Jak žili křesťané v prvním století

„Ten tesař“

„Což to není tesařův syn?“ MATOUŠ 13:55

JEŽÍŠ byl známý nejen jako „tesařův syn“, ale také jako „ten tesař“. (Marek 6:3) Pravděpodobně se toto řemeslo naučil od svého adoptivního otce Josefa.

Co musel jako tesař umět a s jakými pracoval nástroji? Co vyráběl a jaké služby obyvatelům Nazaretu asi poskytoval? A mělo to, že od mládí pracoval se dřevem, nějaký vliv na jeho pozdější službu?

Řemeslo přecházelo z otce na syna Na obrázku dole je otec, který ukazuje svému nejstaršímu synovi, jak správně a bezpečně používat lukem poháněnou vrtačku. Mladší syn pozorně naslouchá a všechno sleduje.

Chlapci se často učili řemeslu od svého otce a se soustavným školením začínali mezi dvanáctým a patnáctým rokem věku. Učení trvalo řadu let, a pokud se chlapci chtěli stát kvalifikovanými tesaři, museli vynakládat  velké úsilí. Představte si, kolik příjemných hodin asi Josef strávil s Ježíšem, když s ním pracoval a rozmlouval a předával mu své odborné znalosti. Jistě s hrdostí sledoval, jak je při práci stále obratnější.

Byly zapotřebí znalosti, síla a zručnost Tesař potřeboval znát charakteristické vlastnosti různých druhů dřeva, se kterým pracoval. Měl na výběr ze stromů, které rostly v okolí, což byly například cypřiše, duby, cedry, sykomory a olivovníky. V prvním století tesař pochopitelně nemohl zajít do skladu s řezivem nebo do obchodu se stavebninami a nakoupit dřevo nařezané na požadované rozměry. Musel jít do lesa, vybrat vhodné stromy, pokácet je a dotáhnout těžké kmeny do své dílny.

Co z tohoto materiálu tesař vyráběl? Při stavbách domů opracovával střešní trámy, zhotovoval dveře, okna, schodiště a také dřevěné konstrukce zdí. Zřejmě tedy trávil mnoho hodin venku.

Tesař v tehdejší době vyráběl i nábytek. Doprovodná ilustrace ukazuje některé z jeho výrobků — skříně (1) s dvířky, policemi, případně zásuvkami, podnožky (2), židle (3), stoly (4) různých tvarů i velikostí a kolébky pro malé děti. Některé kusy nábytku vykládal barevným dřevem uspořádaným do složitých vzorů. Také mohl své výrobky potáhnout včelím voskem, nalakovat nebo napustit olejem, aby byly hezčí a odolnější.

Tesař zhotovoval rovněž nářadí pro místní rolníky — jha (5) vytvarovaná z tvrdého dřeva, vidle, hrábě a lopaty (6). Jeho pluhy s kovovými hroty (7) musely vydržet, když se s nimi oraly brázdy v kamenité půdě. Vyráběl i dvoukolé vozíky (8) a velké vozy, včetně kol, která byla buď paprsková, nebo s plnými kotouči. Nábytek, nářadí, vozy a další své výrobky také opravoval.

Umíte si představit, jaký vliv mělo tesařské řemeslo na Ježíšův vzhled? Díky častému pobytu na slunci byl pravděpodobně opálený a léty fyzické dřiny získal pevné svaly. Ruce měl zhrublé od toho, jak do nich denně bral neopracované dřevo, sekyru, kladivo a pilu.

Zdroj Ježíšových znázornění Když Ježíš vysvětloval hluboké duchovní pravdy, mistrně používal znázornění založená na jednoduchých, běžných věcech. Čerpal přitom některé náměty z práce tesaře? Nasvědčují tomu například následující výroky. „Proč se tedy díváš na stéblo slámy v oku svého bratra, ale nebereš v úvahu trám ve svém vlastním oku?“ zeptal se jednou svých posluchačů. Masivní trámy byly tesařům dobře známé. (Matouš 7:3) Jiné skupině lidí Ježíš řekl: „Žádný, kdo položil ruku na pluh a dívá se na věci za sebou, se nehodí pro Boží království.“ Je pravděpodobné, že sám mnoho pluhů vyrobil. (Lukáš 9:62) O tesařském  výrobku se zmínil i v jedné ze svých nejvřelejších vybídek. „Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne,“ řekl. „Mé jho je příjemné a můj náklad je lehký.“ (Matouš 11:29, 30) Nepochybně uměl vytvarovat jho tak, aby nedřelo, ale bylo „příjemné“ neboli pohodlné.

Když o Ježíšovi jeho odpůrci mluvili jako o ‚tesařovu synu‘, možná tím dávali najevo, že jím pohrdají. Nicméně křesťané v prvním století si pokládali za čest, že tohoto pokorného muže, který býval tesařem, mohou následovat. A stejný postoj mají křesťané i dnes.

[Rámeček a obrázky na straně 26]

Tesařské nářadí

Tesař z prvního století, jakým byl i Ježíš, uměl zacházet s nástroji, které jsou zde nakreslené. Jeho pila (1) měla dřevěný rám a kovový list se zuby zkosenými tak, aby řezala, když ji člověk táhl směrem k sobě. K vyměřování pravého úhlu používal úhelník (2) a k určování svislého směru olovnici (3). K jeho výbavě patřil také nivelační nástroj (4), měřicí tyč (5), hoblík (6) s ostrou kovovou čepelí k zarovnávání hrubě opracovaného dřeva a sekyra (7) na kácení stromů.

Pro vytvarování vřetena sloužil tesaři lukem poháněný soustruh (8) a žlábkové dláto (9). Na víku bedny s nářadím je vidět palice (10) používaná k zatloukání spojovacích kolíků a k práci s dlátem. Dále je na obrázku ruční pilka (11), poříz (12) a hřebíky (13). Před bednou stojí železné kladivo (14) a teslice (15) k hrubému opracování dřeva. Na víku leží i nůž (16) a různě široká dláta (17). O bednu je opřená luková vrtačka (18).