„Kdykoli se modlíte, říkejte: ‚Otče‘“

Když slyšíte slovo „otec“, představíte si láskyplného muže, který se hluboce zajímá o blaho své rodiny, nebo někoho, kdo členy své rodiny zanedbává, a dokonce je k nim hrubý? Hodně záleží na tom, jakým člověkem byl váš otec.

KDYŽ Ježíš rozmlouval s Bohem nebo o něm mluvil s druhými, slovo „Otec“ používal často. * Při jedné příležitosti své následovníky učil se modlit a řekl: „Kdykoli se modlíte, říkejte: ‚Otče.‘“ (Lukáš 11:2) Jakým Otcem je vlastně Jehova? Odpověď na tuto otázku je velmi důležitá. Proč? Čím lépe totiž budeme chápat to, jakým Otcem Jehova je, tím blíže se k němu budeme cítit a tím více ho budeme milovat.

Kdo by nám mohl o našem nebeském Otci sdělit víc než sám Ježíš? Se svým Otcem měl velmi blízký vztah. Řekl: „Nikdo . . . úplně nezná Otce, jen Syn a každý, komu ho Syn chce zjevit.“ (Matouš 11:27) Nejvíce se tedy můžeme o našem Otci dozvědět od jeho Syna.

 Co se od něj o nebeském Otci dozvídáme? Zamysleme se nad tímto Ježíšovým výrokem: „Bůh . . . tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ (Jan 3:16) Ježíš zde poukázal na nejvýznačnější vlastnost našeho nebeského Otce, tedy na lásku. (1. Jana 4:8) Jehova projevuje lásku různými způsoby, například tak, že nás ujišťuje o svém schválení, soucítí s námi, chrání a ukázňuje nás a také se stará o naše každodenní potřeby.

Ujištění o Otcově schválení

Děti motivuje, když ze strany rodičů cítí uznání. Představte si, jak Ježíše muselo povzbudit, když o něm jeho Otec řekl: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil.“ (Matouš 3:17) To, že nebeský Otec miluje a schvaluje i nás, zase vyplývá z Ježíšova výroku: „Kdo . . . miluje mne, bude milován mým Otcem.“ (Jan 14:21) Tato slova nás jistě velmi těší. Je tu však někdo, kdo by nás chtěl o takovou radost připravit.

Satan si přeje, abychom o tom, že máme schválení našeho nebeského Otce, začali pochybovat. Snaží se nás přesvědčit, že si ho nezasloužíme. Často to dělá, když jsme nejzranitelnější, například když na nás doléhá stáří nebo nemoc, když jsme slabí, klopýtáme pod tíhou vlastních chyb nebo jsme se v někom zklamali. Podívejme se na příklad mladého Lucase, který měl pocit, že si Boží uznání nezaslouží. Vypráví, že když dospíval, jeho rodiče se radikálně změnili a opustili hodnoty, které mu do té doby vštěpovali. Možná právě kvůli tomu bylo pro něj těžké vytvořit si vztah ke svému nebeskému Otci. Lucas byl navíc od přírody impulzivní a často si tím působil těžkosti, zvláště ve vztazích s druhými. Postupně však svou povahu ovládl, a to i díky povzbuzení od své trpělivé manželky, kterou považuje za „požehnání a dar od Boha“. Lucas si uvědomil, že „Kristus Ježíš přišel do světa, aby zachránil hříšníky“. (1. Timoteovi 1:15) Když přemýšlel o Boží lásce a schválení, cítil se radostnější a spokojenější.

Pokud vás někdy přepadnou pochybnosti, zda vás má Jehova rád nebo zda má o vás dobré mínění, může pro vás být povzbuzením, když si přečtete pasáž v Římanům 8:31–39 a budete o ní přemýšlet. Obsahuje láskyplné ujištění apoštola Pavla, že nás nic nemůže „oddělit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu“. *

Otec něžného soucitu

Náš nebeský Otec citlivě vnímá, když trpíme. Je to Bůh něžného soucitu. (Lukáš 1:78) Ježíš při jednání s nedokonalými lidmi soucit svého nebeského Otce zrcadlil. (Marek 1:40–42; 6:30–34) Praví křesťané se v tomto ohledu také snaží nebeského Otce napodobovat. Řídí se biblickou vybídkou, aby se stali „jeden k druhému laskavými, něžně soucitnými“. (Efezanům 4:32)

Uveďme si příklad muže jménem Felipe. Když šel jednoho dne do práce, pocítil náhle ostrou bolest v zádech, jako kdyby ho tam někdo bodl nožem. Okamžitě byl převezen do nemocnice. Po osmihodinovém vyšetření lékaři dospěli k závěru, že má roztrženou stěnu aorty. Řekli, že operace nemá smysl, protože Felipe do půl hodiny zemře.

U Felipeho bylo několik jeho spoluvěřících a ty soucit pohnul k bleskurychlé akci. Okamžitě zařídili, aby byl převezen do jiné nemocnice, kde hned podstoupil operaci. Zůstali tam, dokud nebyl zákrok dokončen. Felipe naštěstí přežil. Když se dívá zpět,  je velmi vděčný za soucitnou pomoc svých spoluvěřících. Je ale také přesvědčen, že tím, kdo je k takovému jednání podnítil, byl nebeský Otec. Říká: „Připadalo mi, že Bůh jako milující Otec stojí vedle mě a podpírá mě.“ Jehova skutečně často dává soucit najevo tím, že podnítí své služebníky na zemi, aby tuto vlastnost projevili.

Náš Otec nás chrání

Když má malé dítě pocit, že je v nebezpečí, často v takové chvíli utíká ke svému otci. V jeho náruči se cítí bezpečně. Ježíš plně důvěřoval v Jehovu, že ho bude chránit. (Matouš 26:53; Jan 17:15) Pod ochranou našeho nebeského Otce můžeme zažívat bezpečí i my. Jehova poskytuje především duchovní ochranu. Jinými slovy chrání nás před duchovní újmou, a to tak, že nám dává vše potřebné, abychom se vyhnuli nebezpečí a zachovali si s ním přátelský vztah. Jedním způsobem, jak nás chrání, je, že nám prostřednictvím Bible dává rady. Je to, jako by nás doprovázel a říkal: „To je ta cesta. Choďte po ní.“ (Izajáš 30:21)

Uveďme si příklad Tiaga a jeho bratrů Fernanda a Rafaela, kteří hráli v rokenrolové kapele. Byli nadšení, když byli vybráni, aby vystupovali v jedné z nejslavnějších koncertních hal v Sao Paulu. Hodně si od toho slibovali. Jeden spoluvěřící jim však poukázal na nebezpečí, do kterého se mohou dostat, když se budou úzce stýkat s těmi, kdo svým životem dávají najevo neúctu k Božím zásadám. (Přísloví 13:20) Tuto radu založenou na Bibli podpořil zkušeností ze své rodiny. Jeho bratr se zapletl do nesprávného jednání právě kvůli tomu, že se stýkal se špatnými lidmi. Tiago a jeho bratři se rozhodli, že muzikantskou dráhu opustí. Všichni tři se nyní věnují především kazatelské službě. Jsou přesvědčeni, že uplatnění biblické rady, kterou dostali, je ochránilo před duchovní újmou.

Náš nebeský Otec nás ukázňuje

Otec, který své dítě miluje, ho ukázňuje, protože mu záleží na tom, aby z něj vyrostl dobrý člověk. (Efezanům 6:4) Takový otec je při usměrňování pevný, ale nikdy není hrubý. Podobně i náš nebeský Otec může čas od času považovat za důležité nás ukáznit. Vždy to ale dělá s láskou a nikdy ne hrubě. Stejně tak ani Ježíš se nechoval drsně, a to přesto, že jeho učedníci někdy na ukáznění nereagovali hned. (Matouš 20:20–28; Lukáš 22:24–30)

 Všimněte si příkladu Ricarda, který si váží toho, že ho Jehova s láskou ukáznil. Když mu bylo pouhých sedm měsíců, jeho otec rodinu opustil a zvlášť během dospívání mu velmi chyběl. Ricardo se zapletl do špatného jednání a začal mít výčitky svědomí. Uvědomil si, že život, který vede, není v souladu s křesťanskými morálními zásadami, a tak se rozhodl svěřit se starším ze sboru, do kterého chodil. Starší mu dali pevnou a zároveň laskavou radu založenou na Bibli. Ricardo toto usměrnění přijal, ale dál se velmi trápil kvůli tomu, čeho se dopustil. Nemohl spát, často brečel a míval deprese. Nakonec ale pochopil, že ukáznění, které dostal, je známkou toho, že ho Jehova stále miluje. Připomínal si slova z Hebrejcům 12:6, kde se píše: „Koho . . . Jehova miluje, toho ukázňuje.“

Je dobré mít na mysli, že k ukázňování nepatří jen trest za špatné jednání. Bible ukázňování spojuje i s výchovou neboli školením. Může se stát, že nás nebeský Otec ukázní tak, že dovolí, abychom po nějakou dobu zažívali nepříjemné důsledky svých chyb. Bible však ukazuje, že takové ukázňování nás vychovává a tak nám pomáhá, abychom šli správným směrem. (Hebrejcům 12:7, 11) Nebeský Otec se opravdově zajímá o naše blaho a usměrňuje nás k našemu užitku.

Nebeský Otec se stará o naše každodenní potřeby

Milující otec se stará o fyzické a hmotné potřeby své rodiny. Nejinak je tomu v případě Jehovy. Ježíš nás ujistil: „Váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.“ (Matouš 6:25–34) Sám Jehova slibuje: „Rozhodně tě neopustím, rozhodně tě ani nezanechám.“ (Hebrejcům 13:5)

Pravdivost těchto slov si na vlastní kůži ověřila žena jménem Nice. Její manžel přišel o práci právě v době, kdy ona opustila dobře placené místo, aby se mohla více věnovat jejich dvěma dcerám a službě Jehovovi. Z čeho teď budou žít? Nice se modlila k Jehovovi. Druhý den šel její manžel na bývalé pracoviště, aby si tam vyzvedl své věci. K jeho překvapení mu šéf řekl, že se právě uvolnilo jiné místo, a nabídl mu ho. Takže Nicein manžel jeden den o práci přišel a hned druhý den dostal jinou. Společně s Nice děkovali svému nebeskému Otci, že to tak dobře dopadlo. Jejich zkušenost je důkazem, že náš starostlivý Otec Jehova na své věrné služebníky nikdy nezapomíná.

Oceňujme lásku našeho Otce

Těžko se dá slovy popsat, jak hlubokou lásku k nám náš nebeský Otec má. Když přemýšlíme o tom, jakými různými způsoby ji dává najevo — ať už tím, že nás ujišťuje o svém schválení, soucítí s námi, chrání a ukázňuje nás nebo se stará o naše potřeby —, jistě dojdeme k závěru, že je to ten nejlepší Otec, jakého bychom si mohli přát.

Jak můžeme ukázat, že si jeho lásky vážíme? Například tím, že se vynasnažíme dozvědět víc o něm a o jeho záměru. (Jan 17:3) Můžeme také svůj život uvést do souladu s jeho vůlí a zásadami. (1. Jana 5:3) Jeho lásku můžeme zrcadlit při jednání s druhými. (1. Jana 4:11) Tím vším dáme najevo, že na Jehovu pohlížíme jako na svého Otce a že pokládáme za čest být jeho dětmi.

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 19]

Čím lépe budeme chápat to, jakým Otcem Jehova je, tím blíže se k němu budeme cítit a tím více ho budeme milovat.

[Praporek na straně 22]

Svým životem můžeme dát najevo, že na Jehovu pohlížíme jako na svého Otce a že pokládáme za čest být jeho dětmi.

[Rámeček a obrázky na straně 21]

NÁŠ OTEC JEHOVA NÁM PROJEVUJE LÁSKU RŮZNÝMI ZPŮSOBY

SCHVÁLENÍ

SOUCIT

OCHRANA

UKÁZŇOVÁNÍ

KAŽDODENNÍ PÉČE