Přejít k článku

Přejít na obsah

Bojovníci za pravdu

Bojovníci za pravdu

Graduace 132. třídy Gileadu

Bojovníci za pravdu

DESÁTÉHO března roku 2012 se ve vzdělávacím středisku svědků Jehovových v Pattersonu ve státě New York sešlo tisíce svátečně oblečených lidí, z nichž někteří přicestovali ze zahraničí. Přišli, aby se zúčastnili graduace 132. třídy biblické školy Strážné věže Gilead. Mnozí byli přítomni v sále v Pattersonu a další se shromáždili na jiných místech, kde program sledovali na televizních obrazovkách. Graduaci tedy celkem přihlíželo 9 042 lidí.

Přítomní napjatě čekali, co uslyší. Na rozdíl od předchozích let byli všichni studenti této třídy před absolvováním misionářské školy v nějakém druhu zvláštní celodobé služby, ať už jako betelité, zvláštní průkopníci, cestující dozorci, nebo misionáři, kteří se školy Gilead ještě nezúčastnili. Jaká slova budou asi adresována těmto zkušeným bratrům a sestrám?

Posluchači se to brzy dozvěděli. Gerrit Lösch, člen vedoucího sboru svědků Jehovových, byl předsedajícím programu a přednesl úvodní proslov. Položil tuto zajímavou otázku: „Jsi bojovníkem?“ Poté vysvětlil, že křesťané jsou bojovníky za pravdu, protože obhajují celý soubor křesťanských nauk. K prosazování pravdy patří nejen lidi o pravdě učit, ale také jim pomáhat, aby si ji zamilovali.

Bratr Lösch se zeptal: „Jak víme, že známe pravdu?“ Poznamenal, že důkazem nemá být počet lidí, kteří ji přijmou. Je pravda, že nyní jsou na zemi miliony těch, kdo přijali čisté uctívání, ale o Letnicích roku 33 n. l. jich bylo jen pár. Dále uvedl pět rysů, které potvrzují, že máme pravdu: (1) zůstáváme v Ježíšově učení, (2) máme mezi sebou lásku, (3) žijeme v souladu s Božími vysokými morálními měřítky, (4) zůstáváme neutrální ve sporech tohoto světa a (5) nosíme Boží jméno.

„Napřete své síly správným směrem“

Přítomní si říkali, co asi bude následovat, když bratr Geoffrey Jackson z vedoucího sboru přišel na pódium a táhl za sebou cestovní kufr. Název jeho proslovu zněl „Napřete své síly správným směrem“ a byl založen na Izajášovi 50:5. V tomto verši jsou zaznamenána prorocká slova týkající se Ježíše Krista: „Já, já se nebouřil. Neobrátil jsem se opačným směrem.“

Bratr Jackson studenty vybídl, aby citlivě reagovali na to, jaký směr Jehova udává prostřednictvím svého svatého ducha, Bible a své organizace. V podobenství o talentech, zaznamenaném u Matouše 25:14–30, dostal každý otrok v určitém smyslu stejně, protože množství, které obdrželi, odpovídalo jejich schopnostem. Očekávalo se, že budou pracovat ze všech sil. Dva otroci byli pochváleni a označeni za „dobré a věrné“. Věrnost se nutně nehodnotí podle výsledků, kterých dosáhneme, ale podle toho, zda své síly napřeme správným směrem.

O třetím otrokovi bylo řečeno, že je „ničemný a lenivý“ a „neužitečný“. V čem byl jeho problém? Tento otrok svůj talent zakopal. Talent nebyla nějaká mince, ale váhová jednotka odpovídající 6 000 denárů, o celkové hmotnosti asi 20 kilogramů. To zhruba odpovídá povolené hmotnosti cestovního kufru při mezinárodních letech. Zakopat předmět o velikosti takového kufru jistě vyžadovalo námahu. Vidíme tedy, že něco otrok přece jen udělal — svůj talent zakopal —, ale to po něm nikdo nechtěl. Podobně i misionář může být hodně zaměstnaný, ale co ho tak zaměstnává? Je to sepisování zážitků, surfování na internetu, návštěvy u přátel nebo přivydělávání si? Takový člověk může být na konci dne úplně vyčerpaný. Nedělal však to, co dělat měl. Bratr Jackson proto proslov uzavřel slovy: „Vždy své síly napřete správným směrem.“

„Zbavte se pochybností“

Tak zněl námět proslovu, který přednesl Anthony Morris z vedoucího sboru. Řekl: „Bible nikde nespojuje víru s pochybnostmi. Víra naopak pochybnosti rozptyluje.“ Satanovi se podařilo zasít pochybnosti do mysli dokonalé ženy Evy, a tak by se mu to jistě mohlo podařit i v našem případě. Bratr Morris posluchačům poradil: „Když svou víru budete živit, pochybnosti zemřou hlady.“ Pak rozebral příklad Petra, který „kráčel po vodách“, ale když „pohlédl na větrnou bouři“, dostal strach a začal se topit. Ježíš ho chytl a zeptal se ho: „Proč jsi zapochyboval?“ (Matouš 14:29–31) Bratr Morris pokračoval: „Jako misionáři budete v celodobé službě hodně zaměstnaní a ostatní možná budou žasnout, co všechno zvládáte, jako byste obrazně řečeno chodili po vodě. Když ale udeří bouře, nezačněte pochybovat.“

Bratr Morris připomněl, že procházet bouřlivým obdobím může být náročné, ale že vítr se nakonec utiší. Poukázal na příklad Pavla a Sila, když byli uvěznění ve Filipech. Ve Skutcích 16:25 se píše: „Kolem půlnoci se . . . Pavel a Silas modlili a chválili Boha písní; ano, vězňové je slyšeli.“ Všimněte si, že se nejen modlili, ale i zpívali, a to tak hlasitě, že je slyšeli ostatní vězňové. Bratr Morris poznamenal, že většina z nás není profesionálními zpěváky, ale přesto bychom se neměli stydět zpívat, a to zvláště tehdy, když procházíme nějakou krizí. Svůj proslov bratr Morris uzavřel přečtením textu písně „Vytrvej až do konce“, která je v našem zpěvníku Zpívejme Jehovovi pod číslem 135.

Další podnětné proslovy

„Budete milovat dost dnů?“ To byl námět proslovu bratra Roberta Luccioniho z nákupního oddělení a vycházel ze slov krále Davida zaznamenaných v Žalmu 34:12. Bratr Luccioni mluvil o tom, jak se vyrovnat s náročnými situacemi a zachovat si přitom dobrý vztah s Jehovou. Poučení můžeme načerpat z 30. kapitoly 1. knihy Samuelovy. David se svými muži a jejich rodiny byli na útěku před králem Saulem a pobývali ve vyhnanství v Ciklagu. Když amalekitští nájezdníci odvedli jejich rodiny do zajetí, muži to dávali za vinu Davidovi a chtěli ho kamenovat. Jak na to David reagoval? Nepodlehl zoufalství, ale místo toho se „začal posilovat Jehovou, svým Bohem“. (1. Samuelova 30:6) Prosil Jehovu o vedení, v souladu s ním potom jednal a rodiny osvobodil. Řečník studenty ujistil, že pokud budou mít podobnou důvěru v Jehovu a budou se řídit jeho vedením, budou milovat dost dnů, aby viděli, co je dobré. Budou se těšit ze života díky drahocenné výsadě, která jim byla svěřena.

„Za nočních hlídek se dívejte kupředu“ byl námět proslovu, který přednesl Michael Burnett, jeden z instruktorů školy Gilead. Izraelité rozdělovali noc, která trvala od západu do východu slunce, do tří hlídek o čtyřech hodinách. Během poslední hlídky, tedy od dvou do šesti hodin ráno, byla největší tma a zima a bylo nejtěžší zůstat vzhůru. Aby za této hlídky žalmista neusnul, zaměstnával svou mysl Jehovovými výroky. (Žalm 119:148) „Budete muset zůstat bdělí,“ řekl studentům bratr Burnett. „Prožijete temné dny a pocítíte chlad tohoto nelaskavého světa. Na takové chvíle se musíte připravit.“ Připomněl jim, že by se měli pustit do náročnějších studijních projektů, aby tak zůstali duchovně bdělí. Tuto myšlenku podtrhl slovy: „Každý den se modlíte k Jehovovi, protože chcete být jeho přáteli. Umožněte proto i jemu, aby k vám jako přítel každý den mluvil prostřednictvím stránek Bible. Noc je velmi pokročilá. Dobře si tedy naplánujte, jak čas, který je před vámi, využijete, aby tak vaše ‚oči předběhly noční hlídky‘.“

„Školení pro další práci.“ Tento námět byl založen na 1. Petra 5:10 a vybral si ho Mark Noumair, další z instruktorů školy Gilead. Studentům položil tuto otázku: „Všichni jste zkušenými služebníky, tak proč jste byli pozváni do vzdělávacího střediska Strážné věže?“ Potom sám odpověděl: „Protože jste ve své práci odborníky. Mnozí odborníci si berou volno, aby se mohli zúčastnit školení, na kterých své schopnosti dále rozvíjejí. Během uplynulých pěti měsíců vás Jehova upevňoval a posiloval prostřednictvím hlubokého studia jeho Slova a organizace, abyste mohli nést závažné odpovědnosti, které vám budou svěřeny. Když je dřevěný trám pevný, pod tlakem se neohne, nezkroutí a nepraskne. Výsledky vašeho školení budou vidět na tom, jak budete spolupracovat se svými bratry a sestrami. Co uděláte vy, až se dostanete pod tlak? Odchýlíte se od božských zásad, nebo naopak zůstanete pevní a budete jednat v souladu s tím, co jste se naučili z Božího Slova? Pevný trám unese těžký náklad. Tajemství jeho pevnosti však spočívá v tom, jak nahuštěná jsou vlákna, ze kterých se skládá. I o vaší pevnosti rozhoduje to, jací jste uvnitř. Jehova vás sem přivedl, aby vás pro další práci upevnil a udělal z vás spolehlivé a důvěryhodné služebníky. Svůj úkol splnil a my si velmi přejeme, abyste svůj díl práce udělali také a dovolili svému ‚Vznešenému učiteli‘, aby vaše školení dokončil.“

Vyprávění zážitků a interview

Vždycky je osvěžující slyšet vyprávění samotných studentů a tato graduace nebyla výjimkou. Při jedné části programu studenti předvedli některé ze svých zážitků při vydávání svědectví. Jedni francouzští manželé museli na cestě do školy Gilead šest hodin čekat na letišti. V tamní restauraci navázali v angličtině rozhovor se dvěma muži, kteří také čekali na let. Když jeden z nich řekl, že je z Malawi, začali s ním mluvit čevsky. Překvapilo ho to a zeptal se, jak to, že umí jeho jazyk. Vysvětlili mu, že v Malawi sloužili jako misionáři. Když jim ten druhý muž řekl, že je z Kamerunu, k jeho překvapení přeladili na francouzštinu. Oba muži se vyjádřili, že si svědků Jehovových velmi váží, a naši misionáři měli možnost vydat jim svědectví.

Nicholas Ahladis z oddělení překladatelských služeb vedl interview se dvěma páry ze třídy. Jedna dvojice se přestěhovala z Austrálie do misionářského přidělení ve válkou rozervaném Východním Timoru. Druzí manželé se z Koreje přestěhovali do Hongkongu. Oba manželské páry se už velmi těšily zpátky do svých zahraničních přidělení, aby tam uplatnili to, co se ve škole naučili.

Potom, co se studentům rozdaly diplomy, jeden z absolventů přečetl za celou třídu dopis, kde bylo vyjádřeno ocenění pro školení, které dostali. Během závěrečných slov bratra Lösche zaznělo několik pěkných řečnických obratů, například že pravda je nádherná jako duha na obloze, je jako oáza v poušti a jako kotva v rozbouřeném moři. „Jaké je to požehnání, že známe pravdu!“ řekl bratr Lösch. „Buďte bojovníky za pravdu a pomáhejte ostatním, aby se bojovníky stali i oni.“

[Tabulka a mapa na straně 31]

STATISTIKA TŘÍDY

12 zastoupených zemí

36 průměrný věk

20 průměrný počet let od křtu

15 průměrný počet let v celodobé službě

[Mapa]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

ZEMĚ, DO KTERÝCH BYLI ABSOLVENTI PŘIDĚLENI

BELIZE

BENIN

DOMINIKÁNSKÁ REPUBLIKA

EKVÁDOR

GABON

GRUZIE

GUINEA

HONGKONG

KAMBODŽA

KAMERUN

KAPVERDY

LIBÉRIE

MADAGASKAR

MALAWI

PERU

POBŘEŽÍ SLONOVINY

SAMOA

SPOJENÉ STÁTY

SVATÝ TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV

VÝCHODNÍ TIMOR

ZIMBABWE

[Obrázek na straně 31]

Absolventi 132. třídy biblické školy Strážné věže Gilead

Na seznamu jsou řady očíslovány odpředu dozadu a jména jsou v každé řadě uvedena zleva doprava.

(1) R. Iap; J. Iapová; T. Ng; P. Ngová; F. Laurino; B. Laurinoová; S. Wonová; S. Won.

(2) N. Morales; M. Moralesová; J. Zanutto; M. Zanuttoová; I. Rumphová; J. Rumph; D. Germainová; N. Germain.

(3) Y. Atchadé; Y. Atchadéová; Ch. Thomas; E. Thomasová; C. Estigèneová; P. Estigène.

(4) D. Ehrman; A. Ehrmanová; J. Bray; A. Brayová; M. Amorimová; D. Amorim; Y. Seoová; Y. Seo.

(5) J. Simon; Ch. Simonová; Ch. Seale; D. Sealeová; J. Ericksonová; R. Erickson.

(6) D. McCluskey; T. McCluskeyová; A. Brown; V. Brownová; D. Mariano; C. Marianoová; Y. Loyolaová; C. Loyola.

(7) P. Rutgers; N. Rutgersová; P. Foucault; Ch. Foucaultová; J. Wunjahová; E. Wunjah.