Dobrá zpráva pro chudé

BOŽÍ SLOVO nás ujišťuje: „Ne navždy bude . . . chudý zapomenut.“ (Žalm 9:18) A o našem Stvořiteli Bible říká: „Otevíráš svou ruku a uspokojuješ touhu všeho živého.“ (Žalm 145:16) Tato naděje, o které se píše v Božím Slově, není pouhý sen. Všemohoucí Bůh může zajistit všechno, co je k odstranění chudoby nezbytné. Co chudí lidé potřebují?

Jedna africká ekonomka k tomu řekla, že chudé země by potřebovaly „laskavého diktátora“. Jinými slovy, k odstranění chudoby je zapotřebí někoho, kdo má výkonnou moc a zároveň je natolik laskavý, že bude chtít tento problém řešit. A můžeme dodat, že vládce, který by mohl zcela odstranit chudobu, by musel vládnout nad celým světem, protože extrémní chudoba je často výsledkem ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými státy. Kromě toho by musel být schopen poradit si s příčinou chudoby — s naší sobeckou povahou. Kde ale takového ideálního vládce najít?

Bůh poslal na zem Ježíše, aby chudým lidem oznámil dobrou zprávu. Když Ježíš vstal, aby přečetl, jaký úkol dostal od Boha, řekl: „Jehovův duch je na mně, protože mě pomazal, abych oznamoval dobrou zprávu chudým.“ (Lukáš 4:16–18)

Co je tou dobrou zprávou?

Bůh jmenoval Ježíše Králem. To je skutečně dobrá zpráva. K vyřešení problému chudoby je Ježíš ideálním vládcem. Proč? (1) Bude vládnout nad celým lidstvem a má výkonnou moc. (2) Jedná s chudými soucitně a své následovníky učí, aby o ně projevovali zájem. (3) Dokáže odstranit příčinu chudoby, tedy náš zděděný sklon jednat sobecky. Tyto tři aspekty dobré zprávy nyní prozkoumejme.

1. Ježíš dostal autoritu nad všemi národy Boží Slovo o něm říká: „Bylo mu dáno panství . . ., aby dokonce jemu sloužily všechny národy, národnostní skupiny a jazyky.“ (Daniel 7:14) Dokážete si představit, jaké výhody bude mít to, že bude jen jedna vláda nad celým lidstvem? Nebude už docházet k bojům a sporům o bohatství naší planety. Všichni z něj budou mít stejný užitek. Sám Ježíš potvrdil, že bude mít výkonnou moc nad celým světem. Prohlásil: „Byla mi dána všechna autorita v nebi a na zemi.“ (Matouš 28:18)

2. Ježíš má soucit s chudými Když byl Ježíš na zemi, projevoval chudým lidem soucit. Jednou se například stalo, že žena, která utratila všechny své peníze za léčbu, se dotkla Ježíšova oděvu, protože doufala, že se tak uzdraví. Dvanáct let trpěla krvotokem a bezpochyby měla těžkou chudokrevnost. Podle Zákona se každý člověk, kterého se dotkla, stal nečistým. Ježíš s ní ale jednal laskavě. Řekl: „Dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji a buď zdravá ze své tíživé nemoci.“ (Marek 5:25–34)

To, co Ježíš učil, má moc změnit srdce lidí, takže i oni mohou jednat soucitně. Uvažujme například o tom, co Ježíš odpověděl jednomu muži, který se zeptal, jak je možné získat Boží přízeň. Ten muž věděl, že Bůh vyžaduje, abychom milovali své bližní, ale zeptal se Ježíše: „Kdo je skutečně můj bližní?“

Ježíš mu vyprávěl své slavné podobenství o člověku, který cestoval z Jeruzaléma do  Jericha, byl přepaden a zůstal ‚polomrtvý‘. Kněz, který procházel okolo, přešel na druhou stranu. Totéž udělal i Levita. „Ale nějaký Samaritán, který cestoval po té cestě, přišel k němu, a když ho viděl, byl pohnut lítostí.“ Ošetřil tomu muži rány, vzal ho do hostince a zaplatil hostinskému za to, že se o něj postará. „[Kdo] se prokázal jako bližní tomu muži, který padl mezi lupiče?“ zeptal se Ježíš. Muž odpověděl: „Ten, který s ním jednal milosrdně.“ Ježíš mu pak řekl: „Sám jednej stejně.“ (Lukáš 10:25–37)

Lidé, kteří chtějí být svědky Jehovovými, Ježíšovo učení studují a mění svůj postoj k otázce, zda a jak pomáhat potřebným. Jedna lotyšská spisovatelka ve své knize Women in Soviet Prisons (Ženy v sovětských věznicích) psala o tom, co zažila, když v polovině 60. let pracovala v trestaneckém táboře Potma a onemocněla tam. Vypráví: „Během celé mé nemoci se o mě [svědkyně] pečlivě staraly. Nemohla jsem si přát lepší péči.“ A dodává: „Svědkové Jehovovi pokládají za svou povinnost pomáhat každému člověku bez ohledu na náboženství či národnost.“

Když v důsledku finanční krize přišli někteří svědkové Jehovovi v ekvádorském městečku Ancón o práci, jejich spoluvěřící přemýšleli o tom, jak pro ně vydělat peníze. Rozhodli se, že místním rybářům připlouvajícím domů z nočního rybolovu budou prodávat jídlo (obrázek vpravo). Podílel se na tom celý sbor, dokonce i děti. Museli začít už v jednu v noci, aby do čtyř hodin ráno, kdy se rybáři vraceli, bylo jídlo připravené. Peníze, které vydělali, se pak rozdělily podle toho, co kdo potřeboval.

Je tedy vidět, že Ježíšův příklad a jeho učení opravdu mají moc změnit postoj lidí k těm, kdo jsou v nouzi.

3. Ježíš má moc změnit lidskou povahu Všichni víme, že lidé mají sklon jednat sobecky. Bible to nazývá hříchem. Dokonce i apoštol Pavel napsal: „Shledávám . . . ve svém případě tento zákon: když si přeji činit, co je správné, je u mne, co je špatné.“ Potom dodal: „Kdo mě vyprostí z těla podstupujícího tuto smrt? Díky Bohu prostřednictvím Ježíše Krista.“ (Římanům 7:21–25) Pavel poukázal na to, že Bůh prostřednictvím Ježíše zbaví své pravé ctitele zděděných hříšných sklonů, ke kterým patří i sobectví — hlavní příčina chudoby. Jak k tomu dojde?

Nějakou dobu potom, co byl Ježíš pokřtěn, o něm Jan Křtitel řekl: „Podívejte se, Boží Beránek, který snímá hřích světa!“ (Jan 1:29) Na zemi budou brzy žít pouze lidé, kteří budou osvobozeni od zděděného hříchu, včetně sklonu zajímat se jen o sebe. (Izajáš 11:9) Díky Ježíšovi tak bude příčina chudoby odstraněna.

Je příjemné přemýšlet o době, kdy všichni lidé budou mít, co potřebují. Boží Slovo říká: „Skutečně budou sedět každý pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo nezpůsobí, aby se chvěli.“ (Micheáš 4:4) Tato slova poeticky popisují dobu, až budou mít všichni uspokojující práci, budou žít v bezpečí a budou se radovat ze života ve světě, kde už žádná chudoba nebude. To všechno bude sloužit k Jehovově chvále.