Přejít k článku

Přejít na obsah

„Tato dobrá zpráva o království se bude kázat“

„Tato dobrá zpráva o království se bude kázat“

„Tato dobrá zpráva o království se bude kázat“

„Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ MATOUŠ 24:14

Co tento výrok znamená: Lukáš ve svém evangeliu zaznamenal, že Ježíš „cestoval od města k městu a od vesnice k vesnici, kázal a oznamoval dobrou zprávu o Božím království“. (Lukáš 8:1) Sám Ježíš řekl: „Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království také jiným městům, protože k tomu jsem byl vyslán.“ (Lukáš 4:43) Pověřoval své učedníky, aby dobrou zprávu kázali v okolních městečkách a vesnicích, a později jim dal pokyn: „Budete mi svědky . . . do nejvzdálenější části země.“ (Skutky 1:8; Lukáš 10:1)

Jak se tím řídili první křesťané: Ježíšovi učedníci neotáleli a začali podle jeho příkazu jednat. „Každý den bez přestání dále vyučovali v chrámu a dům od domu a oznamovali dobrou zprávu o Kristu.“ (Skutky 5:42) Kázání se nevěnovala jen nějaká elitní skupina. Historik August Neander poznamenal: „Celsus, první pisatel útočící proti křesťanství, se posmívá skutečnosti, že horlivými kazateli evangelia byli soukeníci, ševci, koželuzi, ti nejnevzdělanější a nejneotesanější z lidstva.“ Profesor Jean Bernardi ve své knize Les premiers siècles de l’Église (První staletí církve) napsal: „[Křesťané] měli vycházet na veřejnost a mluvit všude a s každým. Na silnicích i ve městech, na náměstích i v domácnostech. Ať byli vítáni, či nikoli. . . . [Cestovali] až na samotný kraj světa.“

Kdo tomuto vzoru odpovídá dnes? „To, že se církev s vážností nevěnuje kázání a vyučování, je jeden z důvodů, proč dnes panuje všeobecný nezájem o duchovní věci,“ napsal anglikánský duchovní David Watson. Teolog José Luis Pérez Guadalupe se ve své knize ¿Por qué se van los Católicos? (Proč katolíci odcházejí z církve?) zabýval činností evangelikálních křesťanů, adventistů a dalších skupin a povšiml si, že „nechodí dům od domu“. O svědcích Jehovových však napsal: „Chodí systematicky dům od domu.“

V právnickém sborníku Cato Supreme Court Review, 2001–2002 lze najít zajímavý a realistický postřeh Jonathana Turleyho: „Když se zmíníte o svědcích Jehovových, většina lidí si hned vybaví kazatele, kteří nás doma navštěvují v době, kdy se nám to nehodí. Chodit dům od domu a obracet druhé na víru není pro svědky Jehovovy jen způsob, jak svou víru šířit, ale je to významný projev jejich náboženského přesvědčení.“

[Rámeček na straně 9]

K jakému závěru jste dospěli?

Když vezmete v úvahu biblická měřítka, o kterých pojednává tato série článků, kdo jsou dnes podle vás praví křesťané? Existují sice desetitisíce skupin a církví, které to o sobě prohlašují, ale mějte na paměti, co řekl Ježíš svým následovníkům: „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vstoupí do nebeského království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích.“ (Matouš 7:21) Pokud zjistíte, kteří věřící činí vůli našeho nebeského Otce a prokazují se tak jako praví křesťané, a pokud se k nim připojíte, získáte možnost žít věčně pod vládou Božího Království. Co kdybyste svědky Jehovovy, kteří vám dali tento časopis, požádali o více informací o této vládě a o dobrých věcech, které přinese? (Lukáš 4:43)