Přejít k článku

Přejít na obsah

Hledá v lidech to dobré

Hledá v lidech to dobré

Poznejte Boží osobnost

Hledá v lidech to dobré

1. KRÁLOVSKÁ 14:13

„JEHOVA . . . zkoumá všechna srdce a rozeznává každý sklon myšlenek.“ (1. Paralipomenon 28:9) Tato inspirovaná slova by nás měla naplňovat vděčností za to, jak intenzivně se o nás Jehova zajímá. Ačkoli máme daleko k dokonalosti, hledá v našem srdci to dobré. Jasně to vyplývá z jeho vyjádření o Abijášovi, které je zapsáno v 1. Královské 14:13.

Abijáš vyrůstal ve velmi špatné rodině. Jeho otec Jeroboam byl hlavou královského rodu, který odpadl od uctívání Jehovy. * Jehova měl v úmyslu Jeroboamův „dům“ úplně odstranit, stejně „jako se dokonale vymete hnůj“. (1. Královská 14:10, Jeruzalémská bible) Rozhodl však, že jeden člen Jeroboamovy domácnosti, Abijáš, který byl v té době vážně nemocný, bude důstojně pohřben. * Proč? Bůh vysvětlil: „V něm se v Jeroboamově domě našlo něco dobrého vůči Jehovovi, Bohu Izraele.“ (1. Královská 14:1, 12, 13) Co se o Abijášovi můžeme z těchto slov dozvědět?

Bible neříká, že by Abijáš byl věrným Božím ctitelem. Přesto se v něm našlo něco dobrého. Bylo to něco dobrého „vůči Jehovovi“, možná se to tedy týkalo uctívání Boha. Rabínští autoři usuzovali, že Abijáš vykonal pouť do jeruzalémského chrámu nebo že zrušil hlídky, které rozmístil jeho otec, aby Izraelitům zabránil chodit do Jeruzaléma.

Ať už se Abijášova dobrota týkala čehokoli, určitě stojí za povšimnutí. Zaprvé proto, že byla opravdová. Byla „v něm“, to znamená v jeho srdci. A zadruhé proto, že byla ojedinělá. Abijáš ji projevoval, přestože žil „v Jeroboamově domě“. Jeden učenec k tomu říká: „Člověk, který dokáže jednat dobře, i když jeho okolí a rodina jsou špatné, si zaslouží velké uznání.“ Jiný znalec Písma napsal, že Abijášova dobrota byla „tak nápadná . . . jako jasné hvězdy na tmavé obloze a jako krásné cedry obklopené stromy bez listí“.

Ještě důležitější však je, že se ze slov v 1. Královské 14:13 dozvídáme něco nádherného o Jehovovi a o tom, co hledá v našem srdci. Připomeňme si, že to dobré se v Abijášovi „našlo“. Jehova tedy zjevně pátral v Abijášově srdci, dokud nenašel trochu dobrého. Slovy jednoho znalce byl Abijáš ve své rodině osamocenou „perlou v hromadě oblázků“. Jehova si jeho dobroty vážil a odměnil ji tím, že mu jako jedinému členu zkažené rodiny projevil určité milosrdenství.

Jak na vás působí to, že Jehova v nás i přes naši nedokonalost hledá a oceňuje to dobré? Není to povzbuzující? (Žalm 130:3) Když víme, že Jehova pečlivě zkoumá naše srdce s cílem najít i tu nejmenší stopu něčeho dobrého, mělo by nás to k němu přitahovat.

[Poznámky pod čarou]

^ 2. odst. Jeroboam zavedl v severním desetikmenném království Izraele modlářské uctívání telete. Udělal to proto, aby jeho obyvatele odradil od cestování do jeruzalémského chrámu, kde byl uctíván Jehova.

^ 2. odst. Pokud v biblických dobách nebyl někdo řádně pohřben, lidé to vnímali tak, že ho Bůh zavrhl. (Jeremjáš 25:32, 33)