Ten, kdo se opírá o duševní berličku, podléhá sebeklamu, který ho vede k tomu, že přehlíží skutečnosti, a který mu brání logicky uvažovat. Pro některé je takovou berličkou alkohol. Krátkodobě jim sice může zvýšit sebevědomí a dodat jim pocit, že zvládají životní problémy, ale z dlouhodobého hlediska jim škodí. Je možné něco takového říct o víře v Boha?

Někteří považují víru za projev naivity. Tvrdí, že věřící lidé nechtějí přemýšlet sami za sebe ani se jasnými důkazy nechat ovlivnit ve svém přesvědčení. Takoví skeptici tím vlastně říkají, že lidé se silnou vírou v Boha ignorují realitu.

Bible o víře mluví hodně. Nikde však své čtenáře nevybízí k tomu, aby byli naivní. Ani nepodporuje duševní lenost. Naopak ty, kdo věří každému slovu, označuje za nezkušené, či dokonce pošetilé. (Přísloví 14:15, 18) Bylo by skutečně pošetilé, kdybychom přijali za svou jakoukoli myšlenku bez toho, abychom si zjistili fakta. Bylo by to, jako bychom se se zavázanýma očima snažili přejít rušnou ulici, a to jenom proto, že nám někdo řekl, ať to uděláme.

Bible nás nepovzbuzuje ke slepé víře, ale naopak nás vybízí, abychom své obrazné oči měli otevřené a tak nebyli oklamáni. (Matouš 16:6) Oči máme otevřené tehdy, když používáme svou „sílu rozumu“. (Římanům 12:1) Bible nás učí, jak přemýšlet o důkazech a dojít ke správným závěrům, které jsou podložené fakty. Podívejme se na několik příkladů z dopisů apoštola Pavla.

Když Pavel psal do sboru v Římě, nechtěl, aby jeho členové věřili v Boha jenom proto, že jim to řekl. Místo toho je vybídl, aby prozkoumali důkazy toho, že Bůh je skutečný. Napsal: „[Boží] neviditelné vlastnosti jsou . . . jasně patrné od stvoření světa, protože je lze pochopit z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a Božství, takže [ti, kdo odmítají uznat Boží autoritu] jsou neomluvitelní.“ (Římanům 1:20) Podobnou argumentaci Pavel použil, když psal dopis Hebrejcům. „Každý dům je ovšem někým postaven, ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh.“ (Hebrejcům 3:4) Křesťany žijící ve městě Tesalonika povzbudil, aby si dobře vybrali, čemu budou věřit. Napsal jim: „Všechno . . . ověřujte.“ (1. Tesaloničanům 5:21, Jeruzalémská bible)

Když náboženská víra není postavena na jasných důkazech, může se stát berličkou, jež člověka zavádí na scestí a působí mu škodu. O některých věřících lidech ve své době Pavel napsal: „Dosvědčuji, že mají horlivost pro Boha, ale ne podle přesného poznání.“ (Římanům 10:2) Je proto velmi důležité, abychom se řídili Pavlovou radou, kterou adresoval křesťanům v Římě. Vybídl je: „Změňte celé svoje smýšlení, abyste byli schopni rozeznat, co je v souladu s Boží vůlí, co je tedy správné, dokonalé a jemu milé.“ (Římanům 12:2, Slovo na cestu) Víra založená na přesném poznání Boha není berlička, ale „velký štít“, který nás chrání před duševní a duchovní újmou. (Efezanům 6:16)