Poznejte Boží osobnost

Obdařil nás svobodnou vůlí

2. KRÁLOVSKÁ 18:1–7

OD RODIČŮ se očekává, že budou svým dětem dávat dobrý příklad. Pokud to dělají, jejich děti mohou získat cenné vlastnosti a dokážou se pak v životě moudře rozhodovat. Je však smutné, že mnoho rodičů v tomto směru selhává. Jsou snad jejich děti odsouzeny k tomu, aby to s nimi dopadlo špatně? Odpověď souvisí s jednou velmi povzbudivou skutečností — Jehova Bůh každého z nás obdařil svobodnou vůlí. Zamysleme se nyní nad biblickou zprávou o Ezekjášovi, kterou nacházíme v 2. Královské 18:1–7.

Ezekjáš byl „syn judského krále Achaza“. (verš 1) Achaz své poddané odváděl od uctívání Jehovy. Tento ničemný král uctíval Baala, k čemuž patřilo i předkládání lidských obětí. Obětoval přinejmenším jednoho z Ezekjášových bratrů. Také nechal zavřít dveře Jehovova chrámu a „nadělal si oltáře na každém nároží v Jeruzalémě“. Tím vším „urážel Jehovu“. (2. Paralipomenon 28:3, 24, 25) Horšího otce si lze jen těžko představit. Znamenalo to snad, že Ezekjáš musí dělat stejné chyby jako on?

Když Ezekjáš nastoupil na trůn, dal velmi brzy najevo, že není bezmocnou obětí otcovy špatné výchovy. „Dále činil to, co bylo správné v Jehovových očích.“ (verš 3) Důvěřoval v Jehovu a „mezi všemi judskými králi“ se „neprokázal být nikdo takový“ jako on. (verš 5) V prvním roce své vlády zahájil náboženskou reformu, jejíž součástí bylo odstranění výšin, na kterých Izraelité uctívali pohanské modly. Tento mladý král znovu otevřel chrám a obnovil pravé uctívání. (verš 4; 2. Paralipomenon 29:1–3, 27–31) „Stále se přidržoval Jehovy“ a „Jehova se prokázal být s ním“. (verše 6, 7)

Co Ezekjášovi pomohlo, aby nešel stejnou cestou jako jeho otec? Je možné, že na něj působila dobrým vlivem jeho matka Abija, o níž toho však víme jen málo. Mohl ho formovat také vynikající příklad Izajáše, který začal sloužit jako prorok ještě před tím, než se Ezekjáš narodil. * Bible o tom, co mladého Ezekjáše ovlivnilo, výslovně nemluví, ale ať už to bylo cokoli, jedno je jisté: Zvolil si úplně jiný způsob života, než jaký vedl jeho otec.

Ezekjášův příklad je povzbuzením pro ty, kdo vinou svých rodičů prožili těžké dětství. Minulost nelze změnit a bolestné vzpomínky není možné úplně vymazat. To, že člověk neměl dobré dětství, však neznamená, že musí skončit špatně. Každý z nás může dělat správná rozhodnutí, která povedou ke šťastné budoucnosti. Můžeme se podobně jako Ezekjáš rozhodnout, že budeme milovat a uctívat pravého Boha Jehovu. Díky tomu budeme už nyní žít spokojeně a v budoucnu můžeme získat věčný život v Božím novém světě. (2. Petra 3:13; Zjevení 21:3, 4) Za drahocenný dar v podobě svobodné vůle můžeme být našemu láskyplnému Bohu opravdu vděční.

[Poznámka pod čarou]