Jsou všichni „křesťané“ křesťany?

KOLIK je na světě křesťanů? Podle díla Atlas of Global Christianity jich v roce 2010 byly téměř 2,3 miliardy. Ve stejné publikaci se ale píše, že tito křesťané patří k více než 41 000 církví a skupin, z nichž každá má své vlastní nauky a pravidla chování. Je pochopitelné, že někteří lidé jsou z tohoto obrovského množství „křesťanských“ náboženství zmateni nebo přímo rozčarováni. Možná přemýšlejí, zda jsou všichni, kdo se prohlašují za křesťany, skutečně křesťané.

Podívejme se na to z jiného úhlu. Když někdo cestuje přes hranice, nestačí, aby uvedl, že je občanem určitého státu. Musí se prokázat nějakým osobním dokladem, například pasem. A podobné je to s pravými křesťany — nestačí, aby prohlašovali, že věří v Krista, ale musí to nějak prokázat. Jak?

Výraz „křesťan“ se začal používat někdy po roce 44 n. l. Biblický dějepisec Lukáš napsal: „V Antiochii to bylo poprvé, kdy učedníci byli božskou prozřetelností nazváni křesťané.“ (Skutky 11:26) Všimněte si, že ti, kdo byli nazváni křesťané, byli Kristovými učedníky. O kom se dá říct, že je učedníkem Ježíše Krista? Jeden slovník vysvětluje: „Následovat Ježíše jako učedník znamená bezvýhradně obětovat celý svůj život . . . na celý život.“ (The New International Dictionary of New Testament Theology) Pravým křesťanem je tedy ten, kdo se úplně a bezvýhradně řídí učením a pokyny Ježíše, zakladatele křesťanství.

Je možné najít takové lidi v tom množství věřících, kteří se dnes považují za křesťany? Co o rozpoznávacích znacích svých následovníků řekl sám Ježíš? Zveme vás, abyste se zamysleli nad tím, jak na tyto otázky odpovídá Bible. V dalších článcích prozkoumáme pět Ježíšových výroků, ze kterých vyplývá, čím by se jeho následovníci měli vyznačovat. Budeme se zabývat tím, jak se jeho slovy řídili křesťané v prvním století. A také se budeme snažit zjistit, kdo z těch, kteří se ke křesťanství hlásí dnes, odpovídá tomuto vzoru.