Předtím než se Ježíš narodil na zemi, žil na rozdíl od všech ostatních lidí jako duchovní osoba v nebi. (Jan 8:23) Byl prvním, koho Bůh stvořil. Pak pomáhal při tvoření všech ostatních věcí. On jediný byl stvořen přímo Jehovou, a tak je označen jako Boží ‚jediný zplozený‘ Syn. Sloužil jako Boží mluvčí, a proto je také nazván „Slovo“. (Jan 1:1–3, 14; přečtěte si Přísloví 8:22, 23, 30; Kolosanům 1:15, 16)

Bůh svého Syna poslal na zem tak, že jeho život přenesl z nebe do lůna židovské panny, která se jmenovala Marie. Ježíš tedy neměl lidského otce. (Lukáš 1:30–35) Přišel na zem, aby (1) učil pravdu o Bohu, (2) dal příklad, jak činit Boží vůli, a (3) dal svůj dokonalý život jako „výkupné“. (Přečtěte si Matouše 20:28; Jana 18:37.)

Výkupné je cena zaplacená za to, aby byl někdo osvobozen ze zajetí. Božím původním záměrem nebylo, aby lidé stárli a umírali. Jak to víme? Bůh řekl prvnímu člověku, Adamovi, že pokud neposlechne, což je podle Bible hřích, zemře. Kdyby Adam nezhřešil, nikdy by nezemřel. Jeho život sice skončil až o staletí později, ale umírat začal v den, kdy Boha neposlechl. (1. Mojžíšova 2:16, 17; 5:5) Adam předal všem svým potomkům hřích i trest za něj, totiž smrt. Prostřednictvím Adama tedy smrt ‚vstoupila‘ do světa lidí, a proto potřebujeme výkupné. (Přečtěte si Římanům 5:12; 6:23.)

Kdo mohl zaplatit výkupné, aby nás osvobodil od smrti? Když zemřeme, zaplatíme tím jen za své vlastní hříchy. Žádný nedokonalý člověk nemůže zaplatit za hříchy někoho jiného. (Přečtěte si Žalm 49:7–9.)

Jelikož Ježíš neměl lidského otce, nezdědil nedokonalost, a proto nezemřel za své vlastní hříchy, ale za hříchy druhých. Tím, že Bůh poslal svého Syna, aby za nás zemřel, dal lidstvu najevo mimořádnou lásku. I Ježíš nám projevil svou lásku, když uposlechl svého Otce a obětoval život za naše hříchy. (Přečtěte si Jana 3:16; Římanům 5:18, 19.)

Ježíš uzdravoval nemocné, křísil mrtvé a pomáhal lidem, kteří byli v těžké situaci, čímž ukázal, co nakonec udělá pro celé poslušné lidstvo. (Lukáš 18:35–42; Jan 5:28, 29) Po jeho smrti ho Bůh vzkřísil jako duchovní osobu. (1. Petra 3:18) Ježíš potom čekal po Boží pravici, dokud ho Jehova nezmocnil k tomu, aby vládl jako Král nad celou zemí. (Hebrejcům 10:12, 13) Nyní vládne v nebi a jeho následovníci tuto dobrou zprávu oznamují po celém světě. (Přečtěte si Daniela 7:13, 14; Matouše 24:14.)

Ježíš brzy použije svou královskou moc k tomu, aby skoncoval s veškerým utrpením a s těmi, kdo ho působí. Miliony lidí, kteří dávají najevo víru v Ježíše a poslouchají ho, se budou těšit ze života v pozemském ráji. (Přečtěte si Žalm 37:9–11.)