Co možná nevíte . . .

Potvrzují starověké hliněné pečeti existenci některých biblických postav?

▪ Když se ve starověku pořídil nějaký oficiální dokument, byl svinut a převázán šňůrkou. Na uzlík byla položena hrudka vlhké hlíny a do ní byla vtisknuta pečeť. Otisk pečeti sloužil jako podpis, doklad o přítomnosti svědků a potvrzení pravosti dokumentu.

Pečeť se někdy zasazovala do pečetního prstenu a byla považována za drahocenný předmět. (1. Mojžíšova 38:18; Ester 8:8; Jeremjáš 32:44) Bývalo na ní uvedeno jméno majitele, jeho titul a jméno jeho otce.

Badatelé našli stovky starověkých bul neboli otisků pečetí. Na některých jsou uvedena jména osob, o nichž se zmiňuje Bible. Archeologové našli například buly, které jsou považovány za otisky osobních pečetí dvou judských králů. Na jednom je uvedeno: „Patřící Achazovi, [synu] Jehotama [Jotama], králi judskému.“ Text na dalším zní: „Patřící Ezekjášovi, [synu] Achaza, králi judskému.“ (2. Královská 16:1, 20) Achaz a Ezekjáš vládli v 8. století př. n. l.

Odborníci prozkoumali i další buly s otisky pečetí, které údajně patřily biblickým postavám. Byl to například Baruk (Jeremjášův tajemník), Gemarjáš (‚syn Šafana‘), Jerachmeel (‚syn králův‘), Jukal („syn Šelemjášův“) a Serajáš (bratr Baruka). O všech těchto lidech jsou zmínky v Jeremjášových spisech. (Jeremjáš 32:12; 36:4, 10, 26; 38:1; 51:59)

Jak jsou v Bibli označovány denní doby?

▪ V Hebrejských písmech jsou použity například výrazy „ráno“, „poledne“ a „večer“. (1. Mojžíšova 30:16; 5. Mojžíšova 28:29; 1. Královská 18:26) Noc dělili Hebrejci do tří hlídek asi o čtyřech hodinách, ale později přijali řecký a římský způsob dělení do čtyř nočních hlídek. Na tento způsob dělení času zřejmě poukazoval Ježíš, když řekl: „Zůstaňte . . . bdělí, neboť nevíte, kdy přijde pán domu, zda pozdě ve dne, nebo o půlnoci, nebo při kuropění, nebo časně ráno.“ (Marek 13:35) Hlídka „pozdě ve dne“ trvala od západu slunce asi do deváté hodiny večer. Další končila o půlnoci, třetí neboli „kuropění“ přibližně ve tři hodiny ráno a poslední při východu slunce. Právě „v době čtvrté noční hlídky“ kráčel Ježíš po Galilejském moři. (Matouš 14:23–26)

Výraz „hodina“, který je používán v Křesťanských řeckých písmech, se vztahoval na jednu dvanáctinu doby denního světla, od východu do západu slunce. (Jan 11:9) Doba, kdy v Izraeli vychází a zapadá slunce, se liší podle ročního období, a proto se obvykle uváděl pouze přibližný čas, kdy se něco odehrálo, například „kolem šesté hodiny“. (Skutky 10:9)

[Obrázek na straně 15]

Hliněné pečeti se jmény Ezekjáše a Achaza (vpředu) a možná Baruka (vzadu)

[Podpisky]

Vzadu: s laskavým svolením Israel Museum, Jerusalem

Vpředu: www.BibleLandPictures.com / Alamy

[Obrázek na straně 15]

Sluneční hodiny, období římského císařství (27 př. n. l.–476 n. l.)

[Podpisek]

© Gerard Degeorge / The Bridgeman Art Library International