na světě je asi 10 000 různých náboženství“. Konflikty, ke kterým mezi nimi dochází, vedou k nepopsatelnému utrpení. Mnoha lidem proto přináší naději myšlenka, že by náboženství našla společnou řeč. Věří, že by to v dnešním rozděleném světě mohlo přispět k jednotě a míru.

K jednotě povzbuzuje i Bible. Apoštol Pavel přirovnal křesťanský sbor k lidskému tělu, které je „spolu harmonicky spojeno a utvořeno ke spolupráci“. (Efezanům 4:16) Také apoštol Petr své spoluvěřící vybízel: „Všichni smýšlejte stejně.“ (1. Petra 3:8)

Křesťané v prvním století žili v prostředí, kde se prolínaly kultury a náboženství. Když ale apoštol Pavel psal o postoji Kristových následovníků k jiným náboženstvím, položil řečnickou otázku: „Jaký podíl má věřící s nevěřícím?“ Slovem ‚nevěřící‘ myslel lidi, kteří nepatřili do pravého křesťanského sboru. Potom dodal naléhavou vybídku: „Vyjděte . . . z jejich středu.“ (2. Korinťanům 6:15, 17) Pavel tedy jasně ukázal, že křesťané by se s jinými náboženstvími spojovat neměli. Co ho k tomu vedlo?

Vysvětlil, že kdyby se pravý křesťan podílel na uctívání s příslušníkem jiného náboženství, vzniklo by tím nerovné jho. (2. Korinťanům 6:14) Jediným výsledkem by bylo oslabení jeho víry. Pavel měl podobné obavy jako otec, jenž ví, že některé děti v sousedství se chovají špatně, a proto svým dětem jasně řekne, s kým si nesmí hrát. Takové omezení se možná někomu nebude líbit, ale jeho děti díky tomu nebudou vystaveny špatnému vlivu. Pavel tedy věděl, že když křesťané zůstanou odděleni od jiných náboženství, ochrání je to před škodlivými náboženskými zvyky.

Jeho názor odpovídal tomu, jak se na tuto otázku díval Ježíš. Ačkoli dal ten nejlepší příklad v tom, jak dosáhnout pokoje mezi lidmi, rozhodně nepodporoval myšlenku společného uctívání s jinými náboženstvími. V době Ježíšovy pozemské služby existovaly mnohé náboženské skupiny, například farizeové a saduceové. Ti se sice spojili, ale proti Ježíšovi, a dokonce zařídili, aby byl zabit. Ježíš svým následovníkům jasně řekl, aby se „měli na pozoru . . . před učením farizeů a saduceů“. (Matouš 16:12)

Platí biblické varování před společným uctíváním s jinými náboženstvími i dnes? Ano. Důvodem je to, že nauky různých náboženství se nemohou spojit, stejně jako se nespojí olej a voda, přestože jsou v jedné nádobě. Když se například lidé z různých náboženství sejdou k modlitbám za mír, ke komu se vlastně modlí? K trojjedinému Bohu křesťanstva? K hinduistickému Brahmovi? K Buddhovi? Nebo k někomu jinému?

Prorok Micheáš předpověděl, že „v konečné části dnů“ lidé ze všech národů budou říkat: „Pojďte a vystupme na Jehovovu horu a k domu Jákobova Boha; a on nás bude poučovat o svých cestách, a my budeme chodit po jeho stezkách.“ (Micheáš 4:1–4) Výsledkem bude celosvětový mír a jednota. Nebude to však proto, že by se všechna náboženství spojila, ale proto, že lidé přijmou jednu víru, tu pravou.

[Obrázek na straně 27]

Členové hlavních světových náboženství na společné konferenci v roce 2008

[Podpisek]

REUTERS/Andreas Manolis