V Kázání na hoře Ježíš svým následovníkům řekl: „Jste sůl země; jestliže však sůl ztratí svou sílu, jak se její slanost obnoví? Již není použitelná k ničemu jinému, než aby byla vyhozena a lidmi pošlapána.“ (Matouš 5:13) Sůl je konzervant. Ježíš tedy pravděpodobně chtěl svým přirovnáním říci, že jeho učedníci mohou a také by měli chránit druhé před duchovním a morálním úpadkem.

Co se týče Ježíšovy poznámky o tom, že sůl ztrácí svou slanost, encyklopedie The International Standard Bible Encyclopedia říká: „Sůl z oblasti kolem Mrtvého moře bývala znečištěna dalšími minerály; pokud se tedy sůl ze směsi působením vlhka ztratila, zůstala jen látka bez chuti.“ Je tedy pochopitelné, proč Ježíš o této hmotě řekl, že „již není použitelná k ničemu jinému, než aby byla vyhozena“. V encyklopedii se dále píše: „Přestože v porovnání s většinou jiných mořských solí byla sůl od Mrtvého moře kvůli své nečistotě podřadná, její dostupnost (mohla být jednoduše sesbírána na pobřeží) z ní činila hlavní zdroj soli v Palestině.“

Ježíš vyprávěl podobenství o ženě, která poté, co ztratila jednu ze svých deseti drachem, vzala lampu a důkladně zametala celý dům, dokud ji nenašla. (Lukáš 15:8–10) V té době měla drachma hodnotu téměř denní mzdy, takže finanční ztráta z Ježíšova podobenství nebyla zanedbatelná. Scéna, kterou popsal, však byla reálná i z jiných důvodů.

Podle některých odborných děl ženy často používaly mince jako ozdoby. Ježíš tak možná měl na mysli minci, která byla součástí rodinného dědictví nebo ženina věna. Ať už to tak bylo, nebo ne, je pochopitelné, že když žena ztratila jednu z deseti mincí, velmi jí záleželo na tom, aby ji opět našla.

Domy obyčejných lidí v Ježíšově době navíc byly stavěny tak, aby se tam dostalo co nejméně světla a tepla. Měly jen několik oken, pokud vůbec nějaká. Podlaha byla obvykle pokryta slámou nebo suchými stonky nejrůznějších rostlin. Pokud někomu upadla mince, bylo těžké ji najít. Jeden komentátor k tomu říká: „Když se tedy na takovém místě ztratilo něco poměrně malého, jako například mince, posvítit lampou a zamést dům bylo tím nejpřirozenějším způsobem, jak to získat zpět.“