Vyloučení je ochranou pro sbor a nekajícnému provinilci má pomoct, aby se napravil. (1Ko 5:6, 11) Když takové ukáznění od Jehovy podpoříme, projevíme tím lásku. Jak je to ale možné, když vyloučení působí citovou bolest všem, kterých se týká, včetně blízkých příbuzných a bratrů z právního výboru?

V první řadě to děláme z lásky k Jehovovi, protože nám záleží na jeho pověsti a vážíme si jeho měřítek svatosti. (1Pe 1:14–16) Projevíme tím lásku také vyloučenému. Takové ukáznění, i když je bolestné, může přinést „pokojné ovoce, kterým je správné jednání“. (Heb 12:5, 6, 11) Pokud se stýkáme s vyloučeným nebo s tím, kdo se oddělil od sboru, narušujeme tak Jehovovu snahu takovému člověku pomoct. Pamatujme, že Jehova své služebníky ukázňuje „ve vhodné míře“. (Jer 30:11) Zatímco stále doufáme, že se takový člověk k Jehovovi vrátí, dál podporujme způsob, jak ho Jehova ukázňuje, a dělejme všechno pro to, abychom měli s Jehovou blízký vztah. (Iz 1:16–18; 55:7)

PODÍVEJTE SE NA VIDEO ZŮSTAŇ JEHOVOVI VĚRNÝ S ÚPLNÝM SRDCEM A ZKUSTE ODPOVĚDĚT NA NÁSLEDUJÍCÍ OTÁZKY:

• Jakou bolest rodiče prožívají, když jejich dítě opustí Jehovu?

• Jak může sbor podporovat věrné členy rodiny?

• Který biblický příběh ukazuje, že věrnost Jehovovi je důležitější než věrnost rodině?

• Jak dáme najevo, že je pro nás věrnost Jehovovi na prvním místě?