▪ Boží zákon daný Izraelitům zahrnoval toto nařízení týkající se lidí z okolních národů: „Neuzavřeš s nimi manželský svazek. Svou dceru nedáš jeho synovi a jeho dceru nevezmeš pro svého syna.“ (5. Mojžíšova 7:3, 4) Z jakého důvodu dostali Izraelité tento zákaz?

Z širšího hlediska vzato, Jehova věděl, že Satan chce jeho lid přivést k uctívání falešných bohů a tak ho zkazit. Bůh proto izraelský národ varoval a ohledně nevěřících řekl: „Odvrátí . . . tvého syna, aby mě nenásledoval, a jistě budou sloužit jiným bohům.“ V sázce bylo hodně. Pokud by Izraelité začali sloužit jiným bohům, ztratili by Jehovovu přízeň a ochranu a stali by se tak snadnou kořistí svých nepřátel. Jak by pak z takového národa mohl vzejít slíbený Mesiáš? Satan měl tedy jistě dobrý důvod, aby se pokusil vlákat Izraelity do svazku s nevěřícími.

Bůh se však o Izraelity zajímal i jako o jednotlivce. Věděl, že jejich štěstí a blaho bude záviset na tom, zda k němu budou mít blízký vztah. Nebyly Jehovovy obavy, pokud jde o nebezpečný vliv nevěřícího partnera, přehnané? Podívejme se na příklad krále Šalomouna. Ten znal Boží varování týkající se nevěřících manželek: „Nakloní vaše srdce, aby následovalo jejich bohy.“ Šalomoun byl výjimečně moudrý člověk, a tak si možná myslel, že jemu se to nestane. Prostě varování ignoroval. Co bylo výsledkem? „Jeho manželky postupně naklonily jeho srdce . . ., aby následovalo jiné bohy.“ To byl jistě smutný konec. Šalomoun ztratil Jehovovu přízeň a v důsledku jeho nevěrnosti byl celý národ rozdělen. (1. Královská 11:2–4, 9–13)

Někdo ale možná řekne, že existovaly výjimky. Například Izraelita Machlon si vzal za manželku Moabku Rut a z ní se později stala věrná ctitelka pravého Boha. Vzít si Moabku však bylo riskantní. Machlon za to není v Bibli pochválen. Když jako mladý zemřel, Rut pravděpodobně v Jehovu ještě nevěřila. Machlonův bratr Kiljon se oženil s Moabkou Orpou, ale ta své bohy neopustila. Naproti tomu Boaz si vzal Rut nějakou dobu potom, co se stala ctitelkou Jehovy. Židé o ní později mluvili jako o „vzorné proselytce“. Rut i Boazovi přineslo jejich manželství mnoho požehnání. (Rut 1:4, 5, 15–17; 4:13–17)

Bylo by moudré dojít k závěru, že příklady, jako je ten Machlona a Rut, snižují platnost Jehovova pokynu, aby jeho ctitelé vstupovali do manželství pouze se spoluvěřícím? Nebylo by to, jako kdybychom na výherci jackpotu chtěli demonstrovat, že sázení je přijatelným způsobem, jak si vydělávat na živobytí?

Bible křesťany vybízí, aby vstupovali do manželství „pouze v Pánu“. Varuje je, aby se nedali „nerovně spojit jhem s nevěřícími“. Tato rada je určena pravým křesťanům, kteří by rádi vstoupili do manželství. Těm, kdo ve svazku s nevěřícím již jsou, Bible dává užitečné rady, díky kterým mohou i za daných okolností být co nejspokojenější. (1. Korinťanům 7:12–16, 39; 2. Korinťanům 6:14) Všechny takové rady jsou důkazem, že Jehova Bůh, Původce manželství, si přeje, aby jeho ctitelé — ať už jsou svobodní, nebo v manželství — byli šťastní.