Co je dobrá zpráva?

„Tato dobrá zpráva . . .“ MATOUŠ 24:14

KŘESŤANÉ mají kázat ‚dobrou zprávu o království‘ tak, že o ní mají mluvit s druhými a vysvětlovat, že Království je budoucí světová vláda, která bude spravedlivě vládnout nad zemí. V Bibli je však výraz „dobrá zpráva“ uveden také v jiných souvislostech. Například je v ní zmínka o ‚dobré zprávě o záchraně‘ (Žalm 96:2), o ‚Boží dobré zprávě‘ (Římanům 15:16) a o ‚dobré zprávě o Ježíši Kristu‘ (Marek 1:1).

Jednoduše řečeno, dobrá zpráva zahrnuje všechny pravdy, o kterých mluvil Ježíš a které zapsali jeho učedníci. Než Ježíš vystoupil do nebe, řekl svým následovníkům: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“ (Matouš 28:19, 20) Úkolem pravých křesťanů tedy není pouze mluvit s lidmi o Království, ale musí se také snažit činit učedníky.

Jak si v tomto ohledu vedou církve? Ti, kdo nevědí, co je Království — a je jich mnoho —, o něm nemohou přesně učit druhé. Místo toho kážou o příjemných námětech, jako je odpuštění hříchů a víra v Ježíše. Také se snaží získávat konvertity tím, že se věnují sociální práci nebo stavějí nemocnice, školy a domovy pro chudé. Díky tomuto úsilí možná roste počet členů jejich církve, ale z takových lidí se nestávají praví křesťané, kteří se upřímně snaží žít v souladu s Ježíšovým učením.

Jeden teolog napsal: „V křesťanských kruzích se najde jen málo badatelů nebo vůdčích osobností, kteří by popírali, že máme činit následovníky nebo učedníky Ježíše a vyučovat je, aby dělali všechno, co Ježíš říkal . . . Ježíšovy pokyny jsou přece v této věci naprosto jasné. To, co řekl, zkrátka neděláme. Ani se o to doopravdy nepokoušíme. A zjevně nevíme, jak to dělat.“

Něco podobného vyšlo najevo z jednoho průzkumu mezi katolíky ve Spojených státech — 95 procent dotázaných souhlasí s tím, že kázání dobré zprávy patří k požadavkům jejich víry. Avšak téměř všichni si myslí, že nejlepší způsob, jak to dělat, není o dobré zprávě mluvit, ale žít tak, aby byl člověk příkladem pro druhé. Jedna respondentka řekla: „Evangelizovat je něco jiného než jen mluvit, mluvit, mluvit. Dobrou zprávou musíme být.“ V časopise U.S. Catholic, který tento průzkum vedl, bylo řečeno, že mnozí se nechtějí o své víře vyjadřovat, protože „církev má špatnou pověst v souvislosti s nedávnými sexuálními skandály a problematickými církevními naukami“.

Jeden metodistický biskup si stěžoval, že jeho církve jsou rozdělené a zmatené, nemají odvahu vykonávat své poslání a zastávají stejné hodnoty jako společnost všeobecně. Frustrovaně se zeptal: „Kdo tedy jsou ti zodpovědní nositelé evangelia o Království?“

Tento biskup na svou otázku neodpověděl. Odpověď však existuje. Najdete ji v dalším článku.

[Praporek na straně 6]

Dobrá zpráva se týká jak Božího Království, tak záchrany prostřednictvím víry v Ježíše Krista.