Papež i další náboženští vůdci každoročně kážou poselství míru a pokoje, a to v naději, že se o Vánocích naplní výrok andělů: „Na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle.“ Někteří se v té době vydávají na různé poutě.

V nejlepším případě je pokoj o Vánocích dočasný. Například v prosinci 1914, když v Evropě zuřila první světová válka, vyšli britští a němečtí vojáci ze zákopů, aby společně oslavili Vánoce. Dělili se o jídlo, pití a cigarety, a dokonce si zahráli fotbal. Příměří však netrvalo dlouho. Britský voják zaslal z přední linie dopis, ve kterém napsal, co mu tehdy řekl jeden německý voják. „Dnes máme mír. Zítra budeš bojovat za svou zemi a já zase za tu svou.“

„Narodilo [se nám] dítě . . . Jeho jméno bude nazváno . . . Kníže pokoje. Hojnosti knížecího panství a pokoje nebude konec.“ (Izajáš 9:6, 7) Toto proroctví o Ježíši Kristu je velmi povzbuzující. Ježíš se nenarodil proto, aby zajistil pokoj na jeden den v roce. Jako nebeský panovník způsobí, aby zavládl skutečný pokoj, který nikdy neskončí.

„Abyste mým [Ježíšovým] prostřednictvím měli pokoj. Ve světě máte soužení, ale seberte odvahu! Zvítězil jsem nad světem.“ (Jan 16:33) Už dnes Ježíš pomáhá svým následovníkům, aby měli mezi sebou pokoj. Samozřejmě, že křesťané mají svá trápení, ale díky Bibli rozumí tomu, proč utrpení existuje a jak Ježíš nakonec zajistí trvalý mír. Mají proto pokoj mysli.

Svědkové Jehovovi žijí v souladu s Ježíšovými slovy, a tak se bez ohledu na svou národnost, barvu pleti, etnický původ nebo jazyk těší ze skutečného pokoje. Můžete se o tom sami přesvědčit, když navštívíte shromáždění v jejich sále Království. Jako mnozí jiní možná budete souhlasit s tím, že pokoj, který mezi sebou mají, je daleko lepší než ten, který si lidé slibují od Vánoc.