Graduace 128. třídy Gileadu

Misionáři byli vysláni, aby ‚činili učedníky‘

„DÍKY tomu, že někteří křesťané byli ochotní opustit svou rodinu a domov a kázat v cizí zemi, slyší dobrou zprávu lidé ze všech národů.“ Těmito slovy bratr David Splane z vedoucího sboru naladil posluchače na povzbuzující duchovní program.

Ke graduaci 128. třídy biblické školy Strážné věže Gilead se 13. března 2010 shromáždilo téměř 8 000 lidí. Programu naslouchali přátelé a příbuzní absolventů a hosté z 27 zemí.

„Učedníci nemohli prostě zůstat doma“

Předsedající programu bratr Splane zahájil graduaci rozborem Ježíšova pokynu: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů.“ (Matouš 28:19, 20) Zdůraznil, že Ježíš vyslal učedníky, aby šli za lidmi. O Letnicích roku 33 n. l. sice jednotlivci z Mezopotámie, severní Afriky a mnoha částí Římské říše přišli do Jeruzaléma a tam slyšeli dobrou zprávu, ale přesto „učedníci nemohli prostě zůstat doma a čekat, až za nimi lidé ze všech národů přijdou,“ uvedl řečník. „Museli se vydat do nejvzdálenějších částí země a tam je hledat.“ (Skutky 1:8)

Bratr Splane vysvětlil: „Ježíš nezůstal u toho, že by svým učedníkům pouze řekl, co mají dělat, ale naučil je, jak to mají dělat. Neřekl jim pouze, že se mají modlit, ale naučil je, jak se mají modlit. Neřekl jim pouze, že mají kázat, ale předvedl jim to. A neřekl jim jen, že mají být dobrými učiteli, ale ukázal jim dobré a účinné metody.“

Rodičům čerstvých absolventů bratr Splane připomněl Ježíšova povzbudivá slova: „Pohleďte, já jsem s vámi po všechny dny až do závěru systému věcí.“ (Matouš 28:20) Ujistil přítomné, že Ježíš se bude o studenty starat i v jejich novém působišti.

„Jděte a chlubte se“

Anthony Morris z vedoucího sboru vybídl studenty slovy „jděte a chlubte se“. Vysvětlil, že chlubení může být vhodné a nevhodné. Nevhodným chlubením člověk oslavuje sám sebe. Vhodné chlubení je popsáno v 1. Korinťanům 1:31: „Kdo se chlubí, ať se chlubí v Jehovovi.“ Bratr Morris řekl: „Měli bychom se chlubit tím, že jsme mohli pochopit a poznat, jaký je Jehova. Nosit jeho svaté jméno, být Jehovovými svědky, je tou největší výsadou, kterou vy i já máme.“ (Jeremjáš 9:24)

Řečník pak na zážitku jedněch misionářů z Afriky ukázal, jak je důležité k Jehovovu jménu se hlásit. Misionář cestoval spolu se svou manželkou na místo, kde měl mít biblickou přednášku. Na jednom kontrolním stanovišti na něj mladý voják namířil zbraň a zeptal se ho, kdo je. Jeho žena si vzpomněla na to, co jim říkali v Gileadu, naklonila se k němu a pošeptala mu: „Řekni, že jsi svědek Jehovův a že jedeš přednést proslov o Bibli.“ Misionář ji poslechl a vojáci je nechali projet. Další den slyšeli v rozhlase, že prezident svým vojákům nařídil, aby pátrali po atentátnících, kteří se prohlašovali za misionáře. Díky tomu, že se tito manželé neoznačili za misionáře, ale za svědky Jehovovy, ušetřili si mnoho problémů. Bratr Morris zakončil svůj proslov těmito slovy: „Až dorazíte do  svého nového působiště, jděte a chlubte se. Chlubte se vším, co Jehova zamýšlí uskutečnit. Bude vás používat, abyste mu přinášeli věčnou slávu.“

„Splníte svůj úkol?“

K zamyšlení nad touto otázkou přivedl studenty bývalý misionář Geoffrey Jackson, který je nyní členem vedoucího sboru. Zeptal se jich: „Co to znamená, když o někom řekneme, že je misionář?“ Vysvětlil, že slovo „misionář“ pochází z latinského výrazu, jenž se vztahoval na člověka nebo skupinu lidí, kteří obdrželi nějaký zvláštní úkol. Jako svědkové Jehovovi máme za úkol kázat dobrou zprávu a pomáhat druhým v duchovním ohledu. Napodobujeme tím Ježíše Krista — ten svůj úkol, který měl na zemi vykonat, nikdy neztrácel ze zřetele. Římskému místodržiteli Pontskému Pilátovi řekl: „Proto jsem přišel do světa, abych vydal svědectví o pravdě.“ (Jan 18:37)

Řečník vyzval absolventy, aby přemýšleli o biblické zprávě o dobývání Jericha. Šest dnů izraelští válečníci pokaždé brzy ráno vstali, oblékli si výzbroj, pochodovali kolem Jericha a pak se zase vrátili do tábora. Řečník prohlásil: „Z lidského úhlu pohledu se jejich úkol mohl zdát nerozumný a podivný.“ Řekl, že někteří vojáci to mohli považovat za ztrátu času. Ale sedmý den měli Izraelité kolem města pochodovat sedmkrát a pak měli vydat mohutný válečný pokřik. K čemu to vedlo? Zdi Jericha se zbortily! (Jozue 6:13–15, 20)

Bratr Jackson z této zprávy vyvodil čtyři poučení. (1) Důležitá je poslušnost. Měli byste dělat věci Jehovovým způsobem a nemyslet si, že vaše řešení je lepší. (2) Nezbytná je víra a důvěra v Jehovu. Zdi Jericha nebyly dobyty pomocí beranidel, ale ‚padly vírou‘. (Hebrejcům 11:30) (3) Musíte být trpěliví. Jehovova požehnání vás nakonec „dostihnou“. (5. Mojžíšova 28:2) (4) Nevzdávejte se. Nikdy nezapomeňte, co je vaším úkolem. Bratr Jackson shrnul tento rozbor slovy: „Pokud budete mít tyto myšlenky na paměti, nepochybně svůj úkol splníte k Jehovově chvále a slávě.“

Další myšlenky z programu

„Mějte lásku k Bibli a k jejímu Autorovi.“ Na toto téma mluvil Maxwell Lloyd, člen výboru odbočky Spojených států. Studentům řekl: „Bible pro vás musí být živou knihou.“ Pak jim adresoval následující vybídky: Nikdy nedovolte, aby vaše láska k Jehovovi ochladla. Nepředpokládejte automaticky, že všichni budou rozumět tomu, co je vyučujete. Snažte se biblické pravdy vysvětlovat jednoduše, aby zapůsobily na srdce zájemců. Buďte pokorní. Nevyvolávejte v druhých dojem, že máte nějaké zvláštní vědomosti. Vyučujte svým příkladem. Vaši zájemci by měli vidět, že máte k Bibli hlubokou lásku.

„Dobře si všimněte krkavců.“ Tento proslov přednesl Michael Burnett, instruktor Gileadu a bývalý misionář. Řekl, že čas od času každého z nás trápí určité obavy. Měli bychom si ale připomínat Ježíšovu radu: „Dobře si všimněte, že krkavci ani nesejí semeno, ani nesklízejí . . ., a přesto je Bůh krmí.“ (Lukáš 12:24) Podle smlouvy Zákona byli krkavci nečistí a nehodili se k jídlu. Bylo o nich řečeno, že jsou „něčím hnusným“. (3. Mojžíšova 11:13, 15) Navzdory tomu, že tehdy patřili mezi nečisté tvory, Bůh je živil. „Pokud vás tedy v budoucnu přepadnou obavy, vzpomeňte si na krkavce,“ řekl bratr Burnett. „Jestliže se Bůh staral o ptáky, kteří byli považováni za nečisté a hnusné, oč více se bude starat o vás, kteří jste v jeho očích čistí.“

„Nekřivdím ti.“ Další instruktor Gileadu, Mark Noumair, pomohl posluchačům  zamyslet se nad Ježíšovým podobenstvím o dělnících na vinici. Někteří z nich se lopotili celý den, zatímco jiní pracovali pouze jednu hodinu. Přesto všichni dostali stejnou mzdu. Ti, kdo pracovali delší dobu, si začali stěžovat. Jednomu z nich pán vinice řekl: „Nekřivdím ti, člověče. Nedohodl ses snad se mnou na jednom denáru? Vezmi si, co je tvoje, a jdi.“ (Matouš 20:13, 14) Jaké z toho plyne poučení? Nesrovnávejte se s ostatními. „Negativní srovnávání vás pouze připraví o radost,“ uvedl bratr Noumair. „A co by bylo ještě horší, mohli byste kvůli tomu opustit své působiště a vzdát se vzácné výsady služby.“ Řečník studentům připomněl, že v dnešní době Ježíš řídí duchovní žeň a sám určuje, jak bude se svými následovníky jednat. Pokud se Jehova nebo Ježíš rozhodnou udělat pro ostatní něco navíc, nijak vám nekřivdí. Zaměřte se na to, co Jehova dělá pro vás, a nikdy nepřipusťte, aby „mzda“ ostatních odváděla vaši pozornost od práce, kterou vám Jehova svěřil.

Vyprávění zážitků a interview

Když studenti Gileadu neměli vyučování ani nepracovali na domácích úkolech, společně s místními sbory svědků Jehovových se účastnili kazatelské služby. Jeden z instruktorů, Sam Roberson, několik studentů požádal, aby vyprávěli své zážitky. Například sestra Alessandra Kirchlerová ve službě potkala ženu, kterou trápilo, že její syn kouří. Alessandra se u této ženy zastavila znovu a přinesla jí k tomuto námětu článek z Probuďte se! Nikdo ale nebyl doma, a tak jí ho tam nechala. Nakonec ženu zastihla a ta ji pozvala dál. Článek se jí moc líbil. Sestře pak řekla: „Často přemýšlím o tom, co mě Bůh chce naučit všemi těmi problémy, které na mě sesílá.“ Alessandra jí z Bible ukázala, že špatné věci, které se nám dějí, nepůsobí Bůh. (Jakub 1:13) Žena i její syn začali Bibli studovat.

Melvin Jones ze služebního oddělení vedl interview se třemi bývalými absolventy Gileadu — Jonem Sommerudem, který slouží v Albánii, Markem Andersonem, který slouží v Keni, a Jamesem Hindererem z oddělení pro teokratické školy. Všichni tři se shodli na tom, že v Gileadu studenti nejen probírají důležité biblické pravdy, ale také se učí, jak mohou biblické zásady uplatňovat v životě, bez ohledu na to, z jakého prostředí pocházejí nebo kde budou sloužit.

Jeden ze studentů pak přečetl vřelý děkovný dopis od celé třídy. Nejstarší člen vedoucího sboru, John Barr, kterému je nyní 96 let, v závěrečné modlitbě poprosil Jehovu o to, aby studentům ze 128. třídy Gileadu žehnal.

 [Tabulka a mapa na straně 31]

STATISTIKA TŘÍDY

8 zastoupených zemí

54 studentů

27 manželských dvojic

35,2 průměrný věk

19,1 průměrný počet let od křtu

13,8 průměrný počet let v celodobé službě

[Mapa]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Absolventi byli přiděleni do 25 zemí uvedených níže:

ZEMĚ, DO KTERÝCH BYLI PŘIDĚLENI

ALBÁNIE

ARUBA

BOLÍVIE

CÔTE D’IVOIRE

DOMINIKÁNSKÁ REPUBLIKA

EKVÁDOR

GHANA

GUATEMALA

GUINEA

GUYANA

HONDURAS

INDONÉSIE

KAMBODŽA

KOSOVO

LIBÉRIE

LOTYŠSKO

MADAGASKAR

MONGOLSKO

NAMIBIE

NIKARAGUA

PARAGUAY

RUMUNSKO

RWANDA

SRBSKO

TCHAJ-WAN

(ÚZEMÍ POD DOHLEDEM AUSTRALSKÉ ODBOČKY)

[Obrázek na straně 30]

Studenti Gileadu předvádějí zážitek ze služby

[Obrázek na straně 31]

Absolventi 128. třídy biblické školy Strážné věže Gilead

Na seznamu jsou řady očíslovány odpředu dozadu a jména jsou v každé řadě uvedena zleva doprava.

(1) E. Kellerová; I. Ostopowichová; S. Jacobsenová; M. Ariasová; Y. Dieckmannová; J. Tanakaová; K. Haradaová.

(2) L. Camachová; A. Kirchlerová; S. Rodríguezová; B. Wardová; K. Trenaloneová; V. Victoriaová; F. Oxleyová; K. Nguyenová.

(3) O. Oxley; A. De Diosová; C. Lindströmová; J. Allenová; T. Meadsová; J. Waddingtonová; E. Victoria.

(4) H. Harada; A. Lindström; E. Orsiniová; D. Logueová; T. Missudová; S. Bergeronová; G. Camacho; T. Ward.

(5) W. Kirchler; H. Nguyen; E. Kremerová; C. Burgaudová; N. Titmasová; C. De Dios; A. Rodríguez; M. Waddington.

(6) J. Dieckmann; C. Allen; R. Titmas; J. Arias; E. Bergeron; J. Keller; F. Ostopowich; F. Burgaud.

(7) K. Tanaka; J. Kremer; R. Jacobsen; J. Trenalone; J. Logue; D. Meads; D. Missud; A. Orsini.