JAKÝ máte pocit, když přijde řeč na stárnutí? V mnoha lidech to vyvolá obavy, úzkost, a dokonce vyloženou hrůzu. Je to proto, že stáří doprovázejí negativní jevy – člověk vypadá čím dál hůř, má málo sil a špatnou paměť a trpí chronickými nemocemi.

Faktem je, že v tom, jak lidé stárnou, jsou velké rozdíly. Někteří se těší dobrému zdraví a jsou fyzicky i duševně svěží až do pozdního stáří. Jiní jsou chronicky nemocní, ale pokrok v medicíně pomáhá jejich problémy zmírnit. Díky tomu v některých zemích lidé žijí déle a jsou zdravější.

Ať už má člověk problémy související s přibývajícím věkem, nebo ne, skoro každý si přeje stárnout důstojně. Jak na to? Částečně záleží na našem postoji a také ochotě a schopnosti se této nové životní etapě přizpůsobit. Uvažujme o několika jednoduchých a praktických biblických zásadách.

BUĎTE SKROMNÍ: „Moudrost je u skromných.“ (Přísloví 11:2) V tomto kontextu se slovo „skromní“ může týkat starších lidí, kteří si uvědomují svá omezení, smíří se s nimi a nesnaží se je popírat nebo přehlížet. Charles, kterému je 93 let a žije v Brazílii, realisticky říká: „Když žijete dlouho, tak zkrátka zestárnete. Zvrátit se to nedá.“

Být skromný však rozhodně neznamená zaujmout poraženecký postoj „jsem starý a už mě nic nečeká“. Takový přístup člověku může brát chuť do života. V Příslovích 24:10 se píše: „Jsi-li skleslý v den soužení, tvá síla je malá.“ (Český studijní překlad) Skromný člověk naopak projeví moudrost tím, že se v dané situaci snaží dělat, co může.

Corrado z Itálie, kterému je 77, moudře říká: „Když jedete do kopce, musíte zkrátka zařadit nižší rychlost, aby se motor nezastavil.“ A má pravdu. Když člověk stárne, musí se své situaci přizpůsobit. Corrado s manželkou si vytvořili volnější časový rozvrh domácích prací, aby na konci dne nebyli zcela vyčerpaní. Také Marian  z Brazílie, které je 81 let, má ke stárnutí realistický přístup: „Naučila jsem se brát v úvahu své síly. Když je to potřeba, dělám si krátké přestávky. Posedím si nebo si lehnu a čtu si nebo si pustím hudbu. Dokážu naslouchat svému tělu.“

BUĎTE ROZUMNÍ: „Ať se [ženy] zdobí upraveným oděvem, cudně a rozumně.“ (1. Timoteovi 2:9, Bible21) Výraz „upravený oděv“ poukazuje na dobrý úsudek a vkus. Kanaďanka Barbara, které je 74 let, říká: „Snažím se být upravená a čistá. Nechci vypadat ošuntěle a mít postoj ‚už jsem stará a je mi jedno, jak vypadám‘.“ Fern z Brazílie, které je 91, vypráví: „Jednou za čas si koupím něco na sebe, abych se cítila líp.“ A co starší muži? „Moc mi záleží na tom, abych byl upravený a měl čisté oblečení,“ říká třiasedmdesátiletý Antônio z Brazílie. Pokud jde o osobní hygienu, dodává: „Denně se sprchuji a holím.“

Na druhé straně je důležité nezabývat se svým vzhledem natolik, že by člověk přestal projevovat rozumnost. Bok-im, které je 69 a žije v Jižní Koreji, má k oblékání vyrovnaný přístup: „Je mi jasné, že teď už nemůžu nosit to co zamlada.“

BUĎTE POZITIVNÍ: „Všechny dny ztrápeného jsou špatné; ale komu je dobře u srdce, má ustavičně hostinu.“ (Přísloví 15:15) Jak člověk stárne, může zažívat negativní pocity, když si vzpomene, kolik měl v mládí energie a co všechno zvládal. Takové pocity jsou pochopitelné. Snažte se ale, aby vás neskličovaly. Jestliže se budete vracet do minulosti, můžete ztratit radost a nebudete mít chuť dělat ani to, co ještě můžete. Joseph z Kanady, kterému je 79 let, uvažuje pozitivně: „Snažím se mít radost z toho, co dělat můžu, a nenaříkat nad tím, že už nedokážu to co dřív.“

Náladu vám zvedne i to, když budete něco číst nebo se učit. Navíc si tím rozšíříte obzory. V co největší míře proto vyhlížejte příležitosti dozvědět se nějaké nové věci. Čtyřiasedmdesátiletý Ernesto z Filipín chodí do knihovny a vybírá si zajímavé čtení. Říká: „Pořád mě baví zažívat na stránkách knížek vzrušení z dobrodružství a radost z cestování.“ Lennart ze Švédska, kterému je 75 let, se dokonce pustil do náročného úkolu naučit se nový jazyk.

BUĎTE ŠTĚDŘÍ: „Mějte ve zvyku dávat, a lidé vám budou dávat.“ (Lukáš 6:38) Zvykněte si dávat něco ze svého času a prostředků druhým. Budete z toho mít radost a pocit uspokojení. Hosa z Brazílie, které je 85 let, se i přes určité fyzické  omezení snaží pomáhat druhým. Vypráví: „Telefonuju přátelům, kteří jsou nemocní, a píšu jim dopisy. Někdy jim pošlu drobný dárek. Těší mě také, když pro nemocné můžu něco uvařit nebo jim upéct něco sladkého.“

Štědrost plodí štědrost. „Když druhým projevujete lásku, budou vám také projevovat lásku a náklonnost,“ říká šestašedesátiletý Jan ze Švédska. Tím, že je člověk štědrý, dává druhým najevo, že si jich váží, a přispívá k vřelé atmosféře, ve které se ostatní cítí dobře.

BUĎTE PŘÁTELŠTÍ: „Kdo se odlučuje, bude hledat svou vlastní sobeckou touhu; vybuchne proti vší praktické moudrosti.“ (Přísloví 18:1) Jistě jsou chvíle, kdy si přejete být sami, ale vyhýbejte se tomu, že byste se izolovali a uzavírali do sebe. Dvaasedmdesátiletý Innocent z Nigérie často vyhledává společnost přátel. Říká: „Rád se stýkám s lidmi každého věku.“ Börje ze Švédska, kterému je 85, to vidí podobně: „Snažím se být s mladými lidmi. Jejich elán mi dodává pocit, že jsem zase mladý.“ Buďte iniciativní a občas k sobě někoho pozvěte. Han-sik, kterému je 72 let a žije v Jižní Koreji, říká: „S manželkou rádi zveme různé přátele – od dospívajících po ty věkem starší – na společné setkání nebo na jídlo.“

Přátelští lidé jsou komunikativní. Jelikož dobrá komunikace není jednostranná záležitost, musíte na to při kontaktu s druhými cíleně myslet. Osobně se o druhé zajímejte. Jednasedmdesátiletá Helena z Mosambiku říká: „Jsem přátelská a jednám s druhými s úctou. Naslouchám jim, abych věděla, co si myslí a co mají rádi.“ José z Brazílie, kterému je 73 let, podotýká: „Lidé jsou rádi ve společnosti těch, kdo umějí naslouchat – kdo projevují pochopení a zájem o druhé, umí v pravou chvíli pochválit a mají smysl pro humor.“

Dbejte na to, aby vaše slova byla „vždy vlídná“. (Kolosanům 4:6, Bible21) Buďte taktní a mluvte povzbudivě.

BUĎTE VDĚČNÍ: „Ukažte, že jste vděční.“ (Kolosanům 3:15) Když vám někdo pomůže, dejte najevo, že si jeho pozornosti vážíte. Projevování vděčnosti přispívá k dobrým vztahům. „S manželem jsme se nedávno přestěhovali z domu do bytu. Pomáhali nám při tom desítky přátel. Jsme jim za to hluboce vděční. Poslali jsme jim kartičky s poděkováním a některé jsme pozvali na oběd,“ vzpomíná Marie-Paule, které je 74 let a žije v Kanadě. Šestasedmdesátiletá Čä-won z Jižní Koreje si váží toho, že ji druzí vozí do sálu Království. Říká: „Jsem za každou pomoc vděčná a dávám si záležet na tom, abych nezapomněla přispět na benzin. Někdy připravím malé dárky a něco k nim připíšu.“

Především ale buďte vděční za to, že můžete žít. Moudrý král Šalomoun připomněl, že „živý pes je na tom lépe než mrtvý lev“. (Kazatel 9:4) Ano, se správným postojem a ochotou přizpůsobit se je možné stárnout důstojně.